Yunus 1
1 Pǝrwǝrdigarning sɵzi Amittayning oƣli Yunusⱪa yetip kelip mundaⱪ deyildi: —
I stalo se slovo Hospodinovo k Jonášovi synu Amaty, řkoucí:
2 «Ornungdin tur, dǝrⱨal Ninǝwǝ degǝn axu büyük xǝⱨǝrgǝ berip, awazingni kɵtürüp u yǝrdikilǝrni agaⱨlandurƣin; qünki ularning rǝzillikliri Mening kɵzümgǝ ⱪadilip turidu».
Vstaň, jdi do Ninive města toho velikého, a volej proti němu; neboť jest vstoupila nešlechetnost jejich před oblíčej můj.
3 Biraⱪ Yunus ornidin turup Pǝrwǝrdigarning yüzidin ɵzini ⱪaqurux üqün Tarxix degǝn yurtⱪa kǝtmǝkqi boldi. Xunga u Yoppa xǝⱨirigǝ berip, Tarxixⱪa baridiƣan kemǝ tepip, kirasini tɵlǝp uningƣa qüxti wǝ kemiqilǝr bilǝn birliktǝ Tarxixⱪa berip, Pǝrwǝrdigarning yüzidin ɵzini ⱪaqurmaⱪqi boldi.
Ale Jonáš vstal, aby utekl do Tarsu od tváři Hospodinovy. A přišed do Joppe, našel lodí, ana jde do Tarsu, a zaplativ od ní, vstoupil na ni, aby se plavil s nimi do Tarsu od tváři Hospodinovy.
4 Pǝrwǝrdigar bolsa zor bir boranni dengizƣa taxlidi; xunga dengizda dǝⱨxǝtlik ⱪara boran qiⱪip, kemǝ parqilinip kǝtkili tas ⱪaldi.
Ale Hospodin vzbudil vítr veliký na moři. I stala se bouře veliká na moři, až se domnívali, že se lodí ztroskoce.
5 Kemiqilǝr bolsa bǝk ⱪorⱪup ketip, ⱨǝrⱪaysisi ɵz ilaⱨliriƣa hitab ⱪilip dua ⱪilixti; ular kemini yeniklisun dǝp uningdiki yük-taⱪlarni dengizƣa taxliwǝtti. Biraⱪ Yunus bolsa, kemining asti ⱪǝwitigǝ qüxüwelip, xu yǝrdǝ ɵlüktǝk uhlawatⱪanidi.
A bojíce se plavci, volali jeden každý k bohu svému, a vyhazovali to, což měli na lodí, do moře, aby sobě tím polehčili. Jonáš pak byl sešel k bokům lodí, a položiv se, spal tvrdě.
6 Kemǝ baxliⱪi uning yeniƣa kelip uningƣa: «Əy, uhlawatⱪan kixi, bu ⱪandaⱪ ⱪiliƣining? Ornungdin tur, ilaⱨingni seƣinip nida ⱪil! Kim bilidu, ilaⱨingning nǝziri qüxüp bizni ⱨalakǝttin ⱪutⱪuzup ⱪalamdu tehi?» — dedi.
Tedy přišed k němu správce lodí, řekl jemu: Což ty děláš, ospalče? Vstaň, volej k Bohu svému. Snad ten Bůh rozpomene se na nás, abychom nezahynuli.
7 Ular bir-birigǝ: — Kelinglar, bu külpǝtning kimning wǝjidin beximizƣa qüxkǝnlikini bekitix üqün qǝk taxlayli, — deyixti. Xundaⱪ ⱪilip ular qǝk taxlaxti; ahirda qǝktǝ Yunus qiⱪip ⱪaldi.
I řekli jeden druhému: Poďte, vrzme losy, abychom zvěděli, pro koho to zlé přišlo na nás. Tedy metali losy, a padl los na Jonáše.
8 Ular uningdin: — Ⱪeni, eyt, beximizƣa qüxkǝn bu külpǝt kimning sǝwǝbidin boluwatidu? Sening tirikqiliking nemǝ? Nǝdin kǝlding? Ⱪaysi ǝl, ⱪaysi millǝttin sǝn? — dǝp soridi.
I řekli jemu: Pověz nám medle, pro koho toto zlé na nás? Jaký jest obchod tvůj, a odkud jdeš? Z které jsi země a z kterého národu?
9 U ularƣa: — Mǝn bolsam ibraniy millitidin, ǝrxlǝrdiki Hudadin, yǝni dengizni, yǝr-zeminni yaratⱪan Pǝrwǝrdigardin ⱪorⱪⱪuqimǝn, dedi.
I řekl jim: Hebrejský jsem, a Hospodina Boha nebes, kterýž učinil moře i zemi, já ctím.
10 Bu sɵz ularni intayin ⱪorⱪutiwǝtti. Ular: «Sǝn zadi nemǝ ix ⱪilƣan?» — dǝp soridi [qünki ular uning Pǝrwǝrdigarning yüzidin ⱪaqⱪanliⱪini bilgǝnidi, qünki ular buni uning ɵz aƣzidin angliƣanidi].
Pročež báli se ti muži bázní velikou, a dověděvše se muži ti, že od tváři Hospodinovy utíká, (nebo jim byl oznámil), řekli jemu: Což jsi to učinil?
11 Ular uningdin: — Əmdi biz seni ⱪandaⱪ ⱪilsaⱪ dengiz biz üqün tinqlinidu? — dǝp soridi; qünki dengiz dolⱪuni barƣanseri ǝwj elip ketiwatatti.
Řekli ještě k němu: Což máme učiniti s tebou, aby se moře spokojilo? (Nebo moře vždy více a více bouřilo se.)
12 U ularƣa: — Meni kɵtürüp dengizƣa taxliwetinglar, xu qaƣda dengiz silǝr üqün tinqlinidu; qünki bilimǝnki, bu zor boran mening sǝwǝbimdin silǝrgǝ qüxti, — dedi.
Jimžto řekl: Vezměte mne, a uvrzte mne do moře, a utichne moře před vámi; nebo já vím, že příčinou mou bouře tato veliká jest proti vám.
13 Biraⱪ bu adǝmlǝr küqǝp palaⱪ urup ⱪirƣaⱪⱪa yetixkǝ tirixti; ǝmma yetǝlmidi, qünki dengiz ⱪerixⱪandǝk tehimu dolⱪunlap ketiwatatti.
Ale muži ti statečně táhli, chtíce k břehu přistati, však nemohli; nebo moře vždy více a více se bouřilo proti nim.
14 Ular Pǝrwǝrdigarƣa iltija ⱪilip pǝryad kɵtürüp: — Aⱨ Pǝrwǝrdigar, Sǝndin ɵtünimiz, bu adǝmning jenini alƣanliⱪimizni bizdin kɵrmigǝysǝn! Bigunaⱨ bir adǝmning ⱪenini tɵküxning gunaⱨini üstimizgǝ ⱪoymiƣaysǝn! Qünki Sǝn Pǝrwǝrdigar Ɵzüngning haliƣiningni ⱪilding! — dǝp nida ⱪildi.
I zvolali k Hospodinu, řkouce: Prosímeť, ó Hospodine, abychom nezahynuli pro smrt člověka tohoto, aniž na nás vyhledávej krve nevinné; nebo ty, ó Hospodine, jakž chceš, tak činíš.
15 Xuning bilǝn ular Yunusni kɵtürüp elip dengizƣa taxliwǝtti; dengiz dolⱪunlinixtin xuan tohtidi.
Tedy vzavše Jonáše, uvrhli ho do moře. I přestalo moře bouřiti se.
16 Xuning bilǝn bu adǝmlǝr Pǝrwǝrdigardin ⱪattiⱪ ⱪorⱪti; ular Pǝrwǝrdigarƣa atap ⱪurbanliⱪ ⱪilip ⱪǝsǝm iqixti.
Pročež báli se muži ti bázní velikou Hospodina, a obětovali obět Hospodinu, a sliby činili.
17 Biraⱪ Pǝrwǝrdigar Yunusni yutuwelixⱪa yoƣan bir beliⱪni ǝwǝtkǝnidi. Yunus bolsa bu beliⱪning ⱪarnida üq keqǝ-kündüz turdi.
Nastrojil pak byl Hospodin rybu velikou, aby požřela Jonáše. I byl Jonáš v střevách té ryby tři dni a tři noci.
