< Yuⱨanna 11 >
1 Lazarus degǝn bir adǝm kesǝl bolup ⱪalƣanidi. U Mǝryǝm wǝ ⱨǝdisi Marta turƣan, Bǝyt-Aniya degǝn kǝnttǝ turatti
Byl pak nemocen člověk nějaký jménem Lazar z Betany, totiž z městečka Marie a Marty, sestry její.
2 (bu Mǝryǝm bolsa, Rǝbgǝ huxbuy mayni sürkigǝn, putlirini ɵz qaqliri bilǝn ertip ⱪurutⱪan ⱨeliⱪi Mǝryǝm idi; kesǝl bolup yatⱪan Lazarus uning inisi idi).
(A to byla ta Maria, kteráž pomazala Pána mastí a vytřela nohy jeho vlasy svými, jejížto bratr Lazar byl nemocen.)
3 Lazarusning ⱨǝdiliri Əysaƣa hǝwǝrqi ǝwǝtip: «I Rǝb, mana sǝn sɵygǝn [dostung] kesǝl bolup ⱪaldi» dǝp yǝtküzdi.
Tedy poslaly k němu sestry jeho, řkouce: Pane, aj, ten, kteréhož miluješ, nemocen jest.
4 Lekin Əysa buni anglap: — Bu kesǝldin ɵlüp kǝtmǝydu, bǝlki bu arⱪiliⱪ Hudaning Oƣli uluƣlinip, Hudaning xan-xǝripi ayan ⱪilinidu — dedi.
A uslyšav to Ježíš, řekl: Nemoc ta neníť k smrti, ale pro slávu Boží, aby oslaven byl Syn Boží skrze ni.
5 Əysa Marta, singlisi wǝ Lazarusni tolimu sɵyǝtti.
Miloval pak Ježíš Martu i sestru její i Lazara.
6 Xunga u Lazarusning kesǝl ikǝnlikini angliƣan bolsimu, ɵzi turuwatⱪan jayda yǝnǝ ikki kün turdi.
A jakž uslyšel, že by nemocen byl, i pozůstal za dva dni na tom místě, kdež byl.
7 Andin keyin u muhlisliriƣa: — Yǝⱨudiyǝgǝ ⱪayta barayli! — dedi.
Potom pak dí učedlníkům: Pojďme zase do Judstva.
8 Muhlisliri uningƣa: — Ustaz, yeⱪindila [u yǝrdiki] Yǝⱨudiylar seni qalma-kesǝk ⱪilmaⱪqi bolƣan tursa, yǝnǝ u yǝrgǝ ⱪayta baramsǝn? — deyixti.
Řekli jemu učedlníci: Mistře, nyní hledali tě Židé kamenovati, a ty zase tam chceš jíti?
9 Əysa mundaⱪ dedi: — Kündüzdǝ on ikki saǝt bar ǝmǝsmu? Kündüzi yol mangƣan kixi putlaxmas, qünki u bu dunyaning yoruⱪini kɵridu.
Odpověděl Ježíš: Však dvanácte hodin za den jest. Chodí-li kdo ve dne, neurazí se; nebo světlo tohoto světa vidí.
10 Lekin keqisi yol mangƣan kixi putlixar, qünki uningda yoruⱪluⱪ yoⱪtur.
Pakliť by kdo chodil v noci, urazíť se; nebo světla není v něm.
11 Bu sɵzlǝrni eytⱪandin keyin, u: — Dostimiz Lazarus uhlap ⱪaldi; mǝn uni uyⱪusidin oyƣatⱪili barimǝn, — dǝp ⱪoxup ⱪoydi.
To pověděl, a potom dí jim: Lazar, přítel náš, spí, ale jduť, abych jej ze sna probudil.
12 Xunga muhlislar uningƣa: — I Rǝb, uhliƣan bolsa, yahxi bolup ⱪalidu, — dedi.
I řekli učedlníci jeho: Pane, spí-liť, zdráv bude.
13 Ⱨalbuki, Əysa Lazarusning ɵlümi toƣruluⱪ eytⱪanidi, lekin ular u dǝm elixtiki uyⱪuni dǝwatidu, dǝp oylaxti.
Ale Ježíš řekl o smrti jeho, oni pak domnívali se, že by o spání sna mluvil.
14 Xunga Əysa ularƣa oquⱪini eytip: — Lazarus ɵldi, — dedi.
Tedy řekl jim Ježíš zjevně: Lazar umřel.
15 — Biraⱪ silǝrni dǝp, silǝrning etiⱪad ⱪilixinglar üqün, [uning ⱪexida] bolmiƣanliⱪimƣa huxalmǝn. Əmdi uning yeniƣa barayli, — dedi.
A raduji se pro vás, že jsem tam nebyl, abyste věřili. Ale pojďme k němu.
16 «Ⱪoxkezǝk» dǝp atilidiƣan Tomas baxⱪa muhlisdaxliriƣa: — Bizmu uning bilǝn billǝ barayli ⱨǝm uning bilǝn billǝ ɵlǝyli, — dedi.
I řekl Tomáš, kterýž slove Didymus, spoluučedlníkům: Pojďme i my, abychom zemřeli s ním.
17 Əysa muhlisliri bilǝn Bǝyt-Aniyaƣa barƣanda, Lazarusning yǝrlikkǝ ⱪoyulƣiniƣa alliⱪaqan tɵt kün bolƣanliⱪi uningƣa mǝlum boldi.
Tedy přišel Ježíš, i nalezl ho již čtyři dni v hrobě pochovaného.
18 Bǝyt-Aniya Yerusalemƣa yeⱪin bolup, uningdin altǝ qaⱪirimqǝ yiraⱪliⱪta idi,
Byla pak Betany blízko od Jeruzaléma, okolo honů patnácte.
19 xuning bilǝn nurƣun Yǝⱨudiylar Marta bilǝn Mǝryǝmgǝ inisi toƣrisida tǝsǝlli bǝrgili ularning yeniƣa kǝlgǝnidi.
Mnozí pak z Židů byli přišli k Martě a Mariji, aby je těšili pro smrt bratra jejich.
20 Marta ǝmdi Əysaning keliwatⱪinini anglapla, uning aldiƣa qiⱪti. Lekin Mǝryǝm bolsa ɵyidǝ olturup ⱪaldi.
Tedy Marta, jakž uslyšela, že Ježíš jde, vyšla proti němu, ale Maria doma seděla.
21 Marta ǝmdi Əysaƣa: — I Rǝb, bu yǝrdǝ bolƣan bolsang, inim ɵlmigǝn bolatti.
I řekla Marta k Ježíšovi: Pane, kdybys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
22 Ⱨeliⱨǝm Hudadin nemini tilisǝng, Uning sanga xuni beridiƣanliⱪini bilimǝn, — dedi.
Ale i nyníť vím, že cožkoli požádal bys od Boha, dá tobě Bůh.
23 — Ining ⱪayta tirilidu, — dedi Əysa.
Dí jí Ježíš: Vstaneť bratr tvůj.
24 Marta: — Ahirⱪi künidǝ, yǝnǝ tirilix künidǝ uning jǝzmǝn tirilidiƣanliⱪini bilimǝn, — dedi.
Řekla jemu Marta: Vím, že vstane při vzkříšení v den nejposlednější.
25 Əysa uningƣa: — Tirilix wǝ ⱨayatliⱪ mǝn ɵzümdurmǝn; manga etiⱪad ⱪilƣuqi kixi ɵlsimu, ⱨayat bolidu;
Řekl jí Ježíš: Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, byť pak i umřel, živ bude.
26 wǝ ⱨayat turup, manga etiⱪad ⱪilƣuqi ǝbǝdil’ǝbǝd ɵlmǝs; buningƣa ixinǝmsǝn? (aiōn )
A každý, kdož jest živ, a věří ve mne, neumřeť na věky. Věříš-li tomu? (aiōn )
27 U uningƣa: — Ixinimǝn, i Rǝb; sening dunyaƣa kelixi muⱪǝrrǝr bolƣan Mǝsiⱨ, Hudaning Oƣli ikǝnlikinggǝ ixinimǝn.
Řekla jemu: Ovšem, Pane, já jsem uvěřila, že jsi ty Kristus, Syn Boží, kterýž měl přijíti na svět.
28 Buni dǝp bolup, u berip singlisi Mǝryǝmni astiƣina qaⱪirip: — Ustaz kǝldi, seni qaⱪiriwatidu, — dedi.
A když to pověděla, odešla a zavolala tajně Marie, sestry své, řkuci: Mistr zde jest, a volá tebe.
29 Mǝryǝm buni anglap, dǝrⱨal ornidin turup, uning aldiƣa bardi
Ona jakž to uslyšela, vstala rychle, a šla k němu.
30 (xu pǝyttǝ Əysa tehi yeziƣa kirmigǝn bolup, Marta uning aldiƣa mengip, uqrixip ⱪalƣan yǝrdǝ idi).
(Ještě pak byl Ježíš nepřišel do městečka, ale byl na tom místě, kdež vyšla byla proti němu Marta.)
31 Əmdi [Mǝryǝmgǝ] tǝsǝlli beriwatⱪan, ɵydǝ uning bilǝn olturƣan Yǝⱨudiylar uning aldirap ⱪopup sirtⱪa qiⱪip kǝtkinini kɵrüp, uni ⱪǝbrigǝ berip xu yǝrdǝ yiƣa-zar ⱪilƣili kǝtti, dǝp oylap, uning kǝynidin mengixti.
Tedy Židé, kteříž s ní byli v domě a těšili ji, viděvše Mariji, že jest rychle vstala a vyšla, šli za ní, řkouce: Jde k hrobu, aby tam plakala.
32 Mǝryǝm ǝmdi Əysa bar yǝrgǝ barƣanda uni kɵrüp, ayiƣiƣa ɵzini etip: — I Rǝb, bu yǝrdǝ bolƣan bolsang, inim ɵlmigǝn bolatti! — dedi.
Ale Maria, když tam přišla, kdež byl Ježíš, uzřevši jej, padla k nohám jeho, a řekla jemu: Pane, bys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
33 Əysa Mǝryǝmning yiƣa-zar ⱪilƣinini, xundaⱪla uning bilǝn billǝ kǝlgǝn Yǝⱨudiy hǝlⱪning yiƣa-zar ⱪilixⱪinini kɵrgǝndǝ, roⱨida ⱪattiⱪ piƣan qekip, kɵngli tolimu biaram boldi wǝ:
Ježíš pak jakž uzřel, ana pláče, i Židy, kteříž byli s ní přišli, ani plačí, zastonal duchem, a zkormoutil se.
34 — Uni ⱪǝyǝrgǝ ⱪoydunglar? — dǝp soridi. — I Rǝb, kelip kɵrgin, — deyixti ular.
A řekl: Kdež jste jej položili? Řkou jemu: Pane, pojď a pohleď.
36 Yǝⱨudiy hǝlⱪi: — Ⱪaranglar, u uni ⱪanqilik sɵygǝn! — deyixti.
Tedy řekli Židé: Aj, kterak ho miloval!
37 Wǝ ulardin bǝziliri: — Ⱪariƣuning kɵzini aqⱪan bu kixi kesǝl adǝmni ɵlümdin saⱪlap ⱪalalmasmidi? — deyixti.
Někteří pak z nich řekli: Nemohl-liž jest tento, kterýž otevřel oči slepého, učiniti i toho, aby tento neumřel?
38 Əysa iqidǝ yǝnǝ ⱪattiⱪ piƣan qekip, ⱪǝbrining aldiƣa bardi. Ⱪǝbri bir ƣar idi; uning kirix aƣziƣa qong bir tax ⱪoyuⱪluⱪ idi.
Ježíš pak opět zastonav sám v sobě, přišel k hrobu. Byla pak jeskyně, a kámen byl svrchu položen na ni.
39 Əysa: — Taxni eliwetinglar! — dedi. Ɵlgüqining ⱨǝdisi Marta: — I Rǝb, yǝrlikkǝ ⱪoyƣili tɵt kün boldi, ⱨazir u purap kǝtkǝndu, — dedi.
I dí Ježíš: Zdvihněte kámen. Řekla jemu Marta, sestra toho mrtvého: Pane, jižť smrdí; nebo čtyři dni v hrobě jest.
40 Əysa uningƣa: — Mǝn sanga: «Etiⱪad ⱪilsang, Hudaning xan-xǝripini kɵrisǝn» degǝnidimƣu! — dedi.
Dí jí Ježíš: Všakť jsem řekl, že budeš-li věřiti, uzříš slávu Boží.
41 Buning bilǝn halayiⱪ taxni eliwǝtti. Əysa kɵzlirini asmanƣa tikip mundaⱪ dua ⱪildi: — I Ata, tilikimni angliƣining üqün sanga tǝxǝkkür eytimǝn.
Tedy zdvihli kámen, kdež byl mrtvý pochován. Ježíš pak pozdvihl vzhůru očí a řekl: Otče, děkuji tobě, že jsi mne slyšel.
42 Tilǝklirimni ⱨǝmixǝ anglaydiƣanliⱪingni bilimǝn; lekin xundaⱪ bolsimu, ǝtrapimdiki muxu halayiⱪ sening meni ǝwǝtkǝnlikinggǝ ixǝnsun dǝp, buni eytiwatimǝn!
Já zajisté vím, že ty mne vždycky slyšíš, ale pro zástup, kterýž okolo stojí, řekl jsem, aby věřili, že jsi ty mne poslal.
43 Bu sɵzlǝrni ⱪilƣandin keyin, u yuⱪiri awazda: — Lazarus, taxⱪiriƣa qiⱪ! — dǝp towlidi.
A to pověděv, zavolal hlasem velikým: Lazaře, pojď ven!
44 Ɵlgüqi ⱪol-putliri kepǝnlǝngǝn, engiki tengilƣan ⱨalda taxⱪiriƣa qiⱪti. Əysa ularƣa: — Kepǝnni yexiwetip, uni azad ⱪilinglar! — dedi.
I vyšel, kterýž byl umřel, maje svázané ruce i nohy rouchami, a tvář jeho šatem byla obvinuta. Řekl jim Ježíš: Rozvěžtež jej, a nechte, ať odejde.
45 Mǝryǝmning yeniƣa pǝtǝ ⱪilip kelip, uning ǝmillirini kɵrgǝn Yǝⱨudiylar iqidin nurƣunliri uningƣa etiⱪad ⱪildi.
Tedy mnozí z Židů, kteříž byli přišli k Mariji, viděvše, co jest učinil Ježíš, uvěřili v něho.
46 Lekin ularning iqidǝ bǝziliri Pǝrisiylǝrning yeniƣa berip, Əysaning ⱪilƣan ixlirini mǝlum ⱪilixti.
Někteří pak z nich odešli k farizeům a pověděli jim, co jest učinil Ježíš.
47 Xunga bax kaⱨinlar wǝ Pǝrisiylǝr Yǝⱨudiylarning kengǝxmisini yiƣip: — Ⱪandaⱪ ⱪiliximiz kerǝk? Bu adǝm nurƣun mɵjizilik alamǝtlǝrni yaritiwatidu.
I sešli se přední kněží a farizeové v radu, a pravili: Co činíme? Tento člověk divy mnohé činí.
48 Uningƣa xundaⱪ yol ⱪoyup beriwǝrsǝk, ⱨǝmmǝ adǝm uningƣa etiⱪad ⱪilip ketidu. Xundaⱪ bolƣanda, Rimliⱪlar kelip bu bizning jayimiz wǝ ⱪowmimizni wǝyran ⱪiliwetidu! — deyixti.
Necháme-li ho tak, všickni uvěří v něho, i přijdou Římané, a odejmou místo naše i lid.
49 Ularning iqidǝ biri, yǝni xu yili bax kaⱨin bolƣan Ⱪayafa: — Silǝr ⱨeqnemini bilmǝydikǝnsilǝr!
Jeden pak z nich, jménem Kaifáš, nejvyšším knězem jsa toho léta, řekl jim: Vy nic nevíte,
50 Pütün hǝlⱪning ⱨalak boluxining orniƣa, birla adǝmning ular üqün ɵlüxining ǝwzǝllikini qüxinip yǝtmǝydikǝnsilǝr, — dedi
Aniž co o tom přemyšlujete, že jest užitečné nám, aby jeden člověk umřel za lid, a ne, aby všecken tento národ zahynul.
51 (bu sɵzni u ɵzlükidin eytmiƣanidi; bǝlki u xu yili bax kaⱨin bolƣanliⱪi üqün, Əysaning [Yǝⱨudiy] hǝlⱪi üqün, xundaⱪla pǝⱪǝt u hǝlⱪ üqünla ǝmǝs, bǝlki Hudaning ⱨǝr yanƣa tarⱪilip kǝtkǝn pǝrzǝntlirining ⱨǝmmisini bir ⱪilip uyuxturux üqün ɵlidiƣanliⱪidin aldin bexarǝt berip xundaⱪ degǝnidi).
Toho pak neřekl sám od sebe, ale nejvyšším knězem byv léta toho, prorokoval, že jest měl Ježíš umříti za tento národ,
A netoliko za tento národ, ale také, aby syny Boží rozptýlené shromáždil v jedno.
53 Xuning bilǝn ular mǝsliⱨǝtlixip, xu kündin baxlap Əysani ɵltürüwetixni ⱪǝstlidi.
Protož od toho dne spolu se o to radili, aby jej zabili.
54 Xuning üqün Əysa ǝmdi Yǝⱨudiylar arisida axkara yürmǝytti, u u yǝrdin ayrilip qɵlgǝ yeⱪin rayondiki Əfraim isimlik bir xǝⱨirigǝ berip, muhlisliri bilǝn u yǝrdǝ turdi.
Ježíš pak již nechodil zjevně mezi Židy, ale odšel odtud do krajiny, kteráž byla blízko pouště, do města, jenž slove Efraim, a tu bydlil s učedlníky svými.
55 Əmdi Yǝⱨudiylarning «ɵtüp ketix ⱨeyti»ƣa az ⱪalƣanidi. Nurƣun kixilǝr taⱨarǝtni ada ⱪilix üqün, ⱨeyttin ilgiri yezilardin Yerusalemƣa kelixti.
Byla pak blízko velikanoc Židovská. I šli mnozí do Jeruzaléma z krajiny té před velikonocí, aby se očistili.
56 Xuning bilǝn billǝ xu kixilǝr Əysani izdǝxti. Ular ibadǝthanida yiƣilƣanda bir-birigǝ: — Ⱪandaⱪ oylawatisilǝr? U ⱨeyt ɵtküzgili kǝlmǝsmu? — deyixti.
I hledali Ježíše, a rozmlouvali vespolek, v chrámě stojíce: Co se vám zdá, že nepřišel k svátku?
57 Bax kaⱨinlar bilǝn Pǝrisiylǝr bolsa uni tutux üqün, ⱨǝrkimning uning ⱪǝyǝrdilikini bilsǝ, mǝlum ⱪilixi toƣruluⱪ pǝrman qiⱪarƣanidi.
Vydali pak byli přední kněží a farizeové mandát, jestliže by kdo zvěděl, kde by byl, aby pověděl, aby jej jali.