Yǝrǝmiya 44
1 Misirda turƣan, yǝni Migdolda, Taⱨpanǝstǝ, Nofta wǝ [Misirning jǝnubiy tǝripi] Patros zeminida turƣan barliⱪ Yǝⱨudiylar toƣruluⱪ bu sɵz Yǝrǝmiyaƣa kelip mundaⱪ deyildi: —
Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi proti všechněm Judským bydlícím v zemi Egyptské, kteříž bydlili v Magdol a v Tachpanches, a v Nof, a v zemi Patros, řkoucí:
2 «Samawi ⱪoxunlarning Sǝrdari bolƣan Pǝrwǝrdigar — Israilning Hudasi mundaⱪ dǝydu: — Mǝn Yerusalem ⱨǝm Yǝⱨudadiki ⱨǝmmǝ xǝⱨǝrlǝr üstigǝ qüxürgǝn barliⱪ balayi’apǝtni kɵrgǝnsilǝr; mana, ularning sadir ⱪilƣan rǝzilliki tüpǝylidin bügünki kündǝ ular harabilik bolup, adǝmzatsiz ⱪaldi; qünki ular nǝ ɵzliri, nǝ silǝr, nǝ ata-bowiliringlar bilmǝydiƣan yat ilaⱨlarƣa qoⱪunuxⱪa, huxbuy yeⱪixⱪa berip, Meni ƣǝzǝplǝndürgǝn.
Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Vy jste viděli všecko to zlé, kteréž jsem uvedl na Jeruzalém a na všecka města Judská, že aj, pustá jsou podnes, tak že v nich není žádného obyvatele,
Pro nešlechetnost jejich, kterouž páchali, aby jen popouzeli mne, chodíce kaditi a sloužiti bohům cizím, jichž neznali sami, vy, ani otcové vaši,
4 Mǝn tang sǝⱨǝrdǝ ornumdin turup ⱪullirim bolƣan pǝyƣǝmbǝrlǝrni silǝrgǝ ǝwǝtip: «Mǝn nǝprǝtlinidiƣan bu yirginxlik ixni ⱪilƣuqi bolmanglar!» — dǝp agaⱨlandurƣanmǝn.
Ješto posílal jsem k vám všecky služebníky své proroky, ráno přivstávaje, a to ustavičně, říkaje: Nečiňte medle této věci ohavné, kteréž nenávidím.
5 Lekin ular itaǝt ⱪilmiƣan, ⱨeq ⱪulaⱪ salmiƣan; ular rǝzillikidin, yat ilaⱨlarƣa huxbuy yeⱪixtin ⱪolini zadi üzmigǝn.
Ale neuposlechli, aniž naklonili ucha svého, aby se navrátili od nešlechetnosti své, a aby nekadili bohům cizím.
6 Xuning bilǝn ⱪǝⱨrim ⱨǝm ƣǝzipim [ularƣa] tɵkülgǝn, Yǝⱨudadiki xǝⱨǝrlǝrdǝ ⱨǝm Yerusalemdiki rǝstǝ-koqilarda yeⱪilƣan, kɵygǝn; ular bügünki kündǝ wǝyranǝ wǝ harabilik bolup ⱪaldi.
Protož vylita jest prchlivost má i hněv můj, a rozpálil se v městech Judských i po ulicích Jeruzalémských, tak že obrácena jsou v poušť a v pustinu, jakž viděti v dnešní den.
7 Xunga samawi ⱪoxunlarning Sǝrdari bolƣan Huda Pǝrwǝrdigar — Israilning Hudasi mundaⱪ dǝydu: — Silǝr nemixⱪa ɵz-ɵzünglarƣa zor külpǝt kǝltürmǝkqisilǝr, ɵzünglarƣa ⱨeqⱪandaⱪ ⱪaldi ⱪaldurmay ɵzünglardin, yǝni Yǝⱨudaning iqidin ǝr-ayal, bala-bowaⱪlarni üzmǝkqisilǝr!?
Nyní pak takto praví Hospodin Bůh zástupů, Bůh Izraelský: Proč vy činíte zlé převeliké proti dušem svým, abyste vyplénili z sebe muže i ženu, dítě i prsí požívajícího z prostředku Judy, abyste nepozůstavili sobě ostatků,
8 Nemixⱪa ɵz ⱪolliringlarning yasiƣini bilǝn, silǝr olturaⱪlaxⱪan Misir zeminida yat ilaⱨlarƣa huxbuy yeⱪip Meni ƣǝzǝplǝndürisilǝr? Xundaⱪ ⱪilip silǝr ⱨalak bolup yǝr yüzidiki barliⱪ ǝllǝr arisida lǝnǝt sɵzi wǝ rǝswa ⱪilinidiƣan bir obyekt bolisilǝr.
Popouzejíce mne dílem ruku svých, kadíce bohům cizím v zemi Egyptské, do níž jste vešli, abyste tam byli pohostinu, abyste vyplénili sebe, a byli k zlořečení a za útržku u všech národů země?
9 Silǝr Yǝⱨuda zeminida ⱨǝm Yerusalemning rǝstǝ-koqilirida sadir ⱪilinƣan rǝzillikni, yǝni ata-bowiliringlarning rǝzillikini, Yǝⱨuda padixaⱨlirining rǝzillikini wǝ ularning ayallirining rǝzillikini, silǝrning ɵz rǝzillikinglarni ⱨǝm ayalliringlarning rǝzillikini untup ⱪaldinglarmu?
Zdali jste zapomenuli na nešlechetnosti otců svých, a na nešlechetnosti králů Judských, a na nešlechetnosti manželek jejich, a na nešlechetnosti své, i na nešlechetnosti manželek svých, kteréž páchali v zemi Judské a po ulicích Jeruzalémských?
10 Bügünki küngǝ ⱪǝdǝr hǝlⱪinglar ɵzini ⱨeq tɵwǝn tutmidi, Mǝndin ⱨeq ⱪorⱪmidi, ular Mǝn silǝrning aldinglarƣa ⱨǝm ata-bowiliringlarning aldiƣa ⱪoyƣan Tǝwrat-ⱪanunumda yaki bǝlgilimilirimdǝ ⱨeq mangƣan ǝmǝs.
Nekořili se až do tohoto dne, aniž se báli, aniž chodili v zákoně mém a v ustanoveních mých, kteráž předkládám vám jako i otcům vašim.
11 Xunga samawi ⱪoxunlarning Sǝrdari bolƣan Pǝrwǝrdigar — Israilning Hudasi mundaⱪ dǝydu: — Mana, Mǝn bexinglarƣa külpǝt qüxürüp, barliⱪ Yǝⱨudani ⱨalak ⱪilƣuqǝ silǝrgǝ yüzümni ⱪaritimǝn;
Protož takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Aj, já obracím tvář svou proti vám k zlému, totiž abych vyplénil všecky Judské.
12 Mǝn Misir zeminiƣa xu yǝrdǝ olturaⱪlixayli dǝp ⱪǝt’iy niyǝt ⱪilƣan Yǝⱨudaning ⱪaldisiƣa ⱪol salimǝn, ularning ⱨǝmmisi Misir zeminida tügixidu; Misir zeminida yiⱪilidu; ularning ǝng kiqikidin qongiƣiqǝ ⱪiliq bilǝn, ⱪǝⱨǝtqilik bilǝn ɵlidu; ular ⱪiliq bilǝn wǝ ⱪǝⱨǝtqilik bilǝn ɵlidu, ular lǝnǝt oⱪulidiƣan wǝ dǝⱨxǝt basⱪuqi obyekt, lǝnǝt sɵzi ⱨǝm rǝswa ⱪilinidiƣan bir obyekt bolidu.
Zhubím zajisté ostatek Judských, kteříž svévolně vešli do země Egyptské, aby tam byli pohostinu, tak že zhynou docela všickni v zemi Egyptské. Padnou od meče, hladem docela zhynou, od nejmenšího až do největšího, mečem a hladem pomrou; nadto budou k proklínání a k užasnutí, a k zlořečení a za útržku.
13 Mǝn Misir zeminida turuwatⱪanlarni Yerusalemni jazaliƣandǝk ⱪiliq bilǝn, ⱪǝⱨǝtqilik bilǝn wǝ waba bilǝn jazalaymǝn;
Nebo navštívím ty, kteříž bydlí v zemi Egyptské, jako jsem navštívil Jeruzalém mečem, hladem a morem,
14 xuning bilǝn Misir zeminida olturaⱪlixayli dǝp xu yǝrgǝ kirgǝn Yǝⱨudaning ⱪaldisidin Yǝⱨuda zeminiƣa ⱪaytixⱪa ⱨeqⱪaysisi ⱪaqalmaydu yaki ⱨeqkim ⱪalmaydu; xu yǝrgǝ ⱪaytip olturaⱪlixixⱪa intizar bolsimu, ⱪaqaliƣan az bir ⱪismidin baxⱪiliri ⱨeqⱪaysisi ⱪaytmaydu».
Tak že nebude, kdo by ušel, neb pozůstal z ostatků Judských, kteříž přišli do země Egyptské, aby tam byli pohostinu, aby se zase navrátiti mohli do země Judské. Èímž se však troštují, že se zase navrátí, aby přebývali tam, ale nenavrátíť se, než ti, kteříž sami ujdou.
15 Andin ɵz ayallirining yat ilaⱨlarƣa huxbuy yaⱪidiƣanliⱪini bilgǝn barliⱪ ǝrlǝr, wǝ yenida turƣan barliⱪ ayallar, — zor bir top adǝmlǝr, yǝni Misirning [ximaliy tǝripi wǝ jǝnubiy tǝripi] Patrostin kǝlgǝn barliⱪ hǝlⱪ Yǝrǝmiyaƣa mundaⱪ jawab bǝrdi: —
Tedy odpověděli Jeremiášovi všickni ti muži, věděvše, že kadívaly manželky jejich bohům cizím, ty všecky ženy, jichž stál veliký zástup, i všecken lid přebývající v zemi Egyptské v Patros, řkouce:
16 «Sǝn Pǝrwǝrdigarning namida bizgǝ eytⱪan sɵzgǝ kǝlsǝk, biz sanga ⱨeq ⱪulaⱪ salmaymiz!
V té věci, o kteréž jsi nám mluvil ve jménu Hospodinovu, neuposlechneme tebe.
17 Əksiqǝ biz qoⱪum ɵz aƣzimizdin qiⱪⱪan barliⱪ sɵzlǝrgǝ ǝmǝl ⱪilimiz; ɵzimiz, ata-bowilirimiz, padixaⱨlirimiz wǝ ǝmirlirimiz Yǝⱨudadiki xǝⱨǝrlǝrdǝ ⱨǝm Yerusalemdiki rǝstǝ-koqilarda ⱪilƣinidǝk bizlǝr «Asmanlarning hanixi»ƣa huxbuy yeⱪiwerimiz wǝ uningƣa «xarab ⱨǝdiyǝ»lǝrni ⱪuyuwerimiz; qünki ǝyni qaƣda bizning nenimiz pütün bolup, toⱪⱪuzimiz tǝl, ⱨeq külpǝtni kɵrmǝy ɵtkǝn.
Ale dosti činiti chceme každému slovu, kteréž by pošlo z úst našich, kadíce tvoru nebeskému, a obětujíce jemu oběti mokré, jakž jsme činívali my i otcové naši, králové naši i knížata naše po městech Judských a po ulicích Jeruzalémských; nebo nasyceni jsme bývali chlebem, a bývali jsme veseli, zlého pak neokoušeli jsme.
18 Əmma «Asmanlarning hanixi»ƣa huxbuy yeⱪixni wǝ uningƣa «xarab ⱨǝdiyǝ»lǝrni ⱪuyuxni tohtatⱪinimizdin baxlap, bizning ⱨǝmmǝ nǝrsimiz kǝm bolup, ⱪiliq bilǝn ⱨǝm ⱪǝⱨǝtqilik bilǝn ⱨalak bolup kǝlduⱪ.
Ale jakž jsme přestali kaditi tvoru nebeskému, a obětovati jemu oběti mokré, nedostatek trpíme ve všem, a mečem i hladem hyneme.
19 Biz ayallar «Asmanlarning hanixi»ƣa huxbuy yaⱪⱪinimizda wǝ uningƣa «xarab ⱨǝdiyǝ»lǝrni ⱪuyƣinimizda, bizning uningƣa ohxitip poxkallarni etiximizni ⱨǝm uningƣa «xarab ⱨǝdiyǝ»lǝrni ⱪuyuximizni ǝrlirimiz ⱪollimiƣanmu?».
Že pak kadíme tvoru nebeskému, a obětujeme jemu oběti mokré, zdaliž bez znamenitých mužů našich pečeme jemu koláče, službu jemu konajíce, a obětujíce jemu oběti mokré?
20 Yǝrǝmiya barliⱪ hǝlⱪⱪǝ, ⱨǝm ǝrlǝr ⱨǝm ayallarƣa, muxundaⱪ jawabni bǝrgǝnlǝrning ⱨǝmmisigǝ mundaⱪ dedi: —
Tedy řekl Jeremiáš všemu lidu, mužům i ženám a všemu lidu, kteříž jemu to odpověděli, řka:
21 — «Pǝrwǝrdigarning esidǝ ⱪelip kɵngligǝ tǝgkǝn ix dǝl silǝr, ata-bowiliringlar, padixaⱨliringlar, ǝmirliringlar xundaⱪla zemindiki hǝlⱪning Yǝⱨudadiki xǝⱨǝrlǝrdǝ ⱨǝm Yerusalemdiki rǝstǝ-koqilarda yaⱪⱪan huxbuyi ǝmǝsmu?
Zdaliž na kadidlo, jímž jste kadívali po městech Judských a po ulicích Jeruzalémských vy i otcové vaši, králové vaši i knížata vaše i lid země, nerozpomenul se Hospodin, a zdaž jím to nepohnulo,
22 Ahirida Pǝrwǝrdigar silǝrning ⱪilmixinglarning rǝzillikigǝ ⱨǝm sadir ⱪilƣan yirginqlik ixliringlarƣa qidap turalmiƣan; xunga zemininglar bügünki kündikidǝk harabilik, adǝmni dǝⱨxǝt basⱪuqi, lǝnǝt obyekti wǝ adǝmzatsiz bolƣan.
Tak že nemohl Hospodin více snášeti nešlechetnosti předsevzetí vašich a ohavností, kteréž jste činili? Pročež obrácena jest země vaše v poušť a v pustinu a v zlořečenství, tak že není v ní žádného obyvatele, jakž dnešní den jest.
23 Sǝwǝbi, silǝr huxbuy yaⱪⱪansilǝr, Pǝrwǝrdigarning aldida gunaⱨ sadir ⱪilip, Uning awaziƣa ⱪulaⱪ salmay, Uning nǝ Tǝwrat-ⱪanunida, nǝ bǝlgilimiliridǝ nǝ agaⱨ-guwaⱨliⱪlirida ⱨeq mangmiƣansilǝr; xunga bügünki kündikidǝk bu balayi’apǝt bexinglarƣa qüxti».
Proto že jste kadívali, a že jste hřešili proti Hospodinu, a neposlouchali jste hlasu Hospodinova, a tak v zákoně jeho a v ustanoveních jeho ani v svědectvích jeho nechodili jste, protož potkalo vás zlé toto, jakž viděti dnešní den.
24 Yǝrǝmiya barliⱪ hǝlⱪⱪǝ, bolupmu barliⱪ ayallarƣa mundaⱪ dedi: — «I Misirda turƣan barliⱪ Yǝⱨuda Pǝrwǝrdigarning sɵzini anglanglar!
Nadto řekl Jeremiáš všemu tomu lidu i všechněm těm ženám: Slyšte slovo Hospodinovo všickni Judští, kteříž jste v zemi Egyptské:
25 Samawi ⱪoxunlarning Sǝrdari bolƣan Pǝrwǝrdigar — Israilning Hudasi mundaⱪ dǝydu: — Silǝr ayallar ɵz aƣzinglar bilǝn: «Biz «Asmanlarning hanixi»ƣa huxbuy yeⱪix, uningƣa «xarab ⱨǝdiyǝ»lǝrni ⱪuyux üqün iqkǝn ⱪǝsǝmlirimizgǝ qoⱪum ǝmǝl ⱪilimiz» degǝnsilǝr wǝ uningƣa ɵz ⱪolliringlar bilǝn ǝmǝl ⱪilƣansilǝr. Əmdi ⱪǝsiminglarda qing turiweringlar! Ⱪǝsiminglarƣa toluⱪ ǝmǝl ⱪiliweringlar!
Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský, řka: Vy i ženy vaše ústy svými jste mluvili, a rukami doplnili, říkajíce: Konečněť budeme plniti sliby své, kteréž jsme slíbili, kadíce tvoru nebeskému, a obětujíce jemu oběti mokré, a tak vší snažností vyplňujete sliby vaše, a všelijak slibům vašim dosti činíte.
26 Lekin xundaⱪ bolƣanda, i Misirda turƣan barliⱪ Yǝⱨuda Pǝrwǝrdigarning sɵzini anglanglar! Mana, Mǝn Ɵzümning uluƣ namim bilǝn ⱪǝsǝm ⱪilƣanmǝnki, — dǝydu Pǝrwǝrdigar, — Misirning barliⱪ zeminida turuwatⱪan Yǝⱨudaliⱪ ⱨeqⱪaysi kixi Mening namimni tilƣa elip: «Rǝb Pǝrwǝrdigarning ⱨayati bilǝn!» dǝp ⱪaytidin ⱪǝsǝm iqmǝydu.
Protož slyšte slovo Hospodinovo všickni Judští, kteříž bydlíte v zemi Egyptské: Aj, já přisahám skrze jméno své veliké, praví Hospodin, že nebude více vzýváno jméno mé ústy žádného muže Judského po vší zemi Egyptské, kterýž by řekl: Živť jest Panovník Hospodin.
27 Mana, Mǝn ularning üstigǝ awat-ⱨalawǝt ǝmǝs, bǝlki balayi’apǝt qüxürüx üqün ularni kɵzlǝwatimǝn; xunga Misirda turuwatⱪan Yǝⱨudadiki barliⱪ kixilǝrning ⱨǝmmisi tügigüqǝ ⱪiliq wǝ ⱪǝⱨǝtqilik bilǝn ⱨalak bolidu.
Aj, já bdíti budu nad nimi k zlému a ne k dobrému, i budou pléněni všickni muži Judští, kteříž jsou v zemi Egyptské, mečem a hladem, dokudž by docela nezhynuli.
28 Ⱪiliqtin ⱪutulup ⱪaqⱪanlar bolsa intayin az bir top adǝmlǝr bolup, Misir zeminidin Yǝⱨuda zeminiƣa ⱪaytip kelidu; xuning bilǝn Misir zeminiƣa olturaⱪlixayli dǝp kǝlgǝn Yǝⱨudaning ⱪaldisi kimning sɵzining, Meningki yaki ularning inawǝtlik bolƣanliⱪini ispatlap bilip yetidu.
Kteříž pak ujdou meče, navrátí se z země Egyptské do země Judské, lidu malý počet. I zvědíť všickni ostatkové Judští, kteříž přišli do země Egyptské, aby tam byli pohostinu, čí slovo ostojí, mé-li čili jejich.
29 Mening silǝrni bu yǝrdǝ jazalaydiƣanliⱪimƣa, Mening sɵzlirimning qoⱪum silǝrgǝ külpǝt kǝltürmǝy ⱪoymaydiƣanliⱪini bilixinglar üqun silǝrgǝ xu aldin’ala bexarǝt boliduki, — dǝydu Pǝrwǝrdigar,
A toto mějte za znamení, dí Hospodin, že já trestati budu vás v místě tomto, abyste věděli, že jistotně ostojí slova má proti vám k zlému.
30 — Mana, Mening Yǝⱨuda padixaⱨi Zǝdǝkiyani uning düxmini, jenini ⱪoƣlap izdigǝn Babil padixaⱨi Neboⱪadnǝsarning ⱪoliƣa tapxurƣinimdǝk Mǝn ohxaxla Misir padixaⱨi Pirǝwn Hofrani ɵz düxmǝnlirining ⱪoliƣa ⱨǝmdǝ jenini izdigǝn kixilǝrning ⱪoliƣa tapxurimǝn — dǝydu Pǝrwǝrdigar».
Takto praví Hospodin: Aj, já vydám Faraona Chofra krále Egyptského v ruku nepřátel jeho a v ruku hledajících bezživotí jeho, jako jsem vydal Sedechiáše krále Judského v ruku Nabuchodonozora krále Babylonského, nepřítele jeho, a hledajícího bezživotí jeho.
