Yǝrǝmiya 33
1 Yǝrǝmiya tehi ⱪarawullarning ⱨoylisida ⱪamap ⱪoyulƣan waⱪtida, Pǝrwǝrdigarning sɵzi uningƣa ikkinqi ⱪetim kelip mundaⱪ deyildi: —
Potom stalo se slovo Hospodinovo k Jeremiášovi po druhé, když ještě zavřín byl v síni stráže, řkoucí:
2 Ixni ⱪilƣuqi Mǝn Pǝrwǝrdigar, ixni xǝkillǝndürgüqi ⱨǝm uni bekitküqi Mǝnki Pǝrwǝrdigar mundaⱪ dǝymǝn — Pǝrwǝrdigar Mening namimdur —
Takto praví Hospodin, kterýž učiní to, Hospodin, kterýž sformuje to, potvrdí toho, Hospodin jméno jeho:
3 Manga iltija ⱪil, Mǝn sanga jawab ⱪayturimǝn, xundaⱪla sǝn bilmǝydiƣan, büyük ⱨǝm tilsimat ixlarni sanga ayan ⱪilimǝn.
Volej ke mně, a ohlásímť se, a oznámímť věci veliké a tajné, o nichž nevíš.
4 Qünki [düxmǝnning] dɵng-potǝylirigǝ ⱨǝm ⱪiliqiƣa taⱪabil turuxⱪa istiⱨkamlar ⱪilix üqün qeⱪilƣan bu xǝⱨǝrdiki ɵylǝr wǝ Yǝⱨuda padixaⱨlirining ordiliri toƣruluⱪ Israilning Hudasi Pǝrwǝrdigar mundaⱪ dǝydu: —
Nebo takto praví Hospodin, Bůh Izraelský, o domích města tohoto, a o domích králů Judských, kteříž zkaženi býti mají berany válečnými a mečem:
5 «Kaldiylǝr bilǝn ⱪarxiliximǝn» dǝp xǝⱨǝrgǝ kirgǝnlǝrning ⱨǝmmisi, pǝⱪǝt Mǝn ƣǝzipim wǝ ⱪǝⱨrimdǝ uriwǝtkǝnlǝrning jǝsǝtliri bilǝn bu ɵylǝrni toldurux üqün kǝlgǝnlǝr, halas. Qünki Mǝn ularning barliⱪ rǝzilliki tüpǝylidin yüzümni bu xǝⱨǝrdin ɵrüp yoxurƣanmǝn.
Potáhnouť k boji proti Kaldejským, ale aby naplnili tyto domy mrtvými těly lidskými, kteréž zbiji v hněvě svém a v prchlivosti své, pro jejichž všelikou nešlechetnost skryl jsem tvář svou od města tohoto.
6 Ⱨalbuki mana, Mǝn bu xǝⱨǝrgǝ xipa ⱪilip dǝrdigǝ dǝrman bolimǝn; Mǝn ularni saⱪaytimǝn, ularƣa qǝksiz arambǝhx ⱨǝm ⱨǝⱪiⱪǝtni yexip ayan ⱪilimǝn.
Aj, já zopravuji je a vzdělám, a uzdravím obyvatele, a zjevím jim hojnost pokoje, a to stálého.
7 Mǝn Yǝⱨudani ⱨǝm Israilni sürgündin ⱪayturup ǝsligǝ kǝltürimǝn; ularni awwalⱪidǝk ⱪurup qiⱪimǝn.
Nebo přivedu zase zajaté Judské a zajaté Izraelské, a vzdělám je jako prvé,
8 Mǝn ularni Mǝn bilǝn ⱪarxilixip gunaⱨⱪa petip sadir ⱪilƣan barliⱪ ⱪǝbiⱨlikidin paklandurimǝn, Mening aldimda gunaⱨⱪa petip, Manga asiyliⱪ ⱪilƣan barliⱪ ⱪǝbiⱨliklirini kǝqürimǝn;
A očistím je od všeliké nepravosti jejich, kterouž hřešili proti mně, a odpustím všecky nepravosti jejich, kterýmiž hřešili proti mně, a jimiž zpronevěřovali se mně.
9 yǝr yüzidiki barliⱪ ǝllǝr Mǝn ularƣa yǝtküzgǝn barliⱪ iltipatni anglaydu, xuning bilǝn bu [xǝⱨǝr] kixini xadlandurup, Ɵzümgǝ mǝdⱨiyǝlǝrni ⱪozƣap, xan-xǝrǝp kǝltürüp nam-xɵⱨrǝt ⱨasil ⱪilidu; ǝllǝr Mǝn ularƣa yǝtküzgǝn barliⱪ iltipat wǝ arambǝhxliktin [Mǝndin] ⱪorⱪup titrǝydiƣan bolidu.
A toť mi bude k jménu, k radosti, k chvále, a k zvelebení mezi všemi národy země, kteříž uslyší o všem tom dobrém, kteréž já jim učiním, a děsíce se, třásti se budou nade vším tím dobrým a nade vším pokojem tím, kterýž já jim způsobím.
10 Pǝrwǝrdigar mundaⱪ dǝydu: — Silǝr muxu yǝr toƣruluⱪ: «U bir harabilik, adǝmzatsiz wǝ ⱨaywanatsiz boldi!» dǝysilǝr — durus. Lekin harabǝ bolƣan, adǝmzatsiz, aⱨalisiz, ⱨaywanatsiz bolƣan Yǝⱨudaning xǝⱨǝrliridǝ wǝ Yerusalem koqilirida
Takto praví Hospodin: Na tomto místě, o kterémž vy říkáte: Popléněno jest, tak že není ani člověka ani žádného hovada v městech Judských a na ulicích Jeruzalémských zpustlých, tak že není žádného člověka, ani žádného obyvatele, ani žádného hovada,
11 yǝnǝ tamaxining sadasi, xad-huramliⱪ sadasi wǝ toyi boluwatⱪan yigit-ⱪizning awazi anglinidu, xundaⱪla Pǝrwǝrdigarning ɵyigǝ «tǝxǝkkür ⱪurbanliⱪliri»ni aparƣanlarning «Samawi ⱪoxunlarning Sǝrdari bolƣan Pǝrwǝrdigarƣa tǝxǝkkür eytinglar, qünki Pǝrwǝrdigar meⱨribandur, uning muⱨǝbbiti mǝnggülüktur» dǝydiƣan awazliri ⱪaytidin anglinidu; qünki Mǝn sürgün bolƣanlarni ⱪayturup zemindiki awatliⱪni ǝsligǝ kǝltürimǝn, — dǝydu Pǝrwǝrdigar.
Ještěť bude slýchán hlas radosti a hlas veselé, hlas ženicha a hlas nevěsty, hlas řkoucích: Oslavujte Hospodina zástupů, nebo dobrý jest Hospodin, nebo na věky milosrdenství jeho, a obětujících díkčinění v domě Hospodinově, když zase přivedu zajaté země této jako na počátku, praví Hospodin.
12 Qünki samawi ⱪoxunlarning Sǝrdari bolƣan Pǝrwǝrdigar mundaⱪ dǝydu: — Harabǝ bolƣan adǝmzatsiz wǝ ⱨaywanatsiz bolƣan bu yǝrdǝ wǝ uning barliⱪ xǝⱨǝrliridǝ ⱪoy baⱪⱪuqilarning ɵz padilirini yatⱪuzidiƣan ⱪotanliri ⱪaytidin bar bolidu.
Takto praví Hospodin zástupů: Na místě tomto popléněném, tak že není žádného člověka ani hovada, i ve všech městech jeho bude ještě obydlé pastýřů, kdež by chovali stáda.
13 [Jǝnubiy] taƣliⱪtiki xǝⱨǝrlǝrdǝ, [ƣǝrbtiki] Yǝⱨudaning «Xǝfǝlaⱨ» egizlikidiki xǝⱨǝrlǝrdǝ, jǝnubiy bayawanlardiki xǝⱨǝrlǝrdǝ, Binyaminning yurtida, Yerusalemning ǝtrapidiki yezilirida wǝ Yǝⱨudaning xǝⱨǝrliridimu ⱪoy padiliri ularni saniƣuqining ⱪoli astidin ⱪaytidin ɵtidu, — dǝydu Pǝrwǝrdigar.
V městech při horách, v městech na rovinách a v městech v straně polední, tolikéž v zemi Beniaminově a vůkol Jeruzaléma, i v městech Judských, ještě procházívati budou stáda skrze ruce počítajícího, praví Hospodin.
14 Mana, xu künlǝr keliduki, — dǝydu Pǝrwǝrdigar, — Mǝn Israil jǝmǝtigǝ ⱨǝm Yǝⱨuda jǝmǝtigǝ eytⱪan xǝpⱪǝtlik wǝdǝmgǝ ǝmǝl ⱪilimǝn.
Aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichž vykonám slovo to výborné, kteréž jsem mluvil o domu Izraelovu a o domu Judovu.
15 Xu künlǝr wǝ u qaƣda Mǝn Dawut nǝslidin «Ⱨǝⱪⱪaniy Xah»ni zeminda ɵstürüp qiⱪirimǝn; U zeminda toƣra ⱨɵküm wǝ ⱨǝⱪⱪaniyliⱪ yürgüzidu.
V těch dnech a za času toho způsobím to, aby zrostl Davidovi výstřelek spravedlivý, kterýž konati bude soud a spravedlnost na zemi.
16 Xu künlǝrdǝ Yǝⱨuda ⱪutⱪuzulidu, Yerusalem arambǝhxtǝ turidu; [xu qaƣda] Yerusalem: «Pǝrwǝrdigar ⱨǝⱪⱪaniyliⱪimizdur» degǝn nam bilǝn atilidu.
V těch dnech spasen bude Juda, a Jeruzalém bydliti bude bezpečně, a toť jest, což jemu přivolá Hospodin, spravedlnost naše.
17 Qünki Pǝrwǝrdigar mundaⱪ dǝydu: — Dawutning Israil jǝmǝtining tǝhtigǝ olturuxⱪa layiⱪ nǝsli üzülüp ⱪalmaydu,
Nebo takto praví Hospodin: Nebudeť vypléněn muž z rodu Davidova, ješto by neseděl na stolici domu Judského.
18 yaki Lawiylardin bolƣan kaⱨinlardin, «kɵydürmǝ ⱪurbanliⱪ», «axliⱪ ⱨǝdiyǝ» wǝ baxⱪa ⱪurbanliⱪlarni Mening aldimda daim sunidiƣan adǝm üzülüp ⱪalmaydu.
Z kněží také Levítských nebude vypléněn muž od tváři mé, ješto by neobětoval zápalu, a zapaloval suchou obět, a obětoval obět po všecky dny.
19 Pǝrwǝrdigarning sɵzi Yǝrǝmiyaƣa kelip mundaⱪ deyildi: —
Potom stalo se slovo Hospodinovo k Jeremiášovi, řkoucí:
20 Pǝrwǝrdigar mundaⱪ dǝydu: — Silǝr Mening kündüz bilǝn tüzgǝn ǝⱨdǝmni wǝ keqǝ bilǝn tüzgǝn ǝⱨdǝmni buzup, kündüz wǝ keqini ɵz waⱪtida kǝlmǝydiƣan ⱪilip ⱪoysanglar,
Takto praví Hospodin: Jestliže budete moci zrušiti smlouvu mou se dnem, a smlouvu mou s nocí, aby nebývalo dne ani noci časem svým:
21 xu qaƣda Mening Ⱪulum Dawut bilǝn tüzgǝn ǝⱨdǝm buzulup, uningƣa: «Ɵz tǝhtinggǝ ⱨɵküm süridiƣan bir oƣlung daim bolidu» deginim ǝmǝlgǝ axurulmaydu wǝ hizmǝtkarlirim, kaⱨinlar bolƣan Lawiylar bilǝn tüzgǝn ǝⱨdǝm buzulƣan bolidu.
Takéť smlouva má zrušena bude s Davidem služebníkem mým, aby neměl syna, kterýž by kraloval na stolici jeho, a s Levítskými kněžími, aby nebyli služebníky mými.
22 Asmanlardiki ⱪoxunlar bolƣan yultuzlarni sanap bolƣili bolmiƣandǝk, dengizdiki ⱪumlarni ɵlqǝp bolƣili bolmiƣandǝk, mǝn ⱪulum Dawutning nǝslini wǝ Ɵzümgǝ hizmǝt ⱪilidiƣan Lawiylarni kɵpǝytimǝn.
A jakož nemůže sečteno býti vojsko nebeské, ani změřen býti písek mořský, tak rozmnožím símě Davida služebníka svého, a Levítů mně přisluhujících.
23 Pǝrwǝrdigarning sɵzi Yǝrǝmiyaƣa kelip mundaⱪ deyildi: —
Opět stalo se slovo Hospodinovo k Jeremiášovi, řkoucí:
24 Bu hǝlⱪning: «Pǝrwǝrdigar Ɵzi talliƣan bu ikki jǝmǝttin waz keqip, ularni taxlidi» deginini bayⱪimidingmu? Xunga ular Mening hǝlⱪimni: «Kǝlgüsidǝ ⱨeq bir ǝl-dɵlǝt bolmaydu» dǝp kɵzgǝ ilmaydu.
Což nesoudíš, co lid tento mluví, říkaje: Že dvojí čeled, kterouž byl vyvolil Hospodin, již ji zavrhl, a lidem mým že pohrdají, jako by nebyl více národem před oblíčejem jejich.
25 Pǝrwǝrdigar mundaⱪ dǝydu: — Mening kündüz wǝ keqini bekitkǝn ǝⱨdǝm ɵzgirip kǝtsǝ, yaki asman-zemindiki ⱪanuniyǝtlǝrni bekitmigǝn bolsam,
Takto praví Hospodin: Nebude-liť smlouva má se dnem a nocí, a ustanovení nebes i země zdržáno,
26 Mǝn Yaⱪupning nǝslidin wǝ Dawutning nǝslidin waz keqip ularni taxlaydiƣan bolimǝn, xuningdǝk Ibraⱨim, Isⱨaⱪ wǝ Yaⱪupning nǝsli üstigǝ ⱨɵküm sürüx üqün [Dawutning] nǝslidin adǝm tallimaydiƣan bolimǝn! Qünki bǝrⱨǝⱪ, Mǝn ularni sürgünlüktin ⱪayturup ularni ǝsligǝ kǝltürimǝn, ularƣa rǝⱨimdilliⱪ kɵrsitimǝn.
Také símě Jákobovo a Davida služebníka svého zavrhu, abych nebral z semene jeho těch, kteříž by panovati měli nad semenem Abrahamovým, Izákovým a Jákobovým, když zase přivedu zajaté jejich, a smiluji se nad nimi.
