Yǝrǝmiya 20
1 Əmdi Immǝrning oƣli, kaⱨin Paxhur — u Pǝrwǝrdigarning ɵyidǝ «amanliⱪ saⱪlax begi»mu idi, Yǝrǝmiyaning bu bexarǝtlǝrni bǝrgǝnlikini anglidi.
Tedy slyšev Paschur syn Immerův, kněz, kterýž byl přední správce v domě Hospodinově, Jeremiáše prorokujícího o těch věcech,
2 Paxhur Yǝrǝmiya pǝyƣǝmbǝrni urƣuzdi wǝ uning putini Pǝrwǝrdigarning ɵyidiki «Binyaminning yuⱪiri dǝrwazisi»ning yenidiki taⱪaⱪⱪa saldi.
Ubil Paschur Jeremiáše proroka, a dal jej do vězení v bráně Beniaminově hořejší, kteráž byla při domě Hospodinově.
3 Ikkinqi küni, Paxhur Yǝrǝmiyani taⱪaⱪtin boxatti; Yǝrǝmiya uningƣa: — Pǝrwǝrdigar ismingni Paxhur ǝmǝs, bǝlki «Magor-missabib» dǝp atidi, dedi.
Stalo se pak nazejtří, když vyvedl Paschur Jeremiáše z vězení, že řekl jemu Jeremiáš: Nenazval Hospodin jména tvého Paschur, ale Magor missabib.
4 — Qünki Pǝrwǝrdigar mundaⱪ dǝydu: — Mana, Mǝn seni ɵzünggǝ wǝ barliⱪ aƣiniliringgǝ wǝⱨimǝ salƣuqi obyekt ⱪilimǝn; ular düxmǝnlirining ⱪiliqi bilǝn yiⱪilidu; sǝn ɵz kɵzüng bilǝn buni kɵrisǝn; Mǝn barliⱪ Yǝⱨudani Babil padixaⱨining ⱪoliƣa tapxurimǝn; u ularni Babilƣa sürgün ⱪilip elip ketidu ⱨǝmdǝ ularni ⱪiliq bilǝn uridu.
Nebo takto praví Hospodin: Aj, já pustím na tebe strach, na tebe i na všecky přátely tvé, kteříž padnou od meče nepřátel svých, načež oči tvé hleděti budou, když všecken lid Judský vydám v ruku krále Babylonského, kterýž zavede je do Babylona, a mečem je pobije.
5 Mǝn bu xǝⱨǝrning ⱨǝmmǝ bayliⱪliri — barliⱪ mǝⱨsulatliri, barliⱪ ⱪimmǝt nǝrsiliri wǝ Yǝⱨuda padixaⱨlirining barliⱪ hǝzinilirini düxmǝnlirining ⱪoliƣa tapxurimǝn; ular ularni olja ⱪilip buliwelip Babilƣa elip ketidu.
Vydám i všelijaké bohatství města tohoto, a všecko úsilé jeho, i všelijakou věc drahou jeho, i všecky poklady králů Judských vydám v ruku nepřátel jejich, a rozchvátají je, i poberou je, a dovezou je do Babylona.
6 Sǝn bolsang, i Paxhur, ⱨǝmmǝ ɵydikiliring birgǝ sürgün bolup ketisilǝr; sǝn Babilƣa kelisǝn; sǝn xu yǝrdǝ dunyadin ketisǝn, xu yǝrgǝ kɵmülisǝn; sǝn ⱨǝm sening yalƣan bexarǝtliringgǝ ⱪulaⱪ salƣan aƣiniliringmu xundaⱪ bolidu.
Ty pak Paschur i všickni, kteříž bydlí v domě tvém, půjdete do zajetí, a do Babylona se dostaneš, a tam umřeš, i tam pochován budeš ty i všickni milující tebe, jimž jsi prorokoval lživě.
7 I Pǝrwǝrdigar, Sǝn meni ⱪayil ⱪilip [pǝyƣǝmbǝrlikkǝ] kɵndürdüng, mǝn xundaⱪla kɵndürüldüm; Sǝn mǝndin zor kǝlding, xundaⱪla ƣǝlibǝ ⱪilding; mǝn pütün kün tapa-tǝnining obyekti bolimǝn; ⱨǝmmǝ kixi meni mazaⱪ ⱪilidu.
Namlouvals mne, Hospodine, a dalť jsem se přemluviti; silnějšís byl nežli já, protož zmocnils se mne. Jsem v posměchu každý den, každý se mi posmívá.
8 Mǝn ⱪaqanla sɵz ⱪilsam, «Zorawanliⱪ ⱨǝm bulangqiliⱪ kelidu» dǝp jakarlixim kerǝk; xunga Pǝrwǝrdigarning sɵzi meni pütün kün aⱨanǝt wǝ mǝshirining obyekti ⱪilidu.
Nebo jakž jsem začal mluviti, úpím, pro ukrutenství a zhoubu křičím; slovo zajisté Hospodinovo jest mi ku potupě a ku posměchu každého dne.
9 Lekin mǝn: «Mǝn uni tilƣa almaymǝn, wǝ yaki Uning nami bilǝn ikkinqi sɵz ⱪilmaymǝn» desǝm, Uning sɵzi ⱪǝlbimdǝ lawuldap ot bolup, sɵngǝklirimgǝ ⱪapsalƣan bir yalⱪun bolidu; iqimgǝ siƣduruxⱪa ⱨalim ⱪalmay, eytmay qidap turalmaymǝn.
I řekl jsem: Nebuduť ho připomínati, ani mluviti více ve jménu jeho. Ale jest v srdci mém jako oheň hořící, zavřený v kostech mých, jehož snažuje se zdržeti, však nemohu,
10 Xundaⱪ, ⱪiliwerimǝn, gǝrqǝ mǝn nurƣun kixilǝrning piqirlaxⱪan ⱪǝstlirini anglisammu; tǝrǝp-tǝrǝplǝrni wǝⱨimǝ basidu! «Uning üstidin ǝrz ⱪilinglar! Uning üstidin ǝrz ⱪilayli!» dǝp, barliⱪ ülpǝt-ⱨǝmraⱨlirim putlixip ketiximni paylap yürmǝktǝ; ular «U bǝlkim aldinar, xundaⱪ bolƣanda biz uning üstidin ƣǝlibǝ ⱪilimiz, uningdin intiⱪam alalaymiz» deyixiwatidu.
Ačkoli slýchám utrhání mnohých, i Magor missabiba, říkajících: Povězte něco na něj, a oznámíme to králi. Všickni, kteříž by měli býti přátelé moji, číhají na poklesnutí mé, říkajíce: Snad někde podveden bude, a zmocníme se ho, a pomstíme se nad ním.
11 Lekin Pǝrwǝrdigar bolsa ⱪudrǝtlik wǝ dǝⱨxǝtlik bir palwandǝk mǝn bilǝn billidur; xunga manga ziyankǝxlik ⱪilƣuqilar putlixip ƣǝlibǝ ⱪilalmaydu; ular muwǝppǝⱪiyǝt ⱪazanmiƣaqⱪa, ⱪattiⱪ hijil bolup yǝrgǝ ⱪarap ⱪalidu; ularning bu rǝswaqiliⱪi mǝnggülük bolup, ⱨǝrgiz untulmaydu.
Ale Hospodin jest se mnou jakožto rek udatný, protož ti, kteříž mne stihají, zurážejí se, a neodolají; styděti se budou náramně, nebo se jim šťastně nezvede, aniž potupa věčná v zapomenutí dána bude.
12 Əmdi Sǝn, i ⱨǝⱪⱪaniylarni sinaydiƣan, insanning wijdani wǝ ⱪǝlbini kɵridiƣan samawi ⱪoxunlarning Sǝrdari bolƣan Pǝrwǝrdigar, ularning üstigǝ bolƣan ⱪisasingni manga kɵrgüzgǝysǝn; qünki mǝn dǝwayimni aldingƣa ⱪoyƣanmǝn.
Protož ó Hospodine zástupů, kterýž zkušuješ spravedlivého, kterýž spatřuješ ledví a srdce, nechť se podívám na pomstu tvou nad nimi, tobě zajisté zjevil jsem při svou.
13 Pǝrwǝrdigarni küy eytip mahtanglar, Uni mǝdⱨiyilǝnglǝr; qünki U namrat kixini rǝzillik ⱪilƣuqilardin ⱪutⱪuzƣan.
Zpívejte Hospodinu, chvalte Hospodina, že vytrhl duši nuzného z ruky nešlechetných.
14 Mening tuƣulƣan künümgǝ lǝnǝt bolsun; apam meni tuƣⱪan küni mubarǝk bolmisun!
Zlořečený ten den, v němžto zplozen jsem, den, v němž porodila mne matka má, ať není požehnaný.
15 Atamƣa hǝwǝr elip: «sanga oƣul bala tuƣuldi!» dǝp uni alamǝt xadlandurƣan adǝmgǝ lǝnǝt bolsun!
Zlořečený ten muž, kterýž zvěstoval otci mému, chtěje zvláštně obradovati jej, řka: Narodiloť se dítě pohlaví mužského.
16 Bu adǝm Pǝrwǝrdigar rǝⱨim ⱪilmay ƣulatⱪan xǝⱨǝrlǝrdǝk bolsun; u ǝtigǝndǝ nalǝ, qüxtǝ alaⱪzadilik quⱪanlirini anglisun —
A nechť jest ten muž podobný městům, kteráž podvrátil Hospodin, a neželel; nebo slyšel křik v jitře, a provyskování v čas polední.
17 qünki u meni baliyatⱪudin qüxkinimdila ɵltürüwǝtmigǝn; apam mening gɵrüm bolsiidi, uning ⱪorsiⱪi mǝn bilǝn tǝng ⱨǝmixǝ qong bolsiidi!
Ó že mne neusmrtil od života, ješto by mi matka má byla hrobem mým, a život její věčně těhotný.
18 Nemixⱪa mǝn japa-muxǝⱪⱪǝt, azab-oⱪubǝtni kɵrüxkǝ, künlirimni hijalǝt-aⱨanǝt iqidǝ ɵtküzüxkǝ baliyatⱪudin qiⱪⱪandimǝn?
Proč jsem jen z života vyšel, abych okoušel těžkosti a zámutku, a aby stráveni byli v pohanění dnové moji?
