Əzakiyal 15

1 Wǝ Pǝrwǝrdigarning sɵzi manga kelip mundaⱪ deyildi: —

Tedy stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

2 «I insan oƣli, üzüm teli yaƣiqining baxⱪa dǝrǝh yaƣaqliridin nemǝ artuⱪqiliⱪi bar, uning xehining ormandiki dǝrǝhlǝr arisida nemǝ alaⱨidiliki bar?

Synu člověčí, co jest dřevo révové proti všelijakému dřevu, aneb proti ratolestem dříví lesního?

3 Uningdin birǝr jabduⱪni yasaxⱪa materiyal alƣanning paydisi barmu? Uningdin qinilǝrni asⱪudǝk ⱪozuⱪni yasiƣili bolamdu?

Zdaliž vzato bude z něho dřevo k udělání něčeho? Zdaliž udělají z něho hřebík k zavěšování na něm všelijaké nádoby?

4 Mana, u otⱪa yeⱪilƣu bolƣanda, ot uning ikki uqini kɵydürgǝndǝ, otturisimu yerim kɵygǝndǝ, ǝmdi uni birǝr ixⱪa ixlǝtkili bolamdu?

Aj, na oheň dává se k sežrání. Když oba konce jeho sežere oheň, a prostředek jeho obhoří, zdaž se k čemu hoditi může?

5 Mana, u saⱪ bolƣanda, ⱨeqⱪandaⱪ ixⱪa ixlǝtkili bolmiƣan yǝrdǝ, ǝmdi ot uni kɵydürüp yǝp kǝtkǝndǝ, uni birǝr ixⱪa ixlǝtkili bolamdu?

Aj, když byl celý, nic nemohlo býti z něho uděláno, ovšem když jej oheň sežral, a shořel, k ničemu se více hoditi nebude.

6 Xunga Rǝb Pǝrwǝrdigar mundaⱪ dǝydu: «Mǝn ormandiki dǝrǝhlǝr arisidiki üzüm telining yaƣiqini otⱪa tapxurƣinimdǝk, Yerusalemda turuwatⱪanlarni otⱪa tapxurimǝn.

Protož takto praví Panovník Hospodin: Jakož jest dřevo révové mezi dřívím lesním, kteréž jsem oddal ohni k sežrání, tak jsem oddal obyvatele Jeruzalémské.

7 Yüzümni ularƣa ⱪarxi ⱪilip ⱪaritimǝn; ular bir ottin qiⱪsa, baxⱪa bir ot ularni yǝwetidu. Ɵz yüzümni ularƣa ⱪarxi bolup ⱪaratⱪanda, silǝr Mening Pǝrwǝrdigar ikǝnlikimni tonup yetisilǝr.

Nebo postavím tvář svou hněvivou proti nim. Z ohně jednoho vyjdou, a oheň druhý zžíře je. I zvíte, že já jsem Hospodin, když obrátím tvář svou hněvivou proti nim.

8 Ularning ⱪilƣan wapasizliⱪliri tüpǝylidin mǝn zeminni wǝyranǝ ⱪilimǝn» — dǝydu Rǝb Pǝrwǝrdigar».

A obrátím zemi tuto v poušť, proto že se přestoupení dopouštěli, praví Panovník Hospodin.