Samu'il 1 14
1 Bir küni Saulning oƣli Yonatan yaraƣ kɵtürgüqisigǝ: — Kǝlgin, udulimizdiki Filistiylǝrning ⱪarawullar ǝtritining yeniƣa qiⱪayli, dedi. Əmma u atisiƣa ⱨeqnemǝ demidi.
Stalo se pak jednoho dne, že řekl Jonata syn Saulův služebníku, kterýž nosil zbroj jeho: Poď, půjdeme k stráži Filistinských, kteráž jest na oné straně. Ale otci svému toho nepověděl.
2 Saul bolsa Gibeaⱨning qetidiki Migrondiki anar dǝrihining tegidǝ ⱪaldi. Uning ⱪexidiki hǝlⱪ altǝ yüzqǝ idi
Saul však zůstával na kraji pahrbku pod jabloní zrnatou, kteráž byla v Migron; a lidu, kterýž byl s ním, bylo okolo šesti set mužů,
3 (u waⱪitta ǝfodni Ahitubning oƣli, Ihabodning akisi Ahiyaⱨ kiyǝtti; u Xiloⱨda turuwatⱪan, Pǝrwǝrdigarning kaⱨini idi. Ahitub Finiⱨasning oƣli, Finiⱨas Əlining oƣli idi). Hǝlⱪ bolsa Yonatanning kǝtkinlikini bilmigǝnidi.
Tolikéž Achiáš syn Achitobův, bratra Ichabodova, syna Fínesova, syna Elí, kněze Hospodinova v Sílo, kterýž nosil efod. Ale lid nevěděl, že by odšel Jonata.
4 Yonatan Filistiylǝrning ⱪarawullar ǝtriti tǝrǝpkǝ ɵtmǝkqi bolƣan dawanning ikki tǝripidǝ tüwrüktǝk tik ⱪiya taxlar bar idi. Birining nami Bozǝz, yǝnǝ birining nami Sǝnǝⱨ idi.
Mezi těmi pak průchody, jimiž pokoušel se Jonata přejíti k stráži Filistinských, byla skála příkrá k přecházení s této strany, též skála příkrá k přecházení s oné strany; jméno jedné Bóses, a jméno druhé Seneh.
5 Bir ⱪiya tax ximaliy tǝripidǝ bolup, Mihmax bilǝn ⱪarixip turatti, yǝnǝ biri jǝbub tǝripidǝ Gebaning udulida idi.
Jedna skála byla na půlnoci proti Michmas, a druhá na poledne proti Gabaa.
6 Yonatan yaraƣ kɵtürgüqisigǝ: — Kǝl, bu hǝtnisizlǝrning ⱪarawullar ǝtritigǝ qiⱪayli; Pǝrwǝrdigar biz üqün bir ix ⱪilsa ǝjǝb ǝmǝs, qünki Pǝrwǝrdigarning ⱪutⱪuzuxi üqün adǝmlǝrning kɵp yaki az boluxi ⱨeq tosalƣu bolmaydu, dedi.
I řekl Jonata služebníku, kterýž nosil zbroj jeho: Poď, přejděme k stráži těch neobřezaných, snad bude Hospodin s námi; neboť není nesnadné Hospodinu zachovati ve mnoze aneb v mále.
7 Uning yaraƣ kɵtürgüqisi uningƣa: — Kɵnglüngdǝ ⱨǝr nemǝ bolsa xuni ⱪilƣin; barƣin, mana, kɵnglüng nemini halisa mǝn sǝn bilǝn billimǝn, dedi.
Odpověděl oděnec jeho: Učiň, cožkoli jest v srdci tvém, obrať se, kam chceš; aj, budu s tebou podlé vůle tvé.
8 Yonatan: — Mana, biz u adǝmlǝr tǝrǝpkǝ qiⱪip ɵzimizni ularƣa kɵrsitǝyli;
I řekl Jonata: Aj, my jdeme k mužům těm, a ukážeme se jim.
9 ǝgǝr ular bizgǝ: — Biz silǝrning ⱪexinglarƣa barƣuqǝ turup turunglar, desǝ ularning ⱪexiƣa qiⱪmay ɵz jayimizda turup turayli;
Jestliže řeknou nám takto: Počkejte, až přijdeme k vám, stůjme na místě svém, a nechoďme k nim.
10 lekin ular: — Bizning ⱪeximizƣa qiⱪinglar, desǝ, qiⱪayli. Qünki xundaⱪ bolsa Pǝrwǝrdigar ularni ⱪolimizƣa beriptu, dǝp bilimiz; muxundaⱪ ix bizgǝ bir bexarǝt bolidu, dedi.
Pakli by řekli takto: Vstupte k nám, jděme, nebo vydal je Hospodin v ruku naši. To zajisté nám bude za znamení.
11 Ikkiylǝn ɵzini Filistiylǝrning ⱪarawullar ǝtritigǝ kɵrsǝtti. Filistiylǝr: — Mana, Ibraniylar ɵzini yoxurƣan azgallardin qiⱪiwatidu, dedi.
Ukázali se tedy oba dva stráži Filistinských. I řekli Filistinští: Hle, Hebrejští lezou z děr, v nichž se byli skryli.
12 Ətrǝttikilǝr Yonatan bilǝn yaraƣ kɵtürgüqisigǝ: — Bizgǝ qiⱪinglar, biz silǝrgǝ bir nǝrsini kɵrsitip ⱪoyimiz, dedi. Yonatan yaraƣ kɵtürgüqisigǝ: — Manga ǝgixip qiⱪⱪin; qünki Pǝrwǝrdigar ularni Israilning ⱪoliƣa bǝrdi, dedi.
I mluvili někteří z stráže té k Jonatovi a k oděnci jeho, a řekli: Vstupte k nám, a povíme vám něco. Pročež řekl Jonata k oděnci svému: Podiž za mnou, nebo je vydal Hospodin v ruku Izraele.
13 Yonatan ⱪol-putliri bilǝn ɵmülǝp qiⱪti, yaraƣ kɵtürgüqisi kǝynidin uningƣa ǝgǝxti. Filistiylǝr Yonatanning aldida yiⱪilixti; yaraƣ kɵtürgüqisi kǝynidin kelip ularni ⱪǝtl ⱪildi.
A tak lezl čtvermo Jonata a oděnec jeho za ním. I padali před Jonatou, a oděnec jeho mordoval je, jda za ním.
14 Xu tunji ⱨujumda Yonatan bilǝn yaraƣ kɵtürgüqisi tǝhminǝn yerim ⱪoxluⱪ yǝrdǝ ɵltürgǝnlǝr yigirmidǝk adǝm idi.
A to byla porážka první, v níž zbil Jonata a oděnec jeho okolo dvadcíti mužů, jako v půl honech rolí dvěma volům s zápřež.
15 Andin lǝxkǝrgaⱨdikikǝrni, dalada turuwatⱪanlarni, barliⱪ ǝtrǝtlǝrdikilǝrni wǝ bulang-talang ⱪilƣuqilarni titrǝk basti. Ular ⱨǝm titrǝp ⱪorⱪti, yǝrmu tǝwrinip kǝtti; qünki bu qong ⱪorⱪunq Huda tǝripidin kǝlgǝnidi.
Protož byl strach v tom ležení a na tom poli, i na všem tom lidu; strážní i oni loupežníci děsili se též, až se země třásla, nebo byla v strachu Božím.
16 Əmdi Binyamin zeminidiki Gibeaⱨda turuwatⱪan paylaⱪqilar kɵrdiki, mana, lǝxkǝr topliri tarmar bolup uyan-buyan yügürüxüp kǝtti.
A vidouce strážní Saulovi v Gabaa Beniaminově, oznámili, jak množství to narůzno prchá, a vždy více se potírá.
17 Saul ⱪexidiki hǝlⱪⱪǝ: Adǝmlirimizni sanap kimning bu yǝrdin kǝtkǝnlikini eniⱪlanglar, dedi. Ular saniwidi, mana, Yonatan bilǝn yaraƣ kɵtürgüqisi yoⱪ qiⱪti.
Saul pak řekl lidu, kterýž s ním byl: Vyhledejte i hned a zvězte, kdo jest z našich odšel. A když vyhledávali, hle, Jonaty nebylo a oděnce jeho.
18 Saul Ahiyaⱨⱪa: — Hudaning ǝⱨdǝ sanduⱪini elip kǝlgin, dedi. Qünki u waⱪitta Hudaning ǝⱨdǝ sanduⱪi Israilning arisida idi.
I řekl Saul Achiášovi: Postav sem truhlu Boží. (Truhla pak Boží toho času byla s syny Izraelskými.)
19 Saul kaⱨinƣa sɵz ⱪiliwatⱪanda Filistiylǝrning lǝxkǝrgaⱨida bolƣan ƣǝlwǝ barƣanseri küqiyip kǝtti. Saul kaⱨinƣa: — Ⱪolungni yiƣⱪin, dedi.
I stalo se, když ještě mluvil Saul k knězi, že hřmot, kterýž byl v vojště Filistinských, více se rozcházel a rozmáhal. Protož řekl Saul knězi: Spusť ruku svou.
20 Andin Saul wǝ uning bilǝn bolƣan ⱨǝmmǝ hǝlⱪ yiƣilip jǝnggǝ qiⱪti; wǝ mana, Filistiylǝrning ⱨǝrbiri ɵz sǝpdixiƣa ⱪarxi ⱪiliq kɵtürüp zor parakǝndilik boldi.
Shromáždili se tedy Saul i všecken lid, kterýž s ním byl, a přišli až k té bitvě; a aj, byl meč jednoho proti druhému s hřmotem velmi velikým.
21 U waⱪittin ilgiri Filistiylǝrning arisida bolƣan, ular bilǝn billǝ lǝxkǝrgaⱨning ǝtrapiƣa qiⱪⱪan Ibraniylar bar idi; ularmu Saul wǝ Yonatan bilǝn billǝ bolƣan Israillarƣa ⱪoxuldi.
Hebrejští pak někteří byli s Filistinskými prvé, kteříž táhli s nimi polem sem i tam; i ti také obrátili se a stáli při lidu Izraelském, kterýž byl s Saulem a s Jonatou.
22 Xuningdǝk Əfraim taƣlirida ɵzini yoxurƣan Israillar Filistiylǝrning ⱪaqⱪinini angliƣanda soⱪuxⱪa qiⱪip ularni ⱪoƣlidi.
Všickni také muži Izraelští, kteříž se skryli na hoře Efraim, když uslyšeli, že by utíkali Filistinští, honili je i oni v té bitvě.
23 Xuning bilǝn Pǝrwǝrdigar u küni Israilƣa nusrǝt bǝrdi. Soⱪux Bǝyt-Awǝnning u tǝripigǝ ɵtti.
I vysvobodil Hospodin toho dne Izraele. Boj pak protáhl se až do Betaven.
24 Lekin Israilning adǝmliri u küni zor besim astida ⱪaldi. Qünki Saul ularƣa ⱪǝsǝm iqküzüp: — Mǝn düxmǝnlirimdin intiⱪam almiƣuqǝ kǝq boluxtin ilgiri taam yegǝn kixigǝ lǝnǝt bolsun, dǝp eytⱪanidi. Xuning üqün hǝlⱪtin ⱨeqkim taam yemidi.
A ačkoli muži Izraelští utrápili se toho dne, však Saul zavázal lid s přísahou, řka: Zlořečený muž, kterýž by jedl chléb prvé, než bude večer, a než se pomstím nad nepřátely svými. A tak neokusil všecken lid chleba.
25 Əmma barliⱪ zemindiki ⱪoxun bir ormanliⱪⱪa kirgǝndǝ yǝr yüzidǝ ⱨǝsǝl bar idi.
Všecken pak lid té krajiny šli do lesa, kdež bylo hojnost medu po zemi.
26 Hǝlⱪ ormanliⱪⱪa kirgǝndǝ, mana bu ⱨǝsǝl eⱪip turatti; lekin ⱨeqkim ⱪolini aƣziƣa kɵtürmidi, qünki hǝlⱪ ⱪǝsǝmdin ⱪorⱪatti.
A když všel lid do lesa, viděl tekoucí med; žádný však nepřičinil k ústům svým ruky své, nebo se bál lid té přísahy.
27 Lekin Yonatan atisining hǝlⱪⱪǝ ⱪǝsǝm iqküzgǝnlikini anglimiƣanidi. Xunga u ⱪolidiki ⱨasini sunup uqini ⱨǝsǝl kɵnikigǝ tiⱪip ⱪoli bilǝn aƣziƣa saldi. Xundaⱪ ⱪilip kɵzliri nurlandi.
Ale Jonata neslyšev, že otec jeho zavazoval lid přísahou, vztáhl hůl, kterouž měl v ruce své, a omočil konec její v plástu medu, a obrátil ruku svou k ústům svým; i osvítily se oči jeho.
28 Əmma hǝlⱪtin biri: Sening atang hǝlⱪⱪǝ qing ⱪǝsǝm iqküzüp: — Bügün taam yegǝn kixigǝ lǝnǝt bolsun! dǝp eytⱪanidi. Xuning üqün hǝlⱪ ⱨalsizlinip kǝtti, dedi.
Odpovídaje pak jeden z lidu, řekl: Velikou přísahou zavázal otec tvůj lid, řka: Zlořečený muž, kterýž by jedl chléb dnes, ačkoli zemdlel lid.
29 Yonatan: — Mening atam zeminƣa azar bǝrdi; ⱪaranglar, bu ⱨǝsǝldin kiqikkinǝ tetixim bilǝnla kɵzlirimning xunqǝ nurlanƣinini kɵrmidinglarmu?
Tedy řekl Jonata: Zkormoutil otec můj lid země. Pohleďte, prosím, jak se osvítily oči mé, hned jakž jsem okusil maličko medu toho.
30 Hǝlⱪ bügün düxmǝnlǝrdin tartiwalƣan oljidin haliƣinini yegǝn bolsa Filistiylǝrning arisidiki ⱪirƣinqiliⱪ tehimu zor bolmasmidi? — dedi.
Èím více kdyby se byl směle najedl dnes lid z loupeží nepřátel svých, kterýchž dosáhl? Nebyla-liž by se nyní stala větší porážka Filistinských?
31 Axu küni ular Mikmaxtin tartip Filistiylǝrni ⱪoƣlap Ayjalonƣiqǝ urup ⱪirixti; hǝlⱪ tola ⱨerip kǝtkǝnidi.
A tak bili toho dne Filistinské od Michmas až do Aialon; i ustal lid náramně.
32 Xuning bilǝn hǝlⱪ olja üstigǝ etilip berip, ⱪoy, kala wǝ mozaylarni tutup xu yǝrdila soydi. Andin hǝlⱪ gɵxni ⱪanni adaliwǝtmǝyla yedi.
Protož obrátil se lid k loupeži, a nabravše ovcí a volů i telat, zbili je na zemi; i jedl lid se krví.
33 Saulƣa hǝwǝr kelip: Mana, hǝlⱪ ⱪanni adaliwǝtmǝyla gɵxni yǝp Pǝrwǝrdigarƣa gunaⱨ ⱪiliwatidu, dǝp eytildi. U: Silǝr Pǝrwǝrdigarƣa asiyliⱪ ⱪildinglar! Əmdi bu yǝrgǝ yenimƣa qong bir taxni domilitip kelinglar, dedi.
I pověděli Saulovi, řkouce: Aj, lid hřeší proti Hospodinu, jeda se krví. Kterýž řekl: Přestoupili jste přikázaní. Přivaltež i hned ke mně kámen veliký.
34 Saul yǝnǝ: Silǝr hǝlⱪning arisiƣa qiⱪip ularƣa: Ⱨǝrbiri ɵz kalisini, ɵz ⱪoyini ⱪeximƣa elip kelip bu yǝrdǝ soyup yesun; lekin gɵxni ⱪanni adaliwǝtmǝy yǝp, Pǝrwǝrdigarƣa gunaⱨ ⱪilmanglar, dǝnglar, dedi. Bu keqǝ hǝlⱪning ⱨǝmmisi ⱨǝrbiri ɵz kalisini elip kelip u yǝrdǝ soydi.
Opět řekl Saul: Rozejděte se mezi lid a rcete jim: Přiveďte ke mně jeden každý vola svého a jeden každý dobytče své, a bíte tuto a jezte, i nebudete hřešiti proti Hospodinu, jedouce se krví. Přivedli tedy všecken lid jeden každý vola svého rukou svou té noci a zabíjeli tu.
35 Saul bolsa Pǝrwǝrdigarƣa bir ⱪurbangaⱨ yasidi. Bu uning Pǝrwǝrdigarƣa yasiƣan tunji ⱪurbangaⱨi idi.
Vzdělal také Saul oltář Hospodinu; to nejprvnější oltář udělal Hospodinu.
36 Saul: — Bu keqidǝ Filistiylǝrning peyigǝ qüxüp, ǝtǝ tang atⱪuqǝ ularni talap ⱨeq birini tirik ⱪoymayli, dedi. Hǝlⱪ: — Nemǝ sanga yahxi kɵrünsǝ xuni ⱪilƣin, dǝp jawab bǝrdi. Lekin kaⱨin sɵz ⱪilip: — Pǝrwǝrdigarning yeniƣa kirip [yolyoruⱪ sorap] qiⱪayli, dedi.
Potom řekl Saul: Pusťme se po Filistinských v noci, a budeme je loupiti až do jitra, aniž zůstavujme z nich koho. Kteříž řekli: Cožť se koli vidí za dobré, učiň. Ale kněz řekl: Přistupme sem k Bohu.
37 Saul Hudadin: — Ya Filistiylǝrning kǝynidin qüxüymu? Sǝn ularni Israilning ⱪoliƣa tapxuramsǝn? — dǝp soridi. Lekin u küni U uningƣa ⱨeq jawab bǝrmidi.
I tázal se Saul Boha: Pustím-li se za Filistinskými? Dáš-li je v ruku Izraelovu? I neodpověděl mu v ten den.
38 Saul: — I hǝlⱪning ⱨǝmmǝ qongliri, bu yǝrgǝ qiⱪinglar. Bügün kim gunaⱨ ⱪilƣanliⱪini eniⱪlap beⱪinglar.
Protož řekl Saul: Přistupujte sem všecka knížata lidu, a vyzvězte a vyhledejte, kdo se jest dopustil dnes hříchu nějakého?
39 Qünki Israilƣa nusrǝt bǝrgǝn Pǝrwǝrdigarning ⱨayati bilǝn ⱪǝsǝm ⱪilimǝnki, bu gunaⱨ ⱨǝtta oƣlum Yonatanda tepilsimu u jǝzmǝn ɵltürülsun, dedi. Lekin pütkül hǝlⱪtin ⱨeqkim uningƣa jawab bǝrmidi.
Nebo živť jest Hospodin, kterýž vysvobozuje Izraele, že byť pak i na Jonatovi synu mém to bylo, smrtí umře. I neodpověděl jemu žádný ze všeho lidu.
40 Andin u pütkül Israilƣa: — Silǝr bir tǝrǝptǝ turunglar, mǝn oƣlum Yonatan yǝnǝ bir tǝrǝptǝ turayli, dedi. Hǝlⱪ uningƣa: — Nemǝ sanga yahxi kɵrünsǝ, xuni ⱪilƣin, dedi.
Řekl také všemu Izraelovi: Buďte vy na jedné straně, já pak a Jonata syn můj budeme na druhé straně. Odpověděl lid Saulovi: Učiň, cožť se za dobré vidí.
41 Saul Israilning Hudasi Pǝrwǝrdigarƣa: — Bu qǝk bilǝn ǝyni ǝⱨwalni axkara ⱪilƣaysǝn, dedi. Qǝk bolsa Saul bilǝn Yonatanni kɵrsǝtti, hǝlⱪ ⱪutuldi.
Protož řekl Saul Hospodinu Bohu Izraelskému: Ukaž spravedlivě. I přišlo na Jonatu a Saule, lid pak z toho vyšel.
42 Saul: — Mening bilǝn oƣlum Yonatanning otturisiƣa qǝk taxlanglar, dedi. Xundaⱪ ⱪiliwidi, qǝk Yonatanƣa qiⱪti.
I řekl Saul: Vrzte los mezi mnou a mezi Jonatou synem mým. A postižen jest Jonata.
43 Saul Yonatanƣa: — Ⱪilƣiningni manga eytⱪin, dedi. Yonatan uningƣa: — Ⱪolumdiki ⱨasa bilǝn kiqikkinǝ ⱨǝsǝl elip tetip baⱪtim wǝ mana, xuning üqün mǝn ɵlümgǝ mǝⱨkum boldum! — dǝp jawab bǝrdi.
Řekl tedy Saul Jonatovi: Pověz mi, co jsi učinil? I pověděl mu Jonata a řekl: Toliko jsem okusil maličko medu koncem holi, kterouž jsem měl v ruce své, a aj, proto-liž mám umříti?
44 Saul: — Sǝn qoⱪum ɵlüxüng kerǝk, i Yonatan; undaⱪ ⱪilmisam, Huda manga sening bexingƣa qüxkǝndinmu artuⱪ qüxürsun! — dedi.
Odpověděl Saul: Toto učiň mi Bůh a toto přidej, že smrtí umřeš, Jonato.
45 Lekin hǝlⱪ Saulƣa: — Israilda bu uluƣ nusrǝtni ⱪazanƣan Yonatan ɵltürülǝmdu? Bundaⱪ ix bizdin neri bolƣay! Pǝrwǝrdigarning ⱨayati bilǝn ⱪǝsǝm ⱪilimizki, uning bexidin bir tal qaq yǝrgǝ qüxmǝydu; qünki bügünki ixni u Hudaning yardimi bilǝn ǝmǝlgǝ axurdi, dedi. Xundaⱪ ⱪilip hǝlⱪ Yonatanni ɵlümdin halas ⱪildi.
I řekl lid Saulovi: Což tedy umříti má Jonata, kterýž učinil vysvobození toto veliké v Izraeli? Odstup to, živť jest Hospodin, že nespadne vlas s hlavy jeho na zemi, poněvadž s pomocí Boží učinil to dnes. I vyprostil lid Jonatu, tak aby nebyl usmrcen.
46 Andin Saul Filistiylǝrni ⱪoƣlaxtin tohtidi; Filistiylǝrmu ɵz jayiƣa ⱪaytip kǝtti.
Tedy odtáhl Saul od Filistinských; Filistinští také navrátili se k místu svému.
47 Xundaⱪ ⱪilip Saul Israilning sǝltǝnitini ɵzining ⱪildi; andin u qɵrisidiki düxmǝnlirigǝ, yǝni Moablar, Ammoniylar, Edomiylar, Zobaⱨdiki padixaⱨlar wǝ Filistiylǝrgǝ ⱨujum ⱪildi. U ⱪaysi tǝrǝpkǝ yüzlǝnsǝ ƣalip kelǝtti.
Saul pak uvázav se v království nad Izraelem, bojoval vůkol se všemi nepřátely svými, s Moábskými a s syny Ammon, a s Edomem, i s králi Soba, a s Filistinskými; a kamž se koli obracel, ukrutnost provodil.
48 U zor jasarǝt kɵrsitip Amalǝklǝrni urup Israilni bulang-talang ⱪilƣuqilardin ⱪutⱪuzdi.
Sebrav také vojska, porazil Amalecha, a vysvobodil Izraele z ruky zhoubců jeho.
49 Saulning oƣulliri Yonatan, Yixwi wǝ Malⱪi-Xua idi; uning ikki ⱪizining ismi bolsa — qongining Merab, kiqikining Miⱪal idi.
Byli pak synové Saulovi: Jonata a Jesui a Melchisua; a jména dvou dcer jeho, jméno prvorozené Merob, jméno pak mladší Míkol.
50 Saulning ayalining ismi Aⱨinoam bolup, u Ahimaazning ⱪizi idi. Saulning ⱪoxunining sǝrdari Abnǝr idi; u Saulning taƣisi Nǝrning oƣli idi.
A jméno manželky Saulovy Achinoam, dcera Achimaasova; jméno pak hejtmana vojska jeho Abner, syn Ner, strýce Saulova.
51 Saulning atisi Kix wǝ Abnǝrning atisi Nǝr bolsa, ikkisi Abiǝlning oƣulliri idi.
Nebo Cis byl otec Saulův, a Ner otec Abnerův, syn Abielův.
52 Saul pütkül ɵmridǝ Filistiylǝr bilǝn ⱪattiⱪ jǝngdǝ bolup turdi. Saul ɵzi ⱨǝrⱪaqan batur ya palwanlarni kɵrsǝ, uni ɵz hizmitigǝ salatti.
Byla pak válka veliká s Filistinskými po všecky dny Saulovy, protož kohožkoli Saul viděl muže silného, a kohokoli udatného, bral ho k sobě.
