< Padixaⱨlar 1 20 >
1 Suriyǝning padixaⱨi Bǝn-Ⱨadad pütkül ⱪoxunini jǝm ⱪildi; u ottuz ikki padixaⱨni at wǝ jǝng ⱨarwiliri bilǝn elip qiⱪip, Samariyǝgǝ ⱪorxap ⱨujum ⱪildi.
Tedy Benadad král Syrský, shromáždiv všecka vojska svá, a maje s sebou třidceti a dva krále, též koně i vozy, vytáhl a oblehl Samaří a dobýval ho.
2 U ǝlqilǝrni xǝⱨǝrgǝ kirgüzüp Israilning padixaⱨi Aⱨabning ⱪexiƣa ǝwǝtip uningƣa: —
I poslal posly k Achabovi králi Izraelskému do města,
3 «Bǝn-Ⱨadad mundaⱪ dǝydu: — Sening kümüx bilǝn altunung, sening ǝng qirayliⱪ hotunliring bilǝn baliliringmu meningkidur» dǝp yǝtküzdi.
A vzkázal jemu: Takto praví Benadad: Stříbro tvé a zlato tvé mé jest, též ženy tvé i synové tvoji nejzdárnější moji jsou.
4 Israilning padixaⱨi uningƣa: — I ƣojam padixaⱨ, sili eytⱪanliridǝk mǝn ɵzüm wǝ barliⱪim siliningkidur, dǝp jawab bǝrdi.
I odpověděl král Izraelský a řekl: Vedlé řeči tvé, pane můj králi, tvůj jsem i všecko, což mám.
5 Əlqilǝr yǝnǝ kelip: — «Bǝn-Ⱨadad sɵz ⱪilip mundaⱪ dǝydu: — Sanga dǝrwǝⱪǝ: — Sening kümüx bilǝn altunungni, sening hotunliring bilǝn baliliringni manga tapxurup berisǝn, degǝn hǝwǝrni ǝwǝttim.
Opět navrátivše se poslové, řekli: Takto praví Benadad: Poslal jsem k tobě, aťby řekli: Stříbro své a zlato své, ženy své i syny své dáš mi.
6 Lekin ǝtǝ muxu waⱪitlarda hizmǝtkarlirimni yeningƣa ǝwǝtimǝn; ular ordang bilǝn hizmǝtkarliringning ɵylirini ahturup, sening kɵzliringdǝ nemǝ ǝziz bolsa, ular xuni ⱪoliƣa elip kelidu» — dedi.
Ale však o tomto čase zítra pošli služebníky své k tobě, aby přehledali dům tvůj i domy služebníků tvých, a oniť všecko, cožkoli máš nejlepšího, vezmouce v ruce své, poberou.
7 U waⱪitta Israilning padixaⱨi zemindiki ⱨǝmmǝ aⱪsaⱪallarni qaⱪirip ularƣa: — Bu kixining ⱪandaⱪ awariqilik qiⱪarmaⱪqi bolƣanliⱪini bilip ⱪelinglar. U manga hǝwǝr ǝwǝtip mǝndin hotunlirim bilǝn balilirim, kümüx bilǝn altunlirimni tǝlǝp ⱪilƣinida mǝn uningƣa yaⱪ demidim, dedi.
A tak povolav král Izraelský všech starších země té, řekl: Posuďte medle, a vizte, jakť ten zlého hledá; nebo poslal ke mně pro ženy mé a pro syny mé, též pro stříbro mé i pro zlato mé, a neodepřel jsem jemu.
8 Barliⱪ aⱪsaⱪallar bilǝn hǝlⱪning ⱨǝmmisi uningƣa: — Ⱪulaⱪ salmiƣin, uningƣa maⱪul demigin, dedi.
I řekli jemu všickni starší a všecken lid: Neposlouchejž ho, ani mu povoluj.
9 Buning bilǝn u Bǝn-Ⱨadadning ǝlqilirigǝ: — Ƣojam padixaⱨⱪa, sili adǝm ǝwǝtip, ɵz kǝminiliridin dǝslǝptǝ soriƣanning ⱨǝmmisini ada ⱪilimǝn; lekin keyinkisigǝ maⱪul deyǝlmǝymǝn, dǝp beringlar, — dedi. Əlqilǝr yenip berip xu sɵzni yǝtküzdi.
Protož odpověděl poslům Benadadovým: Povězte pánu mému králi: Všecko to, o čež jsi poslal k služebníku svému prvé, učiním, ale této věci učiniti nemohu. Takž odešli poslové, a donesli mu tu odpověd.
10 Bǝn-Ⱨadad uningƣa yǝnǝ hǝwǝr ǝwǝtip: — «Pütkül Samariyǝ xǝⱨiridǝ manga ǝgǝxkǝnlǝrning ⱪolliriƣa oqumliƣudǝk topa ⱪelip ⱪalsa, ilaⱨlar mangimu xundaⱪ ⱪilsun wǝ uningdin axurup ⱪilsun!» — dedi.
Ještě poslal k němu Benadad a řekl: Toto ať mi učiní bohové a toto ať přidadí, dostane-li se prachu Samařského do hrstí všeho lidu, kterýž jest se mnou.
11 Lekin Israilning padixaⱨi jawab berip: — «Sawut-ⱪorallar bilǝn jabdunƣuqi sawut-ⱪorallardin yexingüqidǝk mahtinip kǝtmisun!» dǝp eytinglar, — dedi.
Zase odpověděl král Izraelský a řekl: Povězte, ať se nechlubí ten, kterýž se strojí do zbroje, jako ten, kterýž svláčí zbroj.
12 Bǝn-Ⱨadad bu sɵzni angliƣanda ⱨǝrⱪaysi padixaⱨlar bilǝn qedirlirida xarab iqixiwatatti. U hizmǝtkarliriƣa: — Sǝpkǝ tizilinglar, dedi. Xuni dewidi, ular xǝⱨǝrgǝ ⱨujum ⱪilixⱪa tizilixti.
I stalo se, když uslyšel tu řeč, (nebo pil on i králové v staních), že řekl služebníkům svým: Přitrhněte. I přitrhli k městu.
13 U waⱪitta bir pǝyƣǝmbǝr Israilning padixaⱨi Aⱨabning ⱪexiƣa kelip: — Pǝrwǝrdigar mundaⱪ dǝydu: — «Bu zor bir top adǝmni kɵrdüngmu? Mana, Mǝn bu küni ularni sening ⱪolungƣa tapxurimǝn; xuning bilǝn sǝn Mening Pǝrwǝrdigar ikǝnlikimni bilisǝn», dedi.
A hle, prorok nějaký přišed k Achabovi králi Izraelskému, řekl: Toto praví Hospodin: Zdaliž jsi neviděl všeho množství tohoto velikého? Hle, já dám je dnes v ruku tvou, abys poznal, že já jsem Hospodin.
14 Aⱨab: — Kimning wasitisi bilǝn bolidu? dǝp soridi. U: — Pǝrwǝrdigar mundaⱪ dǝydu: «Waliylarning ƣulamliri bilǝn bolidu», dedi. U yǝnǝ: — Kim ⱨujumni baxlaydu? — dǝp soridi. U: — Sǝn ɵzüng, dedi.
A když řekl Achab: Skrze koho? odpověděl on: Tak praví Hospodin: Skrze služebníky knížat krajů. Řekl ještě: Kdo svede tu bitvu? Odpověděl: Ty.
15 U waⱪitta waliylarning ƣulamlirini saniwidi, ularning sani ikki yüz ottuz ikki nǝpǝr qiⱪti. Andin keyin u ⱨǝmmǝ hǝlⱪni, yǝni barliⱪ Israillarni saniwidi, ularning sani yǝttǝ ming nǝpǝr qiⱪti.
A protož sečtl služebníky knížat krajů, jichž bylo dvě stě třidceti a dva; po nich sečtl i všecken lid všech synů Izraelských, sedm tisíců.
16 Israillar xǝⱨǝrdin qüx waⱪtida qiⱪti. Bǝn-Ⱨadad bilǝn xu padixaⱨlar, yǝni yardǝmgǝ kǝlgǝn ottuz ikki padixaⱨ bolsa qedirlirida xarab iqip mǝst boluxⱪanidi.
I vytáhli o poledni. Benadad pak pil a ožral se v staních, on i třidceti a dva králové pomocníci jeho.
17 Waliylarning ƣulamliri yürüxtǝ awwal mangdi. Bǝn-ⱨadad adǝm ǝwǝtiwidi, ular uningƣa hǝwǝr berip: — «Samariyǝdin adǝmlǝr keliwatidu» — dedi.
A tak vytáhli služebníci knížat krajů nejprvé. I poslal Benadad, (když mu pověděli, řkouce: Muži vytáhli z Samaří),
18 U: — Əgǝr sülⱨi tüzüxkǝ qiⱪⱪan bolsa ularni tirik tutunglar, ǝgǝr soⱪuxⱪili qiⱪⱪan bolsimu ularni tirik tutunglar, dedi.
A řekl: Buď že vytáhli o pokoj, zjímejte je živé, buď že k bitvě vytáhli, zjímejte je živé.
19 Əmdi waliylarning bu ƣulamliri wǝ ularning kǝynidiki ⱪoxun xǝⱨǝrdin qiⱪip,
Tak, pravím, vytáhli z města ti služebníci knížat krajů, a vojsko za nimi táhlo.
20 ⱨǝrbiri ɵzigǝ uqriƣan adǝmni qepip ɵltürdi. Suriylǝr ⱪaqti; Israil ularni ⱪoƣlidi. Suriyǝning padixaⱨi Bǝn-Ⱨadad bolsa atⱪa minip atliⱪlar bilǝn ⱪeqip ⱪutuldi.
A porazili jeden každý muže svého, tak že utíkali Syrští, Izraelští pak honili je. Ale Benadad král Syrský utekl na koni s jízdnými.
21 Israilning padixaⱨi qiⱪip ⱨǝm atliⱪlarni ⱨǝm jǝng ⱨarwilirini bitqit ⱪilip Suriylǝrni ⱪattiⱪ ⱪir-qap ⱪildi.
Potom vytáhl král Izraelský, a pobil koně i vozy zkazil, a tak porazil Syrské ranou velikou.
22 Pǝyƣǝmbǝr yǝnǝ Israilning padixaⱨining ⱪexiƣa kelip uningƣa: — Ɵzüngni mustǝⱨkǝmlǝp, ɵzüngni obdan dǝngsǝp, nemǝ ⱪilixing kerǝklikini oylap baⱪⱪin. Qünki kelǝr yili ǝtiyazda Suriyǝning padixaⱨi sǝn bilǝn jǝng ⱪilƣili yǝnǝ qiⱪidu, dedi.
Opět přišel prorok ten k králi Izraelskému, a řekl jemu: Jdiž, zmužile se měj a věz i viz, co bys měl činiti; nebo zase po roce král Syrský vytáhne proti tobě.
23 Suriyǝning padixaⱨining hizmǝtkarliri uningƣa mundaⱪ dedi: — «Ularning ilaⱨi taƣ ilaⱨi bolƣaqⱪa, ular bizgǝ küqlük kǝldi. Lekin biz tüzlǝngliktǝ ular bilǝn soⱪuxsaⱪ, jǝzmǝn ularƣa küqlük kelimiz.
Tedy služebníci krále Syrského řekli jemu: Bohové hor jsouť bohové jejich, protož nás přemohli; ale bojujme proti nim na rovinách, zvíš, nepřemůžeme-li jich.
24 Əmdi xundaⱪ ⱪilƣayliki, padixaⱨlarning ⱨǝrbirini ɵz mǝnsipidin qüxürüp, ularning ornida waliylarni tikligǝyla.
Protož učiň toto: Odbuď těch králů, jednoho každého z místa jeho, a postav vývody místo nich.
25 Andin sili mǝⱨrum bolƣan ⱪoxunliriƣa barawǝr bolƣan yǝnǝ bir ⱪoxunni, yǝni atning orniƣa at, ⱨarwining orniƣa ⱨarwa tǝyyar ⱪildurup ɵzlirigǝ yiƣⱪayla; biz tüzlǝngliktǝ ular bilǝn soⱪuxayli; xuning bilǝn ularƣa küqlük kǝlmǝmduⱪ?». U ularning sɵzigǝ ⱪulaⱪ selip xundaⱪ ⱪildi.
Ty pak sečti sobě vojsko z svých jako vojsko oněch, kteříž padli, a koně jako ony koně, a vozy jako ony vozy; i budeme bojovati proti nim na rovinách, a zvíš, nepřemůžeme-liť jich. I uposlechl hlasu jejich a učinil tak.
26 Keyinki yili ǝtiyazda Bǝn-Ⱨadad Suriylǝrni editlap toluⱪ yiƣip, Israil bilǝn jǝng ⱪilƣili Afǝk xǝⱨirigǝ qiⱪti.
I stalo se po roce, že sečtl Benadad Syrské a vytáhl do Afeku, aby bojoval proti Izraelovi.
27 Israillarmu ɵzlirini editlap, ozuⱪ-tülük tǝyyarlap, ular bilǝn jǝng ⱪilixⱪa qiⱪti. Israillar ularning udulida bargaⱨ tikliwidi, Suriylǝrning aldida huddi ikki top kiqik oƣlaⱪ padisidǝk kɵründi. Lekin Suriylǝr pütkül zeminni ⱪapliƣanidi.
Izraelští také sečteni jsou, a opatřivše se stravou, vytáhli jim v cestu. I položili se Izraelští proti nim jako dvě malá stáda koz, Syrští pak přikryli tu zemi.
28 Əmma Hudaning adimi Israilning padixaⱨining ⱪexiƣa kelip uningƣa: — Pǝrwǝrdigar mundaⱪ dǝydu: — «Suriylǝr: Pǝrwǝrdigar taƣ ilaⱨidur, jilƣilarning ilaⱨi ǝmǝs, dǝp eytⱪini üqün, Mǝn bu zor bir top adǝmning ⱨǝmmisini sening ⱪolungƣa tapxurimǝn; xuning bilǝn silǝr Mening Pǝrwǝrdigar ikǝnlikimni bilip yetisilǝr», dedi.
V tom přišel týž muž Boží, a mluvil králi Izraelskému a řekl: Takto praví Hospodin: Proto že pravili Syrští: Bohem hor jest Hospodin a ne Bohem rovin, dám všecko množství toto veliké v ruce tvé, abyste věděli, že já jsem Hospodin.
29 Ikki tǝrǝp yǝttǝ kün bir-birining udulida bargaⱨlirida turdi. Yǝttinqi küni soⱪux baxlandi. Israillar bir kündǝ Suriylǝrdin yüz ming piyadǝ ǝskǝrni ɵltürdi.
A tak leželi oni proti nim za sedm dní; i stalo se dne sedmého, že svedli bitvu. I porazili synové Izraelští z Syrských sto tisíc pěších dne jednoho.
30 Ⱪalƣanlar Afǝk xǝⱨirigǝ ⱪeqip kiriwaldi; lekin sepili ɵrülüp ulardin yigirmǝ yǝttǝ ming adǝmning üstigǝ qüxüp besip ɵltürdi. Bǝn-Ⱨadad ɵzi bǝdǝr ⱪeqip xǝⱨǝrgǝ kirip iqkiridiki bir ɵygǝ mɵküwaldi.
Jiní pak zutíkali do města Afeku, kdež padla zed na dvadceti a sedm tisíc mužů, kteříž byli pozůstali. Ale Benadad utíkaje, přišel do města, do nejtajnějšího pokoje.
31 Hizmǝtkarliri uningƣa: — Mana biz Israilning padixaⱨlirini rǝⱨimlik padixaⱨlar dǝp angliduⱪ; xuning üqün bǝllirimizgǝ bɵz baƣlap baxlirimizƣa kula yɵgǝp Israilning padixaⱨiƣa tǝslimgǝ qiⱪayli. U silining janlirini ayarmikin? — dedi.
I řekli jemu služebníci jeho: Aj, toto jsme slýchali, že králové domu Izraelského jsou králové milosrdní. Medle, nechť vezmeme pytle na bedra svá a provazy na hlavy své, a vejdeme k králi Izraelskému; snad při životu zachová tebe.
32 Xuning bilǝn ular bǝllirigǝ bɵz baƣlap baxliriƣa kula yɵgǝp Israilning padixaⱨining ⱪexiƣa berip uningƣa: — Kǝminiliri Bǝn-Ⱨadad: «Jenimni ayiƣayla», dǝp iltija ⱪildi, dedi. U bolsa: — U tehi ⱨayatmu? U mening buradirim, dedi.
A protož přepásali pytli bedra svá, a provazy vzali na hlavy své, a přišli k králi Izraelskému a řekli: Služebník tvůj Benadad praví: Prosím, nechť jsem zachován při životu. Kterýž řekl: Což jest ještě živ? Bratr tě můj.
33 Bu adǝmlǝr bu sɵzni yahxiliⱪning alamiti, dǝp oylap, dǝrⱨalla uning bu sɵzini qing tutuwelip: — Bǝn-Ⱨadad silining buradǝrliridur! — dedi. U: — Uni elip kelinglar, dǝp buyrudi. Xuning bilǝn Bǝn-Ⱨadad uning ⱪexiƣa qiⱪti; xuning bilǝn u uni ⱪolidin tartip jǝng ⱨarwisiƣa qiⱪardi.
Muži pak ti soudíc to za dobré znamení, rychle chytili ta slova od něho a řekli: Bratrť jest tvůj Benadad. I řekl: Jděte, přiveďte ho sem. Takž vyšel k němu Benadad, i kázal mu vstoupiti na svůj vůz.
34 Bǝn-Ⱨadad uningƣa: — Mening atam silining atiliridin alƣan xǝⱨǝrlǝrni siligǝ ⱪayturup berǝy. Atam Samariyǝdǝ rǝstǝ-bazarlirini tikligǝndǝk sili ɵzliri üqün Dǝmǝxⱪtǝ rǝstǝ-bazarlarni tiklǝyla, — dedi. Aⱨab: — Bu xǝrt bilǝn seni ⱪoyup berǝy, dedi. Xuning bilǝn ikkisi ǝⱨdǝ ⱪilixti wǝ u uni ⱪoyup bǝrdi.
Tedy řekl jemu Benadad: Města, kteráž otec můj pobral otci tvému, navrátímť, a ulice zděláš sobě v Damašku, jako byl udělal otec můj v Samaří. I odpověděl: Já vedlé smlouvy této propustím tě. A tak učinil s ním smlouvu a propustil ho.
35 Pǝyƣǝmbǝrlǝrning xagirtlirining biri Pǝrwǝrdigarning buyruⱪi bilǝn yǝnǝ birigǝ: — Sǝndin ɵtünimǝn, meni urƣin, dedi. Lekin u adǝm uni urƣili unimidi.
Muž pak nějaký z synů prorockých řekl bližnímu svému z rozkazu Božího: Ubí mne medle. Ale muž ten nechtěl ho bíti.
36 Xuning bilǝn u uningƣa: — Sǝn Pǝrwǝrdigarning sɵzini anglimiƣining üqün mana bu yǝrdin kǝtkiningdǝ bir xir seni boƣup ɵltüridu, — dedi. U uning yenidin qiⱪⱪanda, uningƣa bir xir uqrap uni ɵltürdi.
Kterýž řekl jemu: Proto že jsi neuposlechl hlasu Hospodinova, aj teď, když půjdeš ode mne, udáví tě lev. A když šel od něho, trefil na něj lev a udávil ho.
37 Andin keyin u yǝnǝ bir adǝmni tepip uningƣa: — Sǝndin ɵtünimǝn, meni urƣin, dedi. U adǝm uni ⱪattiⱪ urup zǝhimlǝndürdi.
Opět nalezl muže druhého, jemuž řekl: Medle, ubí mne. Kterýž ubil ho velice a ranil.
38 Andin pǝyƣǝmbǝr berip ɵz ⱪiyapitini ɵzgǝrtip, kɵzlirini tengiⱪ bilǝn tengip yol boyida padixaⱨni kütüp turdi.
I odšed prorok ten, postavil se králi v cestě, a změnil se, zavěsiv sobě oči.
39 Padixaⱨ xu yǝrdin ɵtkǝndǝ u padixaⱨni qaⱪirip: — Kǝminiliri kǝskin jǝng mǝydaniƣa qiⱪⱪanidim, wǝ mana, bir adǝm manga burulup, bir kixini tapxurup: «Bu kixigǝ qing ⱪariƣin, ⱨǝrⱪandaⱪ sǝwǝbtin u yoⱪap kǝtsǝ, sǝn ɵz jeningni uning jenining orniƣa tɵlǝysǝn; bolmisa bir talant kümüx tɵlǝysǝn», dedi.
A když král pomíjel, zvolal na něj a řekl: Služebník tvůj vyšel do bitvy, a hle, jeden odšed, přivedl ke mně muže a řekl: Ostříhej toho muže, jestliže se pak ztratí, budeť život tvůj za život jeho, aneb centnéř stříbra položíš.
40 Lekin mǝn kǝminiliri u-bu ix bilǝn bǝnd bolup ketip, uni yoⱪitip ⱪoydum, dedi. Israilning padixaⱨi uningƣa: — Ɵzüng bekitkiningdǝk sanga ⱨɵküm ⱪilinidu! — dedi.
V tom když služebník tvůj toho i onoho hleděl, tožť se ztratil. Pročež řekl jemu král Izraelský: Takový buď soud tvůj, jakýž jsi sám vypověděl.
41 U dǝrⱨal kɵzliridin tengiⱪni eliwǝtti; Israilning padixaⱨi uni tonup uning pǝyƣǝmbǝrlǝrdin biri ikǝnlikini kɵrdi.
Tedy rychle odhradil tvář svou, a poznal ho král Izraelský, že by z proroků byl.
42 Pǝyƣǝmbǝr uningƣa: — Pǝrwǝrdigar mundaⱪ dǝydu: — «Mǝn ⱨalakǝtkǝ bekitkǝn adǝmni ⱪolungdin ⱪutulƣili ⱪoyƣining üqün sening jening uning jenining ornida elinidu; sening hǝlⱪing uning hǝlⱪining ornida elinidu», dedi.
I řekl jemu: Takto praví Hospodin: Poněvadž jsi z ruky pustil muže k smrti odsouzeného, budeť život tvůj za život jeho, a lid tvůj za lid jeho.
43 Xuning bilǝn Israilning padixaⱨi hapa bolup, ƣǝxlikkǝ qɵmgǝn ⱨalda Samariyǝgǝ ⱪaytip ordisiƣa kirdi.
Protož odjel král Izraelský do domu svého, smutný jsa a hněvaje se, a přišel do Samaří.