Zebur 3
1 Dawut öz oghli Abshalomdin qéchip yürgen künlerde yazghan küy: — I Perwerdigar, méni qistawatqanlar neqeder köpiyip ketken, Men bilen qarshilishiwatqanlar némidégen köp!
Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým. Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.
2 Nurghunlar men toghruluq: — «Xudadin uninggha héch nijat yoqtur!» déyishiwatidu. (Sélah)
Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.
3 Biraq Sen, i Perwerdigar, etrapimdiki qalqandursen; Shan-sheripim hem béshimni yöligüchidursen!
Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.
4 Awazim bilen men Perwerdigargha nida qilimen, U muqeddes téghidin ijabet béridu. (Sélah)
Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. (Sélah)
5 Men bolsam yattim, uxlidim; Oyghandim, chünki Perwerdigar manga yar-yölek bolidu.
Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.
6 Méni qorshap sep tüzgen tümenligen ademler bolsimu, Men ulardin qorqmaymen!
Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně.
7 I Perwerdigar, ornungdin tur! Méni qutquz, i Xudayim! Méning barliq düshmenlirimning testikige salghaysen; Rezillerning chishlirini chéqiwetkeysen!
Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel.
8 Nijatliq bolsa Perwerdigardindur; Berikiting Öz xelqingde bolsun! (Sélah)
Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. (Sélah)
