< Zebur 129 >

1 «Yuqirigha chiqish naxshisi» «Yashliqimdin tartip ular köp qétim méni xar qilip keldi» — — Ah, Israil hazir buni désun —
Píseň stupňů. Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, rciž nyní Izraeli,
2 «Ular yashliqimdin tartip köp qétim méni xar qilip keldi, Biraq üstümdin ghelibe qilghan emes.
Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, a však mne nepřemohli.
3 Qosh heydigüchiler dümbemde heydigen, Chöneklirini intayin uzun tartqan».
Po hřbetě mém orali oráči, a dlouhé proháněli brázdy své.
4 Perwerdigar heqqaniydur; U rezillerning asaretlirini sunduruwetti;
Ale Hospodin jsa spravedlivý, zpřetínal prostranky bezbožných.
5 Ular shermende bolup arqisigha yandurulsun, Ziondin nepretlinidighanlarning hemmisi!
Zahanbeni a zpět obráceni budou všickni, kteříž nenávidí Siona.
6 Ular ögzide ünüp chiqqan chöptek bolsun; Üzülmey turupla soliship kétidighan;
Budou jako tráva na střechách, kteráž prvé než odrostá, usychá.
7 Ot-chöp orighuchigha uningdin bir tutammu chiqmaydu; Bagh baghlighuchigha bir quchaqmu chiqmaydu;
Z níž nemůže hrsti své naplniti žnec, ani náručí svého ten, kterýž váže snopy.
8 Ötüp kétiwatqanlarmu: «Perwerdigarning berikiti üstünglarda bolghay; Perwerdigarning nami bilen silerge bext tileymiz!» — dégen salamni héch bermeydu.
Aniž řeknou tudy jdoucí: Požehnání Hospodinovo budiž s vámi, aneb: Dobrořečíme vám ve jménu Hospodinovu.

< Zebur 129 >