< Zebur 120 >
1 «Yuqirigha chiqish naxshisi» Béshimgha kün chüshkende men Perwerdigargha nida qildim; U manga jawab berdi.
Píseň stupňů. K Hospodinu v ssoužení svém volal jsem, a vyslyšel mne.
2 I Perwerdigar, jénimni yalghan sözleydighan lewlerdin, Aldamchi tildin qutuldurghaysen.
Hospodine, vysvoboď duši mou od rtů lživých, a od jazyka lstivého.
3 Sanga néme bérilidu, Sanga néme qoshulushi kérek, Ey aldamchi til?
Coť prospěje, aneb coť přidá jazyk lstivý,
4 — Palwan atqan ötkür oqlar, Archa choghliri sanga tegsun!
Podobný k střelám přeostrým silného, a k uhlí jalovcovému?
5 Meshek diyarida musapir bolup yashighinimgha, Kédar chédirliri arisida turghinimgha halimgha way!
Běda mně, že pohostinu býti musím v Mešech, a přebývati v saláších Cedarských.
6 Men tinchliqqa öchler arisida uzundin buyan turuwatimen;
Dlouho bydlí duše má mezi těmi, kteříž nenávidí pokoje.
7 Men tinchliqperwermen; Biraq gep qilsam, ular urushimizla, deydu.
Já ku pokoji, ale když mluvím, oni k boji.