Zebur 104
1 Perwerdigargha teshekkür-medhiye qaytur, i jénim! I Perwerdigar Xudayim, intayin ulughsen; Shanu-shewket we heywet bilen kiyin’gensen;
Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.
2 Libas bilen pürken’gendek yoruqluqqa pürken’gensen, Asmanlarni chédir perdisi kebi yayghansen.
Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.
3 U yuqiriqi rawaqlirining limlirini sulargha ornatqan, Bulutlarni jeng harwisi qilip, Shamal qanatliri üstide mangidu;
Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.
4 U perishtilirini shamallar, Xizmetkarlirini ot yalquni qilidu.
Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.
5 Yerni U ulliri üstige ornatqan; U esla tewrinip ketmeydu.
Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.
6 Libas bilen oralghandek, uni chongqur déngizlar bilen orighansen, Sular taghlar choqqiliri üstide turdi.
Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl, i nad horami stály vody.
7 Séning tenbihing bilen sular beder qachti, Güldürmamangning sadasidin ular tézdin yandi;
K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily,
8 Taghlar örlep chiqti, Wadilar chüshüp ketti, [Sular] Sen békitken jaygha chüshüp ketti.
(Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil.
9 Ular téship, yerni yene qaplimisun dep, Sen ulargha cheklime qoyghansen.
Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.
10 [Tengri] wadilarda bulaqlarni échip urghutidu, Suliri taghlar arisida aqidu.
Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,
11 Daladiki herbir janiwargha ussuluq béridu, Yawayi éshekler ussuzluqini qanduridu.
A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.
12 Köktiki qushlar ularning boyida qonidu, Derex shaxliri arisida sayraydu.
Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.
13 U yuqiridiki rawaqliridin taghlarni sughiridu; Yer Séning yasighanliringning méwiliridin qandurulidu!
Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.
14 U mallar üchün ot-chöplerni, Insanlar üchün köktatlarni östüridu, Shundaqla nanni yerdin chiqiridu;
Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,
15 Ademning könglini xush qilidighan sharabni, Insan yüzini parqiritidighan mayni chiqiridu; Insanning yürikige nan bilen quwwet béridu;
A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Èiní, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský.
16 Perwerdigarning derexliri, Yeni Özi tikken Liwan kédir derexliri [su ichip] qanaetlinidu.
Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo, cedrové Libánští, kteréž štípil.
17 Ene ashular arisigha qushlar uwa yasaydu, Leylek bolsa, archa derexlirini makan qilidu.
Na nichž se ptáci hnízdí, i čáp příbytek svůj má na jedlí.
18 Égiz choqqilar tagh öchkilirining, Tik yarlar sughurlarning panahi bolidu.
Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků.
19 Pesillerni békitmek üchün U ayni yaratti, Quyash bolsa pétishini bilidu.
Učinil měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj.
20 Sen qarangghuluq chüshürisen, tün bolidu; Ormandiki janiwarlarning hemmisi uningda shipir-shipir kézip yüridu.
Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní:
21 Arslanlar olja izdep hörkireydu, Tengridin ozuq-tülük sorishidu;
Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.
22 Quyash chiqipla, ular chékinidu, Qaytip kirip uwilirida yatidu.
Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají.
23 Insan bolsa öz ishigha chiqidu, Ta kechkiche méhnette bolidu.
Èlověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.
24 I Perwerdigar, yasighan herxil nersiliring neqeder köptur! Hemmisini hékmet bilen yaratqansen, Yer yüzi ijat-bayliqliring bilen toldi.
Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, plná jest země bohatství tvého.
25 Ene büyük bipayan déngiz turidu! Uningda san-sanaqsiz ghuzh-ghuzh janiwarlar, Chong we kichik haywanlar bar.
V moři pak velikém a přeširokém, tamť jsou hmyzové nesčíslní, a živočichové malí i velicí.
26 Shu yerde kémiler qatnaydu, Uningda oynaqlisun dep sen yasighan léwiatanmu bar;
Tuť bárky přecházejí i velryb, kteréhož jsi stvořil, aby v něm hrál.
27 Waqtida ozuq-tülük bergin dep, Bularning hemmisi Sanga qaraydu.
Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.
28 Ulargha berginingde, tériwalidu, Qolungni achqiningdila, ular nazunémetlerge toyidu.
Když jim dáváš, sbírají; když otvíráš ruku svou, nasyceni bývají dobrými věcmi.
29 Yüzüngni yoshursang, ular dekke-dükkige chüshidu, Rohlirini alsang, ular jan üzüp, Yene tupraqqa qaytidu.
Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.
30 Rohingni ewetkiningde, ular yaritilidu, Yer-yüzi yéngi [bir dewr bilen] almishidu.
Vysíláš ducha svého, a zase stvořeni bývají, a obnovuješ tvář země.
31 Perwerdigarning shan-shöhriti ebediydur, Perwerdigar Öz yaratqanliridin xursen bolidu.
Budiž sláva Hospodinova na věky, rozveselujž se Hospodin v skutcích svých.
32 U yerge baqqinida, yer titreydu, Taghlargha tegkinide, ular tütün chiqiridu.
On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří.
33 Hayatla bolidikenmen, Perwerdigargha naxsha éytimen; Wujudum bolsila Xudayimni küyleymen.
Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.
34 U sürgen oy-xiyallirimdin söyünse! Perwerdigarda xushallinimen!
Libé bude přemyšlování mé o něm, jáť rozveselím se v Hospodinu.
35 Gunahkarlar yer yüzidin tügitilidu, Reziller yoq bolidu. I jénim, Perwerdigargha teshekkür-medhiye qaytur! Hemdusana!
Ó by hříšníci vyhynuli z země, a bezbožných aby již nebylo. Dobrořeč duše má Hospodinu. Halelujah.
