Zebur 102
1 Ézilgenning duasi: U halidin ketkende, dad-peryadini Perwerdigar aldigha tökkende: — Duayimni anglighaysen, i Perwerdigar; Peryadim aldinggha yétip kirsun!
Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své. Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
2 Yüzüngni mendin qachurmighaysen; Qisilghan künümde manga qulaq salghaysen; Men nida qilghan künde, manga téz jawab bergin!
Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
3 Mana, künlirim is-tütektek tügep kétidu, Ustixanlirim otun-choghlargha oxshash köydi!
Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
4 Yürikim zexme yep chöpler xazan bolghandek qurup ketti, Hetta nénimni yéyishni untudum.
Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
5 Men ahu-zar tartqanliqimdin, Etlirim süngeklirimge chapliship qaldi.
Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
6 Chöl-bayawandiki saqiyqushtek, Weyranchiliqta qonup yürgen huwqushqa oxshaymen.
Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
7 Uxlimay segek turup közettimen; Ögzide yalghuz qalghan qushqach kebimen.
Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
8 Düshmenlirim kün boyi méni mesxire qilmaqta, Méni haqaretligenler ismimni lenet ornida ishletmekte.
Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
9 Qehring hem achchiqing tüpeylidin, Külni nan dep yewatimen, Ichimlikimni köz yéshim bilen arilashturimen; Chünki Sen méni kötürüp, andin yerge urdung.
Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
11 Künlirim quyash uzartqan kölenggidek yoqulay dep qaldi, Özüm bolsam chöpler xazan bolghandek qurup kettim.
Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
12 Lékin Sen, Perwerdigar, ebediy turisen, Séning nam-shöhriting dewrdin-dewrgichidur.
Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
13 Sen ornungdin turisen, Zion’gha rehim qilisen; Chünki uninggha shepqet körsitish waqti keldi, He, waqit-saiti yétip keldi!
Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
14 Chünki qulliring uning tashliridin xursenlik tapidu, Hem tupriqighimu ichini aghritidu;
Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
15 Eller Perwerdigarning namidin, Yer yüzidiki shahlar shan-sheripingdin eyminidu.
Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
16 Mana, Perwerdigar Zionni qaytidin qurghanda, U Öz shan-sheripide körünidu!
Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
17 U ghérib-miskinning duasigha étibar béridu; Ularning duasini hergiz kemsitmeydu.
Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
18 Bular kelgüsi bir ewlad üchün xatirilinidu; Shuning bilen kelgüside yaritilidighan bir xelq Yahni medhiyeleydu;
Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
19 Chünki U esirlerning ah-zarlirini anglay dep, Ölümge buyrulghanlarni azad qilay dep, Égizdiki muqeddes jayidin éngiship nezer saldi, Ershlerdin Perwerdigar yerge qaridi;
Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
21 Shundaq qilip, ular Perwerdigarning xizmitide bolayli dégende, Yeni el-memliketler jem yighilghan waqtida — Perwerdigarning nami Zionda, Uning sherepliri Yérusalémda jakarlinidu!
Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
23 Biraq U méni yolda maghdursizlandurup, Künlirimni qisqartti.
Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
24 Men: «Tengrim, ömrümning yérimida méni élip ketme!» — dédim. — «Séning yilliring dewrdin dewrgichidur,
Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
25 Sen yerni elmisaqtinla berpa qilghansen, Asmanlarni hem qolliring yasighandur;
I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
26 Ular yoq bolup kétidu, Biraq Sen dawamliq turiwérisen; Ularning hemmisi kiyimdek konirap kétidu; Ularni kona ton kebi almashtursang, Shunda ular kiyim-kéchek yenggüshlen’gendek yenggüshlinidu.
Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
27 Biraq Sen özgermigüchidursen, Yilliringning tamami yoqtur.
Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
28 Qulliringning balilirimu turiwéridu, Ularning ewladi huzuringda mezmut yashaydu!».
Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.
