Pend-nesihetler 8
1 [Qulaq sal, ] danaliq chaqiriwatmamdu? Yoruqluq sada chiqiriwatmamdu?
Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého?
2 Yollarning égiz jayliridin, Doqmushlardin u orun alidu,
Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí,
3 Sheherge kiridighan qowuqlarning yénida, Herqandaq derwaza éghizlirida u murajiet qilmaqta: —
U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci:
4 «I mötiwerler, silerge murajet qilimen, Hey, adem baliliri, sadani siler üchün qilimen,
Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.
5 Gödek bolghanlar, zéreklikni öginiwélinglar, Exmeq bolghanlar, yoruqluqqa érishinglar!
Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem.
6 Manga qulaq sélinglar, Chünki güzel nersilerni dep bérimen, Aghzimni échip, durus ishlarni [silerge] yetküzimen.
Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu.
7 Éytqanlirim heqiqettur, Aghzim rezilliktin nepretlinidu;
Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost.
8 Sözlirimning hemmisi heq, Ularda héchqandaq hiyligerlik yaki egitmilik yoqtur.
Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného.
9 Ularning hemmisi chüshen’genler üchün éniq, Bilim alghanlar üchün durus-toghridur.
Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění.
10 Kümüshke érishkendin köre, nesihetlirimni qobul qilinglar, Sap altunni élishtin köre bilimni élinglar.
Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější.
11 Chünki danaliq leel-yaqutlardin ewzel, Herqandaq etiwarliq nersengmu uninggha teng kelmestur.
Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou.
12 Men bolsam danaliqmen, Zéreklik bilen bille turimen, Istiqamettin kélip chiqqan bilimni ayan qilimen.
Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám.
13 Perwerdigardin eyminish — Yamanliqqa nepretlinish démektur; Tekebburluq, meghrurluq, yaman yol hem shum éghizni öch körimen.
Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.
14 Mende obdan meslihetler, pishqan hékmet bar; Men dégen yoruqluq, qudret mendidur.
Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla.
15 Padishahlar men arqiliq höküm süridu, Mensiz hakimlar adil höküm chiqarmas.
Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé.
16 Men arqiliqla emirler idare qilidu, Aliyjanablar, yer yüzidiki barliq soraqchilar [toghra] höküm qilidu.
Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští.
17 Kimki méni söyse, menmu uni söyimen, Méni telmürüp izdigenler méni tapalaydu;
Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne.
18 Mende bayliq, shöhret, Hetta konirimas, köchmes dölet we heqqaniyetmu bar.
Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost.
19 Mendin chiqqan méwe altundin, Hetta sap altundin qimmetliktur, Mendin alidighan daramet sap kümüshtinmu üstündur.
Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné.
20 Men heqqaniyet yoligha mangimen; Adalet yolining otturisida yürimenki,
Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu,
21 Méni söygenlerni emeliy nersilerge miras qildurimen; Ularning xezinilirini toldurimen.
Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila.
22 Perwerdigar ishlirini bashlishidila, Qedimde yasighanliridin burunla, Men uninggha tewedurmen. Ezeldin tartipla — muqeddemde, Yer-zémin yaritilmastila, Men tiklen’genmen.
Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy.
Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země.
24 Chongqur hanglar, déngiz-okyanlar apiride bolushtin awwal, Men meydan’gha chiqirilghanmen; Mol su urghup turidighan bulaqlar bolmastinla,
Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami.
25 Égiz taghlar öz orunlirigha qoyulmastinla, töpilikler shekillenmestinla, [Perwerdigar] bipayan zémin, keng dalalarni, Alemning esliydiki topa-changlirinimu téxi yaratmastinla, Men meydan’gha chiqirilghanmen.
Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem;
Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského.
27 U asmanlarni bina qiliwatqinida, Déngiz yüzige upuq siziqini siziwatqinida, Ershte bulutlarni orunlashturup, Chongqur déngizdiki bulaq-menbelerni mustehkemlewatqinida, Déngiz sulirini békitken dairidin éship ketmisun dep perman chüshüriwatqinida, Bipayan zéminning ullirini quruwatqinida, Men u yerde idim;
Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí;
Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti;
Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země:
30 Shu chaghda goya usta bir hünerwendek Uning yénida turghanidim, Men herdaim Uning aldida shadlinattim, men Uning kündilik dil’arami idim;
Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času;
31 Men Uning alimidin, yer-zéminidin shadlinip, Dunyadiki insanlardin xursenlik tépip yürettim,
Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými.
32 Shunga i balilar, emdi manga qulaq sélinglar; Chünki yollirimni ching tutqanlar neqeder bext tapar!
A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých.
33 Alghan nesihetke emel qilip, Dana bolghin, uni ret qilma.
Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se.
34 Sözümge qulaq sélip, Herküni derwazilirim aldidin ketmey, Ishiklirim aldida méni kütidighan kishi neqeder bextliktur!
Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých.
35 Kimki méni tapsa hayatni tapidu, Perwerdigarning shepqitige nésip bolidu.
Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina.
36 Lékin manga gunah qilghan herkim öz jénigha ziyan keltüridu, Méni yaman körgenler ölümni dost tutqan bolidu».
Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.
