Pend-nesihetler 30
1 Töwendikiler Yakehning oghli Agurgha wehiy bilen kelgen sözlerdur: Bu adem Itiyelge, yeni Itiyel bilen Ukalgha mundaq sözlerni dégen: —
Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi.
2 Men derweqe insanlar arisidiki eng nadini, haywan’gha oxshashturmen; Mende insan eqli yoq.
Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám,
3 Danaliqni héch ögenmidim; Eng Pak-Muqeddes Bolghuchi heqqidimu sawatim yoqtur.
Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím.
4 Kim ershke kötürülgen, yaki ershtin chüshken? Kim shamalni qollirida tutqan? Kim sularni Öz tonigha yögep qoyghan? Kim yer-zéminning chégralirini belgiligen? Uning ismi néme? Uning Oghlining ismi néme? Bilemsen-yoq?
Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?
5 Tengrining herbir sözi sinilip ispatlinip kelgendur; U Özige tayan’ghanlarning hemmisini qoghdaydighan qalqandur.
Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.
6 Uning sözlirige héch nerse qoshma; Undaq qilsang, U séni eyibleydu, Séning yalghanchiliqing ashkarilinidu.
Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.
7 I [Xudayim], Sendin ikki nersini tileymen; Men ölgüche bularni mendin ayimighaysen: —
Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru:
8 Saxtiliq we yalghanchiliqni mendin yiraq qilghaysen; Méni gadaymu qilmay, baymu qilmay, belki éhtiyajimgha layiqla riziq bergeysen.
Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,
9 Chünki ziyade toyup ketsem, Sendin yénip: «Perwerdigar dégen kim?» — dep qélishim mumkin. Yaki gaday bolup qalsam, oghriliq qilip, Sen Xudayimning namigha dagh keltürüshim mumkin.
Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.
10 Xojayinining aldida uning quli üstidin shikayet qilma, Bolmisa u séni qarghap lenet qilidu, eyibkar bolisen.
Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.
11 Öz atisini qarghaydighan, Öz anisigha bext tilimeydighan bir dewr bar,
Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.
12 Özini pak chaghlaydighan, emeliyette meynetchilikidin héch yuyulmighan bir dewr bar,
Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.
13 Bir dewr bar — ah, kibirlikidin neziri némidégen üstün, Hakawurluqidin hali némidégen chong!
Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.
14 Uning ajizlar we yoqsullarni yalmap yutuwétidighan chishliri qilichtek, Éziq chishliri pichaqtek bolghan bir dewr bar!
Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.
15 Zülükning ikki qizi bar, ular herdaim: «Bergin, bergin» dep towlishar. Hergiz toyunmaydighan üch nerse bar, hergiz qanaetlenmeydighan töt nerse bar, ular bolsimu: —
Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:
16 Gör, tughmas xotunning qarni, Sugha toyunmighan qurghaq Yer. We hergiz «boldi, toydum» démeydighan ottin ibaret. (Sheol h7585)
Peklo a život neplodné, země též nebývá nasycena vodou, a oheň neříká: Dosti. (Sheol h7585)
17 Atisini mesxire qilidighan, Anisini kemsitidighan közni bolsa, Qagha-quzghunlar choqular, Bürkütning balilirimu uni yer.
Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.
18 Men üchün intayin tilsimat üch nerse bar; Shundaq, men chüshinelmeydighan töt ish bar: —
Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám:
19 Bürkütning asmandiki uchush yoli, Yilanning tashta béghirlap mangidighan yoli, Kémining déngizdiki yoli we yigitning qizgha ashiq bolushtiki yolidur.
Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně.
20 Zinaxor xotunning yolimu shundaqtur; U bir némini yep bolup aghzini sürtiwetken kishidek: «Men héchqandaq yamanliqni qilmidim!» — deydu.
Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti.
21 Yer-zémin üch nerse astida biaram bolar; U kötürelmeydighan töt ish bar: —
Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti:
22 Padishah bolghan qul, Tamaqqa toyghan hamaqet,
Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba;
23 Nepretke patqan, erge tegken xotun, Öz xanimining ornini basqan dédek.
Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své.
24 Yer yüzide téni kichik, lékin intayin eqilliq töt xil janiwar bar: —
Čtyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce:
25 Chömüliler küchlük xelq bolmisimu, biraq yazda ozuq teyyarliwélishni bilidu;
Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;
26 Sughurlar özi ajiz bir qowm bolsimu, xada tashlarning arisigha uwa salidu;
Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj;
27 Chéketkilerning padishahi bolmisimu, lékin qatar tizilip retlik mangidu;
Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky;
28 Keslenchükni qol bilen tutuwalghili bolidu, Lékin xan ordilirida yashaydu.
Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských.
29 Qedemliri heywetlik üch janiwar bar, Kishige zoq bérip mangidighan töt nerse bar: —
Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí:
30 Haywanatlar ichide eng küchlük, héch némidin qorqmas shir,
Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným;
31 Zilwa beyge iti, Téke, We puqraliri qollaydighan padishahdur.
Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.
32 Eger sen exmeqliq qilip özüngni bek yuqiri orun’gha qoyuwalghan bolsang, We yaki telwe bir oyda bolghan bolsang, Qolung bilen aghzingni yum!
Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.
33 Kala süti qochulsa sériq may chiqar; Birining burni mijilsa, qan chiqar; Adawet qozghap intiqam oylisa jédel-majira chiqar.
Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.
