Pend-nesihetler 24
1 Yamanlargha reshk qilma, Ular bilen bardi-keldi qilishni arzu qilma;
Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
2 Chünki ularning köngli zorawanliqnila oylar; Ularning aghzi azar yetküzüshni sözler.
Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
3 Aile bolsa danaliq asasida berpa qilinar; Chüshinish bilen mustehkemliner.
Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
4 Bilim bilen öyning xaniliri herxil qimmetlik, ésil göherlerge toldurular.
Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
5 Dana adem zor küchke igidur; Bilimi bar adem qudritini ashurar.
Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
6 Puxta nesihetler bilen jeng qilghin; Ghelibe bolsa Birdinbir Ulugh Meslihetchi bilen bolar.
Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
7 Danaliq eqilsiz ademge nisbeten tolimu égiz, chüshiniksizdur; [Chonglar] sheher derwazisi aldigha yighilghanda u zuwan achalmas.
Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
8 Eskilikni niyetligen adem «suyiqestchi» atilar.
Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
9 Exmeqliqtin bolghan niyet gunahdur; Hakawur kishi ademlerge yirginchliktur.
Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
10 Béshinggha éghir kün chüshkende jasaretsiz bolsang, Küchsiz hésablinisen.
Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
11 [Sewebsiz] ölümge tartilghanlarni qutquzghin; Boghuzlinish xewpide turghanlardin yardem qolungni tartma;
Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
12 Eger sen: «Bu ishtin xewirimiz yoqtur» déseng, Her ademning könglini tarazigha Salghuchi buni körmesmu? Jéningni hayat Saqlighuchi uni bilmesmu? U herbir insan balsining öz qilghanliri boyiche ularning özige yandurmasmu?
Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
13 I oghlum, hesel [tapsang] istimal qil, u yaxshidur. Here könikidin alghan hesel bolsa tatliq tétiydu;
Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
14 Danaliq bilen tonushsang, umu könglüngge shuningdek bolar; Uni tapqiningda jezmen yaxshi köridighan kününg bolidu, Arzu-ümiding bikargha ketmes.
Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
15 I rezil adem, heqqaniyning öyige yoshurun hujum qilishni kütme, Uning turalghusini bulighuchi bolma!
Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
16 Chünki heqqaniy yette qétim yiqilip chüsher, Biraq axiri yene ornidin turar. Lékin rezil kishi külpet ichige putliship chüsher.
Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
17 Reqibing yiqilip ketse xush bolup ketme, Düshmining putliship chüshse shadlanma;
Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
18 Perwerdigar buni körgende, Bu qiliqingni yaxshi körmey, Belkim ghezipini reqibingge chüshürmesliki mumkin.
Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
19 Yamanlar [rawaj tapsa], biaram bolup ketme; Rezillerge reshk qilma.
Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
20 Chünki yamanlarning kélechiki yoqtur, Uning chirighimu öchürüler.
Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
21 I oghlum, Perwerdigardin qorqqin, padishahnimu hörmet qil. Qutratquchilar bilen arilashma.
Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
22 Bundaq kishilerge kélidighan balayi’apet ushtumtut bolar, [Perwerdigar bilen padishahning] ularni qandaq yoqitidighanliqini bilemsen?
Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
23 Bularmu aqilanilerning sözliridur: — Sot qilghanda bir terepke yan bésish qet’iy bolmas.
Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
24 Jinayetchige: «Eyibsiz sen» dep höküm chiqarghan kishige, Xelqler lenet éytar; El-yurtlar uningdin nepretliner.
Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
25 Biraq ular jinayetchining gunahini échip tashlighan kishidin xursen bolar, Ular uninggha bext-saadet tilisher.
Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
26 Durus jawab bergüchi, Goyaki kishining lewlirige söygüchidur.
Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
27 Awwal sirtta ishliringning yolini hazirlap, Étiz-ériqliringni teyyarla, Andin öyüngni salghin.
Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
28 Yéqininggha qarshi asassiz guwahliq qilma; Aghzingdin héch yalghanchiliq chiqarma.
Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
29 «U manga qandaq qilghan bolsa, menmu uninggha shundaq qilimen, Uning manga qilghinini özige yandurimen», dégüchi bolma.
Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
30 Men hurunning étizliqidin öttim, Eqilsizning üzümzarliqi yénidin mangdim,
Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
31 Mana, her yéridin tikenler ösüp chiqqan, Xoxilar yer yüzini bésip ketken, Qoruq témi örülüp ketken!
A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
32 Ularni körgech, obdan oylandim; Körginimdin sawaq aldim: —
A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
33 Sen: «Yene birdem közümni yumuwalay, Yene birdem uxliwalay, Yene birdem put-qolumni almap yétiwalay» — déseng,
Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
34 Namratliq bulangchidek séni bésip kéler, Hajetmenlik qalqanliq eskerdek sanga hujum qilar.
V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
