Pend-nesihetler 23
1 Katta erbab bilen hemdastixan bolsang, Aldingdiki kim ikenlikini obdan oylan.
Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
2 Ishtiying yaman bolsa, Gélinggha pichaq tenglep turghandek özüngni tart.
Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
3 Uning nazunémetlirini tama qilma, Ular adem aldaydighan tamaqlardur.
Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
4 Bay bolimen dep özüngni upratma; Özüngning zéhningni bu ishqa qaratma.
Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
5 [Bayliqlargha] köz tikishing bilenla, ular yoq bolidu; Pul-mal derweqe özige qanat yasap, Xuddi bürküttek asman’gha uchup kéter.
K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
6 Ach közning nénini yéme, Uning ésil nazunémetlirini tama qilma;
Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
7 Chünki uning köngli qandaq bolghandek, özimu shundaq. U aghzida: — Qéni, alsila, ichsile! — désimu, Biraq könglide séni oylighini yoq.
Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
8 Yégen bir yutum taamnimu qusuwétisen, Uninggha qilghan chirayliq sözliringmu bikargha ketken bolidu.
Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
9 Exmeqqe yol körsitip salma, Chünki u eqil sözliringni közge ilmas.
Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
10 Qedimde békitken yerning pasil tashlirini yötkime, Yétimlarning étizlirighimu ayagh basma;
Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
11 Chünki ularning Hemjemet-Qutquzghuchisi intayin küchlüktur; U Özi ular üchün üstüngdin dewa qilar.
Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
12 Nesihetke köngül qoy, Ilim-bilimlerge qulaq sal.
Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
13 Balanggha terbiye bérishtin érinme; Eger tayaq bilen ursang, u ölüp ketmeydu;
Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. (Sheol h7585)
15 I oghlum, dana bolsang, Méning qelbim qanche xush bolar idi!
Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
16 Aghzingda orunluq sözler bolsa, ich-ichimdin shadlinimen.
A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
17 Gunah sadir qilghuchilargha reshk qilma, Herdaim Perwerdigardin eyminishte turghin;
Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
18 Shundaq qilghiningda jezmen köridighan yaxshi kününg bolidu, Arzu-ümiding bikargha ketmes.
Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
19 I oghlum, sözümge qulaq sélip dana bol, Qelbingni [Xudaning] yoligha bashlighin.
Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
20 Meyxorlargha arilashma, Nepsi yaman göshxorlar bilen bardi-keldi qilma;
Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
21 Chünki haraqkesh bilen nepsi yaman axirida yoqsulluqta qalar, Gheplet uyqusigha patqanlargha jende kiyimni kiygüzer.
Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
22 Séni tapqan atangning sözini angla, Anang qérighanda uninggha hörmetsizlik qilma.
Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
23 Heqiqetni sétiwal, Uni hergiz sétiwetme. Danaliq, terbiye we yorutulushnimu al.
Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
24 Heqqaniy balining atisi chong xushalliq tapar; Dana oghulni tapqan atisi uningdin xursen bolar.
Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
25 Ata-anangni söyündürüp, Séni tughqan anangni xush qil.
Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
26 I oghlum, qelbingni manga tapshur; Közliringmu hayatliq yollirimgha tikilsun!
Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
27 Chünki pahishe ayal chongqur oridur, Buzuq yat ayal tar zindandur;
Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
28 Ular qaraqchidek möküwélip, Insaniyet arisidiki wapasizlarni köpeyter.
Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
29 Kimde azab bar? Kimde derd-elem? Kim jédel ichide qalar? Kim nale-peryad kötürer? Kim sewebsiz yarilinar? Kimning közi qizirip kéter?
Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
30 Del sharab üstide uzun olturghan, Ebjesh sharabtin tétishqa aldirighan meyxorlar!
Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
31 Sharabning ajayib qizilliqigha, uning jamdiki julaliqigha, Kishining gélidin shundaq siliq ötkenlikige meptun bolup qalma!
Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
32 Axirida u zeherlik yilandek chéqiwalidu, Oq yilandek neshtirini sanjiydu.
Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
33 Köz aldingda ghelite menziriler körünidu, Aghzingdin qalaymiqan sözler chiqidu.
Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
34 Xuddi déngiz-okyanlarda leylep qalghandek, Yelkenlik kémining moma yaghichi üstide yatqandek bolisen.
A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
35 Sen choqum: — Birsi méni urdi, lékin men yarilanmidim! Birsi méni tayaq bilen urdi, biraq aghriqini sezmidim!» — deysen. Biraq sen yene: «Hoshumgha kelsemla, men yenila sharabni izdeymen! — deysen.
Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
