Pend-nesihetler 18
1 Köpchiliktin ayrilip yalghuz yürgen kishi haman öz nepsige chogh tartar; Herqandaq chin hékmetke haman jan-jehli bilen qarshi chiqar.
Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
2 Exmeq yorutulushqa qiziqmas; Qiziqidighini peqet öz oylighanlirini körsitishla, xalas.
Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
3 Yaman kishi kelse, nepretmu peyda bolar; Nomussiz ish iza-ahanettin ayrilmas.
Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
4 Ademning sözliri chongqur sulargha oxshar; Danaliq buliqi ériq süyidek örkeshlep aqar.
Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
5 Yaman’gha yan bésishqa, Soraqta heqqaniygha uwal qilishqa qet’iy bolmas.
Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
6 Exmeqning lewliri uni jédelge bashlar; Uning aghzi «Méni dumbala» dep teklip qilar.
Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
7 Exmeqning aghzi öz béshigha halakettur; Uning lewliri öz jénigha qapqandur.
Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
8 Gheywetxorning sözliri herxil nazunémetlerdek, Kishining qelbige chongqur singdürüler.
Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
9 Ishida hurun bolghan kishimu, Buzghunchi bilen ülpetdash bolidu.
Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
10 Perwerdigarning nami mezmut munardur; Heqqaniylar uning ichige yügürüp kirip yuqirida aman bolar.
Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
11 Bay adem mal-dunyasini «mustehkem shehirim» dep biler; Neziride özini saqlaydighan égiz sépildek turar.
Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
12 Bitchit bolushtin awwal, köngülge tekebburluq kéler; Awwal kemterlik bolsa, andin shöhret kéler.
Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
13 Sözni anglimay turup, aldirap jawab bergen, Exmeqliqini körsitip özini xijalette qaldurur.
Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
14 Tendiki aghriq azabigha ademning öz rohi berdashliq bergüzer; Biraq rohi sun’ghan bolsa uni kim kötürer?
Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
15 Yorutulghanning qelbi bilimge érishmekte, Aqilanining qulaqliri bilimni izdimekte.
Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
16 Sowghat öz igisige ishikni daghdam échip bérer; Uni chong erbablar aldigha yetküzer.
Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
17 Dewa qilghanda, awwal sözligüchining sözliri orunluq körüner; Lékin qarshi terep soal qoyup ishni sürüshtürer.
Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
18 Chek tashlash jédellerni tügiter; Ghojilarning arisidiki ishnimu hel qilar.
Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
19 Renjigen qérindashning könglini élish mustehkem sheherni élishtinmu tes; Jédel-majira qorghanning taqaq-baldaqlirigha oxshashtur.
Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
20 Adem [durus] sözligenlikidin qorsiqi toq bolar; Öz könglidin chiqqan sözliridin mol hosul alar.
Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
21 Hayat-mamat tilning ilkididur; Kimki uning tesirini etiwarlisa uning méwisidin yer.
Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
22 Xotunni tallap alghan kishi yaxshiliq tapidu, U Perwerdigarning merhimitige érishken bolidu.
Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
23 Miskinler pes awazda yélinip sözler; Bay bolsa qopalliq bilen jawab bérer.
Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
24 Dostni köp tutqan kishi xarab bolar; Lékin qérindashtinmu yéqin baghlan’ghan bir dost bardur.
Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.
