Pend-nesihetler 17
1 Qurbanliq göshlirige tolghan jédellik öydin, Bir chishlem quruq nan yep, köngül tinchliqta bolghan ewzel.
Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
2 Xizmetkar chéwer bolsa, xojisining nomusta qoyghuchi oghlini bashqurar; Kelgüside u xojining oghli qatarida turup uning mirasni teqsim qilar.
Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
3 Sapal qazan kümüshni tawlar, chanaq altunni tawlar, Biraq ademning qelbini Perwerdigar sinar.
Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
4 Qebih kishi yaman sözlerge ishiner; Yalghanchi pitnichilerning sözige qulaq salar.
Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.
5 Miskinlerni mesxire qilghuchi, özini Yaratquchini haqaretligüchidur; Bashqilarning bextsizlikidin xushal bolghan kishi jazasiz qalmas.
Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
6 Qérilarning newriliri ularning tajidur; Perzentlerning pexri ularning atiliridur.
Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
7 Exmeq yarishiq gep qilsa uninggha yarashmas; Mötiwer yalghan sözlise uninggha téximu yarashmas.
Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
8 Para — uni bergüchining neziride ésil bir göherdur; Goya uni negila ishletse muweppeqiyetke érishidighandek.
Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
9 Bashqilarning xataliqini yoputup kechürgen kishi méhir-muhebbetni közler; Kona xamanni sorighan kishi yéqin dostlarni düshmen qilar.
Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
10 Aqilanige singgen bir éghiz tenbih, Exmeqqe urulghan yüz derridin ünümlüktur.
Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
11 Yamanlar peqet asiyliqni közler; Uni jazalashqa rehimsiz bir elchi ewetiler.
Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
12 Exmiqane ish qiliwatqan nadan kishige uchrap qalghandin köre, Baliliridin ayrilghan éyiqqa yoluqup qalghan yaxshi.
Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
13 Kimki yaxshiliqqa yamanliq qilsa, Ishikidin bala-qaza néri ketmes.
Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
14 Jédelning bashlinishi tosmini su élip ketken’ge oxshaydu; Shunga jédel partlashtin awwal talash-tartishtin qol üzgin.
Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
15 Yamanni aqlighan, Heqqaniygha qara chaplighan, Oxshashla Perwerdigargha yirginchliktur.
Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
16 Exmeqning köngli danaliqni etiwarlimisa, Qandaqmu uning qolida danaliqni sétiwalghudek puli bolsun?
K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
17 [Heqiqiy] dost herdaim sanga muhebbet körsiter, [Heqiqiy] qérindash yaman kününg üchün yardemge dunyagha kelgendur.
Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
18 Eqilsiz kishi qol bérip, Yéqini üchün képil bolidu.
Èlověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
19 Jédelge amraq gunahqa amraqtur; Bosughini égiz qilghan halaketni izder.
Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
20 Niyiti buzulghan yaxshiliq körmes; Tilida heq-naheqni astin-üstün qilghuchi balagha yoluqar.
Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
21 Bala exmeq bolsa, ata ghem-qayghugha patar; Hamaqetning atisi xushalliq körmes.
Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
22 Shad köngül shipaliq doridek ten’ge dawadur; Sunuq roh-dil ademning yilikini qurutar.
Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
23 Chirik adem yeng ichide parini qobul qilar; U adaletning yolini burmilar.
Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
24 Danaliq yorutulghan kishining köz aldida turar; Biraq eqilsizning közi xiyalkeshlik qilip qutupta yürer.
Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.
25 Galwang bala atini azabgha salar; Uni tughquchiningmu derdi bolar.
K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
26 Heqqaniylargha jerimane qoyushqa qet’iy bolmas; Emirlerni adaletni qollighini üchün dumbalashqa bolmas.
Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
27 Bilimi bar kishi kem sözlük bolar; Yorutulghan adem qaltis éghir-bésiq bolar.
Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
28 Hetta exmeqmu az sözlise dana hésablinar; Tilini tizginligen kishi danishmen sanilar.
Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.
