Pend-nesihetler 13
1 Dana oghul atisining terbiyisige köngül qoyar; Mesxire qilghuchi tenbihke qulaq salmas.
Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
2 Adem durus éghizining méwisidin huzurlinar; Tuzkorlar zorawanliqqa hewes qilip zorawanliqqa uchrar.
Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
3 Sözde éhtiyatchan kishi jénini saqlap qalar; Aghzi ittik halaketke uchrar.
Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
4 Hurunning arzu-tiliki bar, lékin érishelmes; Lékin tirishchan etliner.
Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
5 Heqqaniy adem yalghanchiliqtin yirginer; Qebih bolsa sésip, shermende bolar.
Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
6 Yoli durusni heqqaniyet qoghdar; Lékin gunahkarni rezillik yiqitar.
Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
7 Beziler özini bay körsetkini bilen emeliyette quruq sölettur; Beziler özini yoqsul körsetkini bilen zor bayliqliri bardur.
Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
8 Öz bayliqi görüge tutulghan bayning jénigha ara turar; Biraq yoqsullar héch wehimini anglimas.
Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
9 Heqqaniy ademning nuri shadlinip parlar; Biraq yaman ademning chirighi öchürüler.
Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
10 Kibirliktin peqet jédel-majirala chiqar; Danaliq bolsa nesihetni anglighanlar bilen billidur.
Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
11 Ishlimey tapqan haram bayliq beriketsizdur; Ter töküp halal tapqan gülliner.
Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
12 Telmürginige kütüp érishelmeslik köngülni sunuq qilar, Lékin teshnaliqta érishkini «hayatliq derixi»dur.
Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
13 [Xudaning] kalam-sözige pisent qilmighan adem gunahning tölimige qerzdar bolar; Lékin permanni qedirligen adem yaxshiliq körer.
Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
14 Aqilanining telimi hayatliq bergüchi bulaqtur, U séni ölüm tuzaqliridin qutuldurar.
Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
15 Aqilanilik ademni iltipatqa érishtürer; Biraq tuzkorlarning yoli egri-bügri, japaliq bolar.
Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
16 Pem-parasetlik adem bilimi bilen ish körer; Hamaqet öz nadanliqini ashkarilar.
Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
17 Rezil alaqichi bala-qazagha uchrar; Sadiq elchi bolsa derdke dermandur.
Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
18 Terbiyeni ret qilghan adem namratliship uyatqa qalar; Emma tenbihni qobul qilghan hörmetke érisher.
Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
19 Emelge ashqan arzu kishige shérin tuyular; Lékin exmeqler yamanliqni tashlashni yaman körer.
Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
20 Aqilaniler bilen bille yürgen Dan. bolar; Biraq exmeqlerge hemrah bolghan nale-peryadta qalar.
Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
21 Bala-qaza gunahkarlarning keynidin bésip mangar; Lékin heqqaniylar yaxshiliqning ejrini tapar.
Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
22 Yaxshi adem perzentlirining perzentlirige miras qaldurar; Gunahkarlarning yighqan mal-dunyaliri heqqaniylar üchün toplinar.
Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
23 Yoqsulning tashlanduq yéri mol hosul bérer, Lékin adaletsizliktin u weyran bolar.
Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
24 Tayaqni ayighan kishi oghlini yaxshi körmes; Balini söygen kishi uni estayidil terbiyilep jazalar.
Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
25 Heqqaniy adem köngli qanaet tapquche ozuq yer; Yamanning qorsiqi ach qalar.
Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.
