Luqa 19
1 U Yérixo shehirige kirip uningdin ötüp kétiwatatti.
Potom Ježíš vešel do Jericha.
2 Mana shu yerde Zakay isimlik bir kishi bar idi. U «bash bajgir» bolup, intayin bay idi.
Žil tam vrchní výběrčí daní Zacheus, velký boháč.
3 U Eysaning qandaq adem ikenlikini körüshke purset izdewatatti, lékin boyi pakar bolghachqa, xelqning toliliqidin uni körelmeytti.
Chtěl za každou cenu vidět Ježíše, ale protože sám byl malé postavy a okolo Ježíše se tísnily davy lidí,
4 Shunga u aldi terepke yügürüp bérip, uni körüsh üchün bir tüp üjme derixige yamiship chiqti; chünki Eysa u yol bilen ötetti.
předběhl průvod a vylezl na strom; odtamtud ho vyhlížel.
5 We Eysa u yerge kelgende yuqirigha qarap uni körüp uninggha: — Zakay, chapsan chüshkin! Chünki men bügün séning öyüngde qonushum kérek, — dédi.
Když Ježíš došel až k tomu místu, podíval se vzhůru a řekl: „Zachee, pojď rychle dolů, chci dnes být tvým hostem.“
6 U aldirap chüshüp, xushalliq bilen uni [öyide] méhman qildi.
Zacheus slezl, jak nejrychleji uměl a plný radosti si odváděl Ježíše domů.
7 Bu ishni körgen xalayiqning hemmisi: U gunahkar kishiningkide qon’ghili kirip ketti! — dep ghotuldiship ketti.
Lidé se posmívali: „Jde na návštěvu k takovému hříšníkovi!“
8 Lékin Zakay ornidin turup Rebge: — I Rebbim, mana, mülkümning yérimini yoqsullargha bérimen; eger birawni yalghandin shikayet qilip uningdin birnéme ündürüwalghan bolsam birige tötni qayturimen, — dédi.
Tu se Zacheus zastavil a obrátil na Ježíše: „Pane, polovinu svého majetku rozdám chudým a koho jsem okradl, tomu to čtyřnásobně vynahradím.“
9 Buning bilen Eysa uninggha [qarap]: — Bügün nijat bu öyge kirdi. Chünki bu kishi hem Ibrahimning oghlidur!
Nato Ježíš řekl: „Dnes se pro tohoto muže a jeho rodinu všechno mění. Teď plným právem patří k Božímu lidu.
10 Chünki Insan’oghli ézip ketkenlerni izdep qutquzghili keldi, — dédi.
Přišel jsem hledat a zachránit právě ty ztracené.“
11 Xalayiq bu sözlerni tingshawatqanda u yene söz qilip bir temsilni qoshup éytti. Chünki u Yérusalémgha yéqinlashqanidi we ular: «Xudaning padishahliqi derhal namayan bolidighu!?» — dep oylashqanidi.
Tyto události a to, že měl Ježíš namířeno do Jeruzaléma, vedlo lidi k domněnce, že se nyní ujme své vlády.
12 Shunga u mundaq dédi: Bir aqsöngek padishahliq textige ériship kélish üchün yiraq bir yurtqa qarap yolgha chiqiptu.
Jak to doopravdy bude, jim Ježíš naznačil následujícím vyprávěním: „Jeden vznešený muž odešel daleko za hranice své vlasti, aby se tam dal korunovat a vrátil se zpět jako král.
13 [Awwal] u özining on qulini chaqirip, ulargha on tillani üleshtürüp bérip: «Men qaytip kelgüche [buning bilen] oqet qilinglar» — deptu.
Předtím si však zavolal svých deset úředníků, dal každému z nich určitý obnos a řekl: ‚Nenechte je ležet ladem a snažte se jimi něco získat.‘
14 Biraq öz yurt puqraliri uninggha öch bolghachqa, keynidin elchilerni ewetip: «Bu kishining üstimizge padishah bolushini xalimaymiz!» deptu.
Někteří občané ho však nenáviděli, a proto žádali: ‚Nechceme, aby byl naším králem.‘
15 We u padishahliq mensipige ériship qaytip kelgende shundaq boldiki, herbirining tijaret bilen qanche payda tapqinini bilmekchi bolup, pulini tapshurghan héliqi qullirini öz aldigha chaqirtiptu.
Vladař se však přesto vrátil s královskou hodností. Ihned si dal předvolat úředníky, kterým svěřil peníze, aby zjistil, jak hospodařili.
16 We awwalqisi kélip: «I xojam, sili bergen tilla on tilla payda qildi» deptu.
Přišel první a řekl: ‚Pane, získal jsem desetkrát tolik, než jsi mi svěřil.‘
17 «Yaraysen, ey yaxshi qul! Sen kichikkine ishta ishenchlik chiqqanliqing üchün on sheherge hakim bolghin» — deptu xojayin uninggha.
Král ho pochválil: ‚Výborně, jsi dobrý hospodář. Nešlo o mnoho a obstál jsi. Svěřuji ti proto vládu nad deseti městy.‘
18 Ikkinchisi kélip: «I xojam, sili bergen tilla besh tilla payda qildi» deptu.
Přišel druhý úředník, aby vykázal zisk: ‚Pane, mám pro tebe pětkrát tolik, než jsi mi svěřil.‘
19 Xojayin uninggha hem: «Sen hem besh sheherge hakim bolghin» deptu.
I toho král pochválil a svěřil mu správu nad pěti městy.
20 Lékin yene birsi kélip: «I xojam, mana sili bergen tilla! Buni yaghliqqa chigip bir jayda qoyup saqlidim.
Pak přišel další a řekl: ‚Pane, vím, že jsi přísný,
21 Chünki sili qattiq adem ikenla, sili amanet qilmighanliridin payda ündürüp, özliri térimighanliridin hosul yighila. Shuning üchün silidin qorqtum» deptu.
a tak jsem se bál o tvůj majetek. Dobře jsem ho ukryl a tady ti ho vracím nedotčený.‘
22 Emma [xojayini] uninggha: «Ey eski qul, sanga öz aghzingdin chiqqan sözliring boyiche höküm qilay. Sen méning amanet qilmay ündürüwalidighan, térimay turup yighiwalidighan qattiq adem ikenlikimni bilip turup,
Král mu řekl: ‚Tvá vlastní slova tě soudí, lenochu. Věděl jsi, co jsem nařídil, a nesplnil jsi to.
23 néme üchün méning pulumni xezinichilerge amanet qoymiding? Men qaytip kelgende, uni ösümi bilen almasmidim?» — deptu.
Proč jsi moje peníze alespoň neuložil na úrok?‘
24 Andin u yénidikilerge: «Uningdiki tillani élip on tilla tapqan qulgha béringlar!» dep buyruptu.
Pak řekl okolostojícím: ‚Vezměte ty peníze od něho a dejte je tomu, kdo získal desetinásobek.‘
25 Ular uninggha: «I xoja, uning on tillasi tursa!» — deptiken,
Namítali: ‚Pane, vždyť ten už má dost.‘
26 [hojayin yene mundaq deptu]: «— Chünki men silerge shuni éytayki, kimde bar bolsa, uninggha téximu köp bérilidu; emma kimde yoq bolsa, hetta uningda bar bolghanlirimu uningdin mehrum qilinidu.
Král odpověděl: ‚Každému, kdo se osvědčí, bude ještě přidáno, ale ten, kdo se neosvědčí, přijde o všechno.
27 Emdi üstige padishah bolup höküm sürüshümni xalimighan düshmenlirimni bolsa, ularni keltürüp, méning aldimda qetl qilinglar».
A mé nepřátele, kteří mne nechtěli za panovníka, popravte!‘“
28 U bu ishlarni éytqandin kéyin, Yérusalémgha chiqishqa aldigha qarap mangdi.
Když skončil svoje vypravování, pokračoval v cestě do Jeruzaléma.
29 We shundaq boldiki, u Zeytun téghining étikidiki Beyt-Fagi we Beyt-Aniya yézilirigha yéqin kelginide, ikki muxlisigha munularni tapilap aldin ewetti:
V blízkosti dvora Betfage u Betanie pod Olivovou horou vyzval dva své učedníky: „Jděte naproti do městečka. Najdete tam uvázané oslátko, na kterém dosud nikdo neseděl. Odvažte ho a přiveďte.
30 — Siler udulunglardiki yézigha béringlar. U yerge kiripla héch adem balisi minip baqmighan, baghlaqliq bir texeyni körisiler. Uni yéship bu yerge yétilep kélinglar.
31 Eger birsi silerdin: «Némishqa buni yéshisiler?» dep sorap qalsa, siler uninggha: «Rebning buninggha hajiti chüshti» — denglar.
Kdyby se vás někdo ptal, proč to děláte, řekněte: ‚Pán ho potřebuje.‘“
32 Shuning bilen ewetilgenler bériwidi, ish del u ulargha éytqandek boldi.
Ti dva šli a nalezli všechno tak, jak Ježíš řekl.
33 Ular texeyni yéshiwatqanda, uning igiliri ulardin: — Texeyni némishqa yéshisiler? — dep soridi.
Když oslátko odvazovali, přišli majitelé a ptali se, proč to dělají.
34 Ular: — Rebning uninggha hajiti chüshti, — dédi.
Odpověděli: „Pán ho potřebuje.“
35 Ular uni Eysaning aldigha yétilep keldi; we yépincha-chapanlirini texeyning üstige sélip, Eysani yölep üstige mindürdi.
Přivedli oslíka, pokryli mu hřbet svými plášti a posadili na něj Ježíše.
36 U kétip barghinida, xelqler yépincha-chapanlirini yolgha payandaz qilip saldi.
Ostatní lidé stlali dokonce své pláště na cestu, kudy jel.
37 We u Zeytun téghidin chüshüsh yoligha yéqinlashqinida, pütkül muxlislar jamaiti shadlinip, öz közi bilen körgen qudretlik möjiziler üchün awazini kötürüp: «Perwerdigarning namida kelgen padishah mubarektur! Asmanlarda tinch-inaqliq tiklen’gey, ershielada shan-sherep ayan bolghay!» dep towliship Xudagha medhiye oqushqa bashlidi.
Když začali sestupovat z Olivové hory, zmocnilo se zástupu nadšení; děkovali Bohu za všechny divy, které na vlastní oči viděli.
Provolávali: „Sláva králi, Bůh ho posílá! Nebe je smířeno, sláva!“
39 Lékin topning ichide bezi Perisiyler uninggha: — Ey ustaz, muxlisliringgha [mushu gepliri üchün] tenbih ber! — déyishti.
Byli tam také někteří farizejové a ti mu domlouvali: „Pokárej své učedníky, aby se takhle nerouhali.“
40 Biraq u ulargha jawaben: — Silerge shuni éytayki, bular jim turghan bolsa, hetta bu tashlarmu chuqan sélishqan bolatti, — dédi.
Ježíš odpověděl: „Jestliže oni zmlknou, bude volat kamení.“
41 Emdi u sheherge yéqinliship uni körüp, uning üchün yighlap mundaq dédi:
Když se před Ježíšem otevřel pohled na Jeruzalém, vstoupily mu slzy do očí a plný smutku
42 — [I Yérusalém]! Sen bügün, bu kününgde, tinch-amanliqing üchün néme kérek bolghinini bilseng idi! Kashki, bu ishlar hazir közliringdin yoshurundur.
řekl: „Město, kéž bys alespoň dnes pochopilo, co ti může přinést pokoj. Ty však nic nechápeš,
43 Chünki shundaq künler béshinggha kéliduki, düshmenliring etrapingni qasha-istihkam bilen qorshap séni qamap töt tereptin qistaydu.
a tak přijde den, kdy tě obklíčí nepřátelé a oblehnou tě.
44 Ular séni we [sépiling]ning ichingdiki baliliringni yer bilen yeksen qilip, hetta tashni tashning üstidimu qaldurmaydu; chünki [Xuda]ning séni yoqlighan peytini bilip yetmiding.
Nakonec tě srovnají se zemí a tvé syny pobijí, protože jsi nerozeznalo čas, kdy k tobě přichází Bůh.“
45 We u ibadetxana hoylilirigha kirip, u yerde élim-sétim qiliwatqanlarni heydep chiqirip,
V Jeruzalémě vešel do chrámu a hned za branou narazil na ty, kdo tam prodávali. Začal je vyhánět
46 ulargha: — Muqeddes yazmilarda: «Méning öyüm dua-tilawetxana bolidu» dep pütülgen bolsimu, lékin siler uni «bulangchilarning uwisi» qiliwaldinglar! — dédi.
se slovy: „Je psáno, že tento chrám je svaté místo pro modlitby, a vy jste z něho udělali tržiště.“
47 Shu waqitlarda u herküni ibadetxanida telim béretti. Bash kahinlar, Tewrat ustazliri we yurt chongliri uni yoqitishqa amal izdidi.
Po několik dní se Ježíš vracel do chrámu a učil tam. Velekněží a vykladači zákona se ho chtěli za podpory předních občanů Jeruzaléma zmocnit a připravit ho o život,
48 Lékin ular qandaq qol sélishni bilmeytti, chünki barliq xelq uning sözini tingshash üchün uninggha qattiq yépishqanidi.
ale nevěděli, jak to udělat, protože lid ho miloval a rád mu naslouchal.
