Luqa 12
1 Shu chaghlarda, minglighan kishiler yighilip, bir-birini dessiwetküdek qista-qistang bolushup ketkende, u awwal muxlislirigha söz qilip mundaq dédi: — Perisiylerning échitqusidin, yeni saxtipezlikidin hoshyar bolunglar.
A vtom, když mnozí zástupové scházeli se, takže jedni druhé velmi tlačili, počal mluviti k učedlníkům svým: Nejpředněji se varujte od kvasu farizeů, jenž jest pokrytství.
2 Chünki yoshurulghan héchqandaq ish ashkarilanmay qalmaydu, we héchqandaq mexpiy ish ayan bolmay qalmaydu.
Neboť nic není skrytého, což by nemělo býti zjeveno; ani jest co tajného, ješto by nemělo býti zvědíno.
3 Shunga silerning qarangghuda éytqanliringlar yoruqta anglinidu; öyning ichkiride xupiyane pichirlashqanliringlarmu ögzilerde jakarlinidu.
Protož to, co jste pravili ve tmách, bude na světle slyšáno, a co jste sobě v uši šeptali v pokojích, hlásánoť bude na střechách.
4 Men siler dostlirimgha shuni éytimenki, tenni öltürüp, bashqa héch ish qilalmaydighanlardin qorqmanglar.
Pravím pak vám přátelům svým: Nestrachujte se těch, jenž tělo zabíjejí, a potom nemají, co by více učinili.
5 Lékin men silerge kimdin qorqushunglar kéreklikini körsitip qoyay: Öltürgendin kéyin, dozaxqa tashlashqa hoquqluq bolghuchidin qorqunglar; berheq silerge éytay — Uningdin qorqunglar! (Geenna g1067)
Ale ukážiť vám, koho se máte báti: Bojte se toho, kterýžto, když zabije, má moc uvrci do pekelného ohně. Jistě, pravím vám, toho se bojte. (Geenna g1067)
6 Besh qushqach ikki tiyin’ge sétilidighu? Lékin ularning héchbirimu Xuda teripidin untulup qalghini yoq.
Zdaliž neprodávají pět vrabců za dva haléře? Avšak ani jeden z nich není v zapomenutí před Bohem.
7 Lékin hetta herbir tal chéchinglarmu sanalghandur. Shundaq iken, qorqmanglar; siler nurghunlighan qushqachtin qimmetliksiler!
Nýbrž i vlasové hlavy vaší všickni zečteni jsou. Protož nebojtež se, mnohemť vy vrabce převyšujete.
8 — Biraq men silerge shuni éytip qoyayki, kim méni insanlarning aldida étirap qilsa, Insan’oghlimu uni Xudaning perishtiliri aldida étirap qilidu.
Pravímť pak vám: Každý kdož by koli vyznal mne před lidmi, i Syn člověka vyzná jej před anděly Božími.
9 Biraq insanlarning aldida méni tonumighan kishi, Xudaning perishtiliri aldidimu tonulmaydu.
Kdož by mne pak zapřel před lidmi, zapřínť bude před anděly Božími.
10 Insan’oghligha qarshi söz qilghan herqandaq kishi kechürümge érisheleydu; lékin Muqeddes Rohqa kupurluq qilghuchi bolsa kechürümge érishelmeydu.
A každý kdož dí slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, ale tomu, kdož by se Duchu svatému rouhal, nebudeť odpuštěno.
11 Lékin kishiler silerni sinagoglargha yaki hökümdarlar we emeldarlarning aldigha élip bérip soraqqa tartqanda, «[Erzge] qandaq jawab bersem?» yaki «Néme désem bolar?» dep endishe qilmanglar.
Když pak vás voditi budou do škol a k vladařům a k mocným, nepečujte, kterak aneb co byste odpovídali, aneb co byste mluvili.
12 Chünki néme déyish kéreklikini shu waqti-saitide Muqeddes Roh silerge ögitidu.
Duch svatý zajisté naučí vás v tu hodinu, co byste měli mluviti.
13 Köpchilik arisidin birsi uninggha: — Ustaz, akamgha [atimizdin] [qalghan] mirasni men bilen teng ülishishke buyrughayla — dédi.
I řekl jemu jeden z zástupu: Mistře, rci bratru mému, ať rozdělí se mnou dědictví.
14 Lékin u uninggha jawaben: — Burader, kim méni silerning üstünglargha sotchi yaki üleshtürgüchi qildi? — dédi.
A on řekl jemu: Èlověče, kdo mne ustavil soudcí aneb děličem nad vámi?
15 U köpchilikke qarap: — Pexes bolup özünglarni herxil tamaxorluqtin saqlanglar. Chünki insanning hayati uning mal-mülüklirining köplükige baghliq emestur, dédi.
I řekl k nim: Viztež a vystříhejte se od lakomství; neboť ne v rozhojnění statku něčího život jeho záleží.
16 Andin u ulargha mundaq bir temsilni éytip berdi: — «Bir bayning yéri mol hosul bériptu.
Pověděl jim také i podobenství, řka: Èlověka jednoho bohatého hojné úrody pole přineslo.
17 U könglide «Qandaq qilay? Chünki bunchiwala hosulni qoyghudek yérim yoq» — dep oylaptu.
I přemyšloval sám v sobě, řka: Co učiním, že nemám, kde bych shromáždil úrody své?
18 Andun u: — «Mundaq qilay: — Hazirqi ambarlirimni chuwuwétip, téximu chongini yasap, barliq mehsulatlirim we bashqa mal-mülüklirimni shu yerge yighip saqlay!
I řekl: Toto učiním: Zbořím stodoly své a větších nadělám, a tu shromáždím všecky své úrody i zboží svá.
19 Andin öz-özümge: «Ey jénim, yighip saqlighan, köp yil yetküdek németliring bar, rahet ichide yep-ichip xush bolghin!» deydighan bolimen» dep oylaptu.
A dím duši své: Duše, máš mnoho statku složeného za mnohá léta, odpočívej, jez, pij, měj dobrou vůli.
20 Lékin Xuda uninggha: «Ey exmeq, bügün kéchila jéning sendin telep qilip élinidu; undaqta bu toplighining kimge qalidu?» deptu.
I řekl jemu Bůh: Ó blázne, této noci požádají duše tvé od tebe, a to, cožs připravil, čí bude?
21 Xudaning aldida döletmen bolmay, özige xezine yighqanning hali shundaq bolar».
Takť jest každý, kdož sobě shromažďuje, a není v Bohu bohatý.
22 Andin u muxlislirigha mundaq dédi: — Shuning üchün men silerge shuni éytip qoyayki, turmushunglar toghruluq, néme yermiz yaki néme kiyermiz, dep endishe qilmanglar.
Řekl pak učedlníkům svým: Protož pravím vám: Nebuďtež pečliví o život svůj, co byste jedli, ani o tělo, čím byste se odívali.
23 Chünki hayatliq yémekliktin, ten kiyim-kéchektin ezizdur.
Život větší jest nežli pokrm, a tělo větší nežli oděv.
24 Quzghunlargha qaranglar! Ular térimaydu we yighmaydu, ularning ambar, iskilatlirimu yoq. Lékin Xuda ularnimu ozuqlanduridu. Siler qushlardin qanchilik eziz-he!
Patřte na havrany, žeť nesejí, ani žnou, a nemají špižírny, ani stodoly, a Bůh krmí je. I čím v větší vážnosti jste vy než ptactvo?
25 Aranglarda qaysinglar ghem-qayghu bilen ömrünglarni birer saet uzartalaysiler?
A kdož pak z vás pečlivě o to mysle, můž přidati ku postavě své loket jeden?
26 Eger shunchilik kichikkine ishmu qolunglardin kelmise, néme üchün qalghan ishlar toghrisida ghem-endishe qilisiler?
Poněvadž tedy nemůžete s to býti, což nejmenšího jest, proč o jiné věci se staráte?
27 Néluperlerning qandaq ösidighanliqigha qarap béqinglar! Ular emgekmu qilmaydu, chaqmu égirmeydu; lékin silerge shuni éytayki, hetta Sulayman toluq shan-sherepte turghandimu uning kiyinishi niluperlening bir gülichilikimu yoq idi.
Patřte na kvítí polní, kterak rostou, nedělají, ani předou, a pravímť vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak odín, jako jedno z těchto.
28 Ey ishenchi ajizlar! Emdi Xuda daladiki bügün échilsa, etisi qurup ochaqqa sélinidighan ashu gül-giyahlarni shunche bézigen yerde, silerni téximu kiyindürmesmu?!
A poněvadž trávu, kteráž dnes na poli jest, a zítra do peci uvržena bývá, Bůh tak odívá, čím více vás, ó malé víry?
29 Shundaq iken, néme yeymiz, néme ichimiz dep bash qaturmanglar, héchnémidin endishe qilmanglar.
I vy nestarejte se o to, co byste jedli, aneb co byste pili, aniž o to tak velmi pečujte.
30 Chünki herqaysi eldikiler mana shundaq hemme nersilerge intilidu. Biraq Atanglar silerning bu nersilerge mohtajliqinglarni bilidu;
Nebo těch všech věcí národové světa tohoto hledají. Víť pak Otec váš, že těch věcí potřebujete.
31 shundaq iken, Uning padishahliqigha intilinglar we u chaghda, bularning hemmisi silerge qoshulup nésip bolidu.
Ale raději hledejte království Božího, a tyto všecky věci budou vám přidány.
32 Qorqmanglar, i kichik pada! Chünki Atanglar padishahliqni silerge ata qilishni xush kördi.
Neboj se, ó maličké stádce, neboť se zalíbilo Otci vašemu dáti vám království.
33 Mal-mülkünglarni sétip, [kembeghellerge] xeyrxahliq qilinglar. Özünglargha uprimaydighan hemyan, ershlerde hergiz tügep ketmeydighan bir xezine hazirlanglar; — shu yerde oghri yéqin kelmeydu, küye yep yoqap ketmeydu.
Prodávejte statky vaše, a dávejte almužnu. Dělejte sobě pytlíky, kteříž nevetšejí, poklad, kterýž nehyne, v nebesích, kdežto zloděj dojíti nemůž, a kdež mol nekazí.
34 Chünki bayliqinglar qeyerde bolsa, qelbinglarmu shu yerde bolidu.
Nebo kdež jest poklad váš, tuť bude i srdce vaše.
35 Siler bélinglarni ching baghlap, chiraghliringlarni yandurup turunglar;
Buďtež bedra vaše přepásaná, a svíce hořící.
36 xuddi xojayinining toy ziyapitidin qaytip kélishini kütüp turghan chakarlardek, herdaim teyyar turunglar. Shuning bilen xojayin kélip ishikni qaqqanda, chakarlar derhal chiqip ishikni achidighan bolidu.
A vy podobni buďte lidem očekávajícím Pána svého, až by se vrátil z svadby, aby hned, jakž by přišel a potloukl, otevřeli jemu.
37 Xojayin qaytip kelgende, chakarlirining oyghaq, teyyar turghanliqini körse, bu chakarlarning bextidur! Men silerge berheq shuni éytip qoyayki, xojayin özi bélini baghlap, ularni dastixan’gha olturghuzup, ularning aldigha kélip shexsen özi ularni kütüwalidu!
Blaze služebníkům těm, kteréž přijda Pán, nalezl by, a oni bdí. Amen pravím vám, že přepáše se, a káže jim sednouti za stůl, a chodě, bude jim sloužiti.
38 We eger xojayin ikkinchi yaki üchinchi jésekte kelsimu, chakarlirining shundaq oyghaqliqini körse, bu ularning bextidur!
A přišel-liť by v druhé bdění, a pakliť by v třetí bdění přišel, a tak je nalezl, blahoslavení jsou služebníci ti.
39 Lékin shuni bilip qoyunglarki, eger öy igisi oghrining kéchide qaysi waqitta kélidighanliqini bilgen bolsa, u oyghaq turup oghrining öyge téship kirishige hergiz yol qoymaytti!
Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v kterou by hodinu měl zloděj přijíti, bděl by zajisté, a nedal by podkopati domu svého.
40 Shuning üchün silermu herdaim teyyar turunglar; chünki Insan’oghli siler oylimighan waqit-saette qaytip kélidu.
Protož i vy buďte hotovi, nebo v kterou hodinu nenadějete se, Syn člověka přijde.
41 Pétrus uningdin: — I Reb, sen bu temsilni bizgila qaritip éyttingmu yaki hemmeylen’ge qaritipmu? — dep soridi.
I řekl jemu Petr: Pane, nám-li pravíš toto podobenství, čili všechněm?
42 Reb mundaq dédi: — Xojayini öz öyidikilerge mes’ul qilip, ulargha tégishlik bolghan ashliqni waqti-waqtida teqsim qilip bérishke teyinleydighan ishenchlik we pemlik ghojidar kim bolidu?
I dí Pán: Aj kdo jest věrný šafář a opatrný, jehož by ustanovil pán nad čeledí svou, aby jim v čas dával vyměřený pokrm,
43 Xojayin öyige qaytqanda, chakirining shundaq qiliwatqinining üstige kelse, bu chakarning bextidur!
Blahoslavený služebník ten, kteréhož, když by přišel pán jeho, nalezne, an tak činí.
44 Men silerge berheq shuni éytip qoyayki, xojayin uni pütün igilikini bashqurushqa qoyidu.
Vpravdě pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej.
45 Lékin mubada shu chakar könglide: «Xojayinim hayal bolup qalidu» dep, bashqa chakarlar we dédeklerni bozek qilishqa we yep-ichip, mest bolushqa bashlisa,
Pakli by řekl služebník ten v srdci svém: Prodlévá přijíti pán můj, i počal by bíti služebníky a služebnice, a jísti a píti i opíjeti se,
46 Shu chakarning xojayini kütülmigen bir küni, oylimighan bir waqitta qaytip kélidu we uni késip ikki parche qilip, uning nésiwisini étiqadsizlar bilen oxshash teqdirde békitidu.
Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, kteréž neví. I oddělíť jej, a díl jeho položí s nevěrnými.
47 Emdi xojayinining iradisini bilip turup, teyyarlinip turmighan we xojayinining iradisi boyiche qilmighan chakar bolushigha tayaq yeydu.
Služebník pak ten, kterýž by znal vůli pána svého a nepřipravoval se, a nečinil podle vůle jeho, bit bude velmi.
48 Biraq xojayinining iradisini bilmey turup, tayaq yéyishke tégishlik ishlarni qilghan chakar azraq tayaq yeydu. Kimge köp bérilse, uningdin telep qilinidighini köp bolidu. Chünki ademler kimge köp amanet qoyghan bolsa, uningdin telep qilidighinimu köp bolidu.
Ale kterýž neznal, a hodné věci trestání činil, bit bude ne tak velmi. Každému pak, komuž jest mnoho dáno, mnoho bude od něho požádáno; a komuť jsou mnoho poručili, víceť požádají od něho.
49 Men yer yüzige ot tashlap tutashturushqa keldim we bu otning tutishishigha neqeder teqezzamen!
Oheň přišel jsem pustiti na zemi, a co chci, jestliže již hoří?
50 Lékin men aldi bilen bir chömüldürüsh bilen chömüldürülüshüm kérek we bu chümüldürülüshüm emelge ashurulghuche intayin qiynilimen!
Ale křtem mám křtěn býti, a kterak jsem soužen, dokudž se nevykoná!
51 Siler méni yer yüzige tinchliq élip keldimikin, dep oylap qaldinglarmu? Yaq, men shuni silerge éytayki, tinchliq emes, bölünüsh élip keldim!
A což se domníváte, že bych přišel pokoj dáti na zemi? Nikoli, pravím vám, ale rozdělení.
52 Chünki buningdin kéyin, bir öydiki besh kishi bölünidu; üchi ikkisige qarsi we ikkisi üchige qarshi bölünidu.
Nebo již od této chvíle bude jich pět v jednom domu rozděleno, tři proti dvěma, a dva proti třem.
53 Ata oghligha we oghul atisigha, ana qizigha we qiz anisigha, qéynana kélinige we kélin qéynanisigha qarshi turidu.
Bude rozdělen otec proti synu, a syn proti otci, mátě proti dceři, a dcera proti mateři, svegruše proti nevěstě své, a nevěsta proti svegruši své.
54 Eysa yene toplashqan ademlerge mundaq dédi: — Siler künpétish tereptin bulutning chiqqinini körsenglar, derhal «yamghur yaghidu» deysiler, we derweqe shundaq bolidu.
Pravil také i k zástupům: Když vídáte oblak, an vzchodí od západu, hned pravíte: Příval jde, a tak bývá.
55 Jenub tereptin shamalning chiqqinini körsenglar, «Hawa issiydu» deysiler we derweqe shundaq bolidu.
A když od poledne vítr věje, říkáte: Bude horko, a býváť.
56 Ey saxtipezler! Siler yer bilen kökning renggini perq ételeysiler-yu, qandaqsige bu zamanni perq ételmeysiler?!
Pokrytci, způsob nebe a země umíte souditi, a kterakž pak tohoto času nepoznáváte?
57 Emdi némishqa qaysi ishlarning durus ikenlikige özünglar höküm qilip baqmaysiler?!
Ano proč i sami od sebe nesoudíte, což spravedlivého jest?
58 Chünki dewagiring bilen birge sotchi aldigha barghiningda, uning bilen yolda kétiwatqiningda, uning bilen yariship dost bolushqa intilgin; bolmisa, u séni sotchigha, sotchi bolsa gundipaygha tapshuridu we gundipay séni zindan’gha tashlaydu.
Když pak jdeš s protivníkem svým k vrchnosti, na cestě přičiň se o to, abys byl zproštěn od něho, aby snad netáhl tebe k soudci, a soudce dal by tebe biřici, a biřic vsadil by tě do žaláře.
59 Men sanga shuni éytip qoyayki, [qerzingning] eng axirqi bir tiyininimu qoymay tölimigüche, shu yerdin hergiz chiqalmaysen.
Pravím tobě: Nevyjdeš odtud, dokudž bys i toho posledního haléře nenavrátil.
