< Зәбур 88 >

1 Кораһниң оғуллири үчүн йезилған күй-нахша: — Нәғмичиләрниң бешиға тапшурулуп, «Махалат-леанот» аһаңида оқулсун дәп, Әзралиқ Һеман язған «Масқил»: — И Пәрвәрдигар, ниҗатлиғим болған Худа, Кечә-күндүз Саңа налә қилип кәлдим.
Canción: Salmo para los hijos de Coré: al Músico principal: para cantar sobre Mahalath: Masquil de Hemán Ezrahita. OH Jehová, Dios de mi salud, día y noche clamo delante de ti.
2 Дуайим Сениң алдиңға кирип иҗабәт болсун; Нидайимға қулақ салғайсән;
Entre mi oración en tu presencia: inclina tu oído á mi clamor.
3 Чүнки дәрдләрдин җеним тойған, Һаятим тәһтисараға йеқинлашқан, (Sheol h7585)
Porque mi alma está harta de males, y mi vida cercana al sepulcro. (Sheol h7585)
4 Һаңға чүшүватқанлар қатарида һесаплинимән; Күч-мадари қуруған адәмдәк болуп қалдим.
Soy contado con los que descienden al hoyo, soy como hombre sin fuerza:
5 Өлүкләр арисиға ташланғанмән, Қирилип қәбирдә ятқанлардәк; Сән уларни йәнә әслимәйсән, Улар қолуңдин үзүп елинип жирақ қилинған.
Libre entre los muertos, como los matados que yacen en el sepulcro, que no te acuerdas más de ellos, y que son cortados de tu mano.
6 Сән мени һаңниң әң тегигә, Зулмәтлик җайларға, деңизниң чоңқур йәрлиригә чөмдүрдүң.
Hasme puesto en el hoyo profundo, en tinieblas, en honduras.
7 Қәһриң үстүмгә еғир жүктәк басти, Барлиқ долқунлириң билән мени қийнидиң.
Sobre mí se ha acostado tu ira, y me has afligido con todas tus ondas. (Selah)
8 Мәндин дост-бурадәрлиримни жирақлаштурдуң; Уларни мәндин йиргәндүрдүң; Мән қамалғанмән, һеч чиқалмаймән.
Has alejado de mí mis conocidos: hasme puesto por abominación á ellos: encerrado estoy, y no puedo salir.
9 Көзлирим азап-оқубәттин хирәләшти; Һәр күни Саңа нида қилимән, и Пәрвәрдигар, Қоллиримни Саңа көтирип кәлдим.
Mis ojos enfermaron á causa de mi aflicción: hete llamado, oh Jehová, cada día; he extendido á ti mis manos.
10 Өлүкләргә мөҗизә көрситәрсәнму? Мәрһумлар орнидин туруп Саңа тәшәккүр ейтарму?
¿Harás tú milagro á los muertos? ¿levantaránse los muertos para alabarte? (Selah)
11 Өзгәрмәс муһәббитиң қәбирдә баян қилинарму? Һалакәт диярида садиқлиқ-һәқиқитиң махтиларму?
¿Será contada en el sepulcro tu misericordia, ó tu verdad en la perdición?
12 Карамәтлириң зүлмәттә тонуларму? Һәққанийлиғиң «унтулуш зимини»дә билинәрму?
¿Será conocida en las tinieblas tu maravilla, ni tu justicia en la tierra del olvido?
13 Бирақ мән болсам, Пәрвәрдигар, Саңа пәряд көтиримән, Таң сәһәрдә дуайим алдиңға кириду.
Mas yo á ti he clamado, oh Jehová; y de mañana mi oración te previno.
14 И Пәрвәрдигар, немигә җенимни ташливәттиң? Немигә җамалиңни мәндин йошурдуң?
¿Por qué, oh Jehová, desechas mi alma? ¿por qué escondes de mí tu rostro?
15 Яшлиғимдин тартип мән езилгән, бемардурмән; Вәһшәтлириңни көрүверип һеч һалим қалмиди.
Yo soy afligido y menesteroso: desde la mocedad he llevado tus terrores, he estado medroso.
16 Қәһриң үстүмдин өтти; Вәһимилириң мени набут қилди.
Sobre mí han pasado tus iras; tus espantos me han cortado.
17 Улар күн бойи ташқин сулиридәк мени оравалди, Тамамән мени чөмдүрди.
Hanme rodeado como aguas de continuo; hanme cercado á una.
18 Җан достлиримни, ағинилиримни мениңдин жирақлаштурдуң, Мениң әзиз достум болса қараңғулуқтур!
Has alejado de mí el amigo y el compañero; y mis conocidos [se esconden] en la tiniebla.

< Зәбур 88 >