Зәбур 77
1 Нәғмичиләрниң беши Йәдутунға тапшурулған, Асаф язған күй: — Авазим Худаға көтирилди, мән пәряд қилимән; Авазим Худаға көтирилди, У маңа қулақ салиду.
Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm. Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.
2 Бешимға күн чүшкәндә, мән Рәбни издидим; Кечичә қолумни [дуаға] көтирип, бош қоймидим; Җеним тәсәллини халимай рәт қилди.
V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.
3 Мән Худани әсләп сеғиндим, аһ-зар қилдим; Сеғинип ойлинип, роһум паракәндә болди. (Селаһ)
Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. (Sélah)
4 Сән мениң көзүмни жумдурмидиң; Чоңқур ғәшлик илкидә болғанлиғимдин сөзләлмәйттим.
Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.
5 Мән: «Кона замандики күнләрни, Қедимки жилларни хиял қилимән;
I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.
6 Кечиләрдә ейтқан нахшамни әсләймән; Көңлүмдә чоңқур хиял сүримән» — [дедим]; Роһум интилип издимәктә еди;
Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:
7 — «Рәб мәңгүгә ташливетәмду? У қайтидин илтипат көрсәтмәмду?
Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?
8 Униң өзгәрмәс муһәббити әнди мәңгүгә түгәп кәттиму? Униң вәдиси әвлаттин-әвлатқичә инавәтсиз боламду?
Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?
9 Тәңри меһри-шәпқитини көрситишни үнтудиму? У ғәзәплинип Өз рәһимдиллиғини тохтитивәттиму?». (Селаһ)
Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? (Sélah)
10 Андин мән мундақ дедим: — «Бундақ десәм болмайду, бу [етиқатимниң] аҗизлиғи әмәсму! Һәммидин Алий Болғучиниң оң қолиниң жиллирини, Йәни Яһниң қилғанлирини — яд етимән; Қедимдин буянқи карамәтлириңни әсләймән.
I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.
Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.
12 Сениң барлиқ ишлигәнлириң үстидә сеғинип ойлинимән; Сениң қилғанлириң үстидә истиқамәт қилимән;
A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.
13 И Худа, йолуң болса пак-муқәддәсликтидур; Худадәк улуқ бир илаһ бармидур?
Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?
14 Мөҗизиләр Яратқучи Илаһдурсән; Әл-милләтләр ара Сән күчүңни намайән қилдиң.
Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.
15 Өз билигиң билән Өз хәлқиңни, Йәни Яқуп вә Йүсүпниң пәрзәнтлирини һөрлүккә чиқарғансән; (Селаһ)
Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. (Sélah)
16 Сулар Сени көрди, и Худа, сулар Сени көрди; Титрәк уларни басти, Деңиз тәглири патипарақ болди.
Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.
17 Қара булутлар суларни төкүвәтти; Асманлар зор садасини аңлатти; Бәрһәқ, Сениң оқлириң тәрәп-тәрәпкә етилди.
Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.
18 Гүлдүрмамаңниң авази қара қуюнда еди, Чақмақлар җаһанни йорутти; Йәр йүзи алақзадә болуп тәврәнди.
Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.
19 Сениң йолуң океан-деңизларда, Қәдәмлириң чоңқур сулардидур, Аяқ излириңни тапқили болмайду.
Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti.
20 Сән қой падисини баққандәк, Муса вә Һарунниң қоли билән Өз хәлқиңни йетәклидиң».
Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona.
