< Зәбур 63 >

1 Давут язған күй (у Йәһудадики чөл-баяванда болған чағда йезилған): — И Худа, Сән мениң илаһимдурсән, Тәшналиқ билән Сени издидим! Мән қурғақ, чаңқақ, сусиз зиминда туруп, Җеним Саңа интизар, әтлирим тәлмүрүп интиларки —
Žalm Davidův, když byl na poušti Judské. Bože, Bůh silný můj ty jsi, tebeť hned v jitře hledám, tebe žízní duše má, po tobě touží tělo mé, v zemi žíznivé a vyprahlé, v níž není vody,
2 Муқәддәс җайиңда Саңа көз тикип қариғинимдәк, Мән йәнә зор қудритиң вә улуқлуғуңни көрсәм!
Abych tě v svatyni tvé spatřoval, a viděl sílu tvou a slávu tvou,
3 Өзгәрмәс муһәббитиң һаяттинму әзиздур; Ләвлирим Сени мәдһийиләйду;
(Neboť jest lepší milosrdenství tvé, nežli život), aby tě chválili rtové moji,
4 Шу сәвәптин тирик болсамла, Саңа тәшәккүр-мәдһийә оқуймән, Сениң намиңда қоллиримни көтиримән.
A tak abych tobě dobrořečil, pokudž jsem živ, a ve jménu tvém pozdvihoval rukou svých.
5 Җеним назу-немәтләрдин һәм майлиқ гөшләрдин қанаәтләнгәндәк қанаәтләнди; Ағзим ечилип хуш ләвлирим Саңа мәдһийиләрни яңритиду;
Jako tukem a sádlem sytila by se tu duše má, a s radostným rtů prozpěvováním chválila by tě ústa má.
6 Орнумда йетип Сени әслигинимдә, Түн кечиләрдә Сени сеғинип ойлинимән.
Jistě žeť na tě pamětliv jsem i na ložci svém, každého bdění nočního přemýšlím o tobě.
7 Чүнки Сән маңа ярдәмдә болуп кәлгәнсән; Сениң қанитиң сайисидә шат-хурамлиқта нахшиларни яңритимән.
Nebo jsi mi býval ku pomoci, protož v stínu křídel tvých prozpěvovati budu.
8 Мениң җеним Саңа чиң чаплишип маңиду, Сениң оң қолуң мени йөлимәктә.
Přilnula duše má k tobě, pravice tvá zdržuje mne.
9 Бирақ җенимни йоқитишқа издәватқанлар йәр тәктилиригә чүшүп кетиду.
Pročež ti, kteříž hledají pádu duše mé, sami vejdou do největší hlubokosti země.
10 Уларниң қени қилич тиғида төкүлиду, Улар чилбөриләргә йәм болиду.
Zabijí každého z nich ostrostí meče, i budou liškám za podíl.
11 Лекин падиша Худадин шатлиниду; Униң нами билән қәсәм қилғанларниң һәммиси роһлинип шатлиниду; Чүнки ялған сөзлигүчиләрниң зувани тувақлиниду.
Král pak veseliti se bude v Bohu, i každý, kdož skrze něho přisahá, chlubiti se bude; nebo ústa mluvících lež zacpána budou.

< Зәбур 63 >