< Зәбур 36 >

1 Нәғмичиләрниң бешиға тапшурулуп оқулсун дәп, Пәрвәрдигарниң қули Давут язған күй: — Рәзил адәмниң асийлиғи мениң қәлбимдә бир бешарәтни пәйда қилиду: — «Униң нәзиридә Худадин қорқидиған иш йоқтур!».
La transgresión del impío habla a su corazón. No hay temor a ʼElohim delante de sus ojos.
2 Чүнки у өз-өзини махтайдуки, У өз-өзигә: — «Мәндә гуна тепилмас, қилғиним жиркиничлик иш әмәстур!» — дәйду.
Se jacta ante sus propios ojos De que su iniquidad no será descubierta ni aborrecida.
3 Ағзидики сөзләр қәбиһлик вә һейлигәрликтур; Пәзиләтлик иш қилиш параситидин у аллибурун мәһрумдур.
Las palabras de su boca son iniquidad y engaño. Dejó de ser sabio, de hacer el bien.
4 У орнида ятқандиму гунани көзләйду; У дурус болмиған йолға меңишни ирадә қилиду; Яманлиқтин һеч нәпрәтләнмәйду.
Trama iniquidad sobre su cama. Se mantiene en camino no bueno. No aborrece lo malo.
5 И Пәрвәрдигар, өзгәрмәс муһәббитиң әршләргә тақишиду; Һәқиқәт-садиқлиғиң булутларға йетиду!
Oh Yavé, tu misericordia llega hasta el cielo, Y hasta las nubes tu fidelidad.
6 Һәққанийлиғиң бүйүк тағлардәк, Һөкүмлириң тилсиматлиқ чоңқур деңизлардәктур. И Пәрвәрдигар, Сән адәмләр вә һайванларни сақлиғучидурсән;
Tu justicia es como las montañas de ʼEL, Tus juicios, como inmenso abismo. Tú, oh Yavé, preservas al hombre y la bestia.
7 Сениң өзгәрмәс муһәббитиң нәқәдәр қиммәтликтур, и Худа! Шуңа инсан балилири қанатлириң сайисидә панаһлиниду.
¡Oh ʼElohim, cuán preciosa es tu misericordia! Por eso los hombres se amparan bajo la sombra de tus alas.
8 Улар өйүңдики мол дәстихандин тойғичә бәһримән болиду; Сән уларға һозур-һалавәтлириңниң дәриясидин ичкүзисән.
Son plenamente saciados con la abundancia de tu casa, Les das de beber del torrente de tus delicias.
9 Чүнки Сәндила бардур һаятлиқ булиқи; Нуруңда болуп нурни көримиз.
Porque contigo está el manantial de la vida. En tu luz vemos la luz.
10 Аһ, Өзүңни тонуп, билгәнләргә муһәббитиңни, Көңли дурусларғиму һәққанийлиғиңни көрситишни давамлаштурғайсән.
Extiende tu misericordia a los que te conocen, Y tu justicia a los rectos de corazón.
11 Тәкәббурларниң путиниң маңа һуҗум қилишиға йол қоймиғайсән; Рәзилләрниң қоли мени орнумдин қоғливәтмисун;
No me alcance el pie de la soberbia, Ni me mueva la mano del inicuo.
12 Мана, яманлиқ қилғучилар жиқилди! Ғулитиветилди, орнидин қайта туралмайду!
Ahí cayeron los que obran iniquidad, Fueron derribados, Y no pueden levantarse.

< Зәбур 36 >