< Зәбур 143 >

1 Давут язған күй: — Пәрвәрдигар, дуайимни аңлиғайсән; Йелинишлиримға қулақ салғайсән; Һәқиқәт-садақитиңдә һәм һәққанийитиңдә маңа җавап бәргәйсән.
Psaume de David. Éternel! écoute ma prière; prête l’oreille à mes supplications; dans ta fidélité réponds-moi dans ta justice.
2 Өз қулуңни сораққа тартишқа турмиғайсән; Чүнки нәзириңдә тирикләрниң һеч бири һәққаний испатланмайду.
Et n’entre pas en jugement avec ton serviteur, car devant toi nul homme vivant ne sera justifié.
3 Чүнки дүшмән җенимға зиянкәшлик қилмақта, У һаятимни дәпсәндә қилди; Мени худди өлгили узун болғанлардәк, Қараңғу җайларда турушқа мәҗбур қилиду.
Car l’ennemi poursuit mon âme, il foule ma vie par terre; il me fait habiter dans des lieux ténébreux, comme ceux qui sont morts depuis longtemps.
4 Шуңа роһум ичимдә түгишәй дәп қалди; Ичимдә қәлбим сунди.
Et mon esprit est accablé en moi, mon cœur est désolé au-dedans de moi.
5 Мән қедимки күнләрни әсләймән; Сениң барлиқ қилғанлириң үстидә сеғинип ойлинимән; Қоллириң ишлигәнлирини хиялимдин өткүзимән.
Je me souviens des jours d’autrefois, je pense à tous tes actes, je médite les œuvres de tes mains.
6 Қоллиримни Саңа қарап созуп интилимән; Җеним чаңқиған зиминдәк Саңа тәшнадур. (Селаһ)
J’étends mes mains vers toi; mon âme, comme une terre altérée, [a soif] de toi. (Sélah)
7 Маңа тездин җавап бәргәйсән, и Пәрвәрдигар; Роһум һалидин кетиду; Дидариңни мәндин йошурмиғайсән; Болмиса мән һаңға чүшидиғанлардәк болимән.
Éternel! hâte-toi, réponds-moi! mon esprit défaille en moi. Ne me cache pas ta face! autrement je serai semblable à ceux qui descendent dans la fosse.
8 Меһир-муһәббитиңни таң сәһәрдә аңлатқайсән; Чүнки таянғиним Сән; Меңишим керәк болған йолни маңа билдүргәйсән; Чүнки җеним Саңа тәлмүрүп қарайду;
Fais-moi entendre dès le matin ta bonté, car en toi j’ai mis ma confiance; fais-moi connaître le chemin où j’ai à marcher, car c’est à toi que j’élève mon âme.
9 Мени қутулдурғайсән, и Пәрвәрдигар, дүшмәнлиримдин; Башпанаһ издәп Сениң йениңға қачимән.
Éternel! délivre-moi de mes ennemis! c’est vers toi que je me réfugie.
10 Өз ирадәңгә әмәл қилишимқа мени үгәткәйсән; Чүнки Сән мениң Худайимдурсән; Сениң меһриван Роһуң мени түптүз зиминда йетәклигәй;
Enseigne-moi à faire ce qui te plaît, car tu es mon Dieu; que ton bon Esprit me conduise dans un pays uni.
11 Өз нам-шөһритиң үчүн мени җанландурғайсән, и Пәрвәрдигар; Өз һәққанийитиңдә җенимни аваричиликтин азат қилғайсән.
À cause de ton nom, ô Éternel! fais-moi vivre; dans ta justice, fais sortir mon âme de la détresse,
12 Һәм меһри-шәпқитиңдә дүшмәнлиримни үзүп ташливәткәйсән; Җенимни хар қилғанларниң һәммисини һалак қилғайсән; Чүнки мән Сениң қулуңдурмән.
Et, dans ta bonté, extermine mes ennemis, et détruis tous ceux qui oppriment mon âme; car je suis ton serviteur.

< Зәбур 143 >