< Зәбур 116 >
1 Мән Пәрвәрдигарни сөйимән, Чүнки У мениң авазимни, йелинишлиримни аңлиған.
Io amo l’Eterno perch’egli ha udito la mia voce e le mie supplicazioni.
2 Чүнки У қулиқини маңа салди, Шуңа мән барлиқ күнлиримдә Униңға илтиҗа қилип чақиримән.
Poiché egli ha inclinato verso me il suo orecchio, io lo invocherò per tutto il corso dei miei giorni.
3 Өлүм асарәтлири мени чирмивалди; Тәһтисараниң дәрдлири мени тутувалди; Мән пешкәлликкә йолуқтум, әләм тарттим; (Sheol )
I legami della morte mi aveano circondato, le angosce del soggiorno dei morti m’aveano còlto; io avevo incontrato distretta e cordoglio. (Sheol )
4 Шуниң билән мән Пәрвәрдигарниң намиға тохтимай нида қилдим: — «Сәндин өтүнимән, и Пәрвәрдигар, Җенимни қутулдурғайсән!
Ma io invocai il nome dell’Eterno: Deh, o Eterno, libera l’anima mia!
5 Шәпқәтликтур Пәрвәрдигар, һәққанийдур; Худайимиз рәһимдилдур.
L’Eterno è pietoso e giusto, e il nostro Dio è misericordioso.
6 Пәрвәрдигар наданни сақлайду; Мән харап әһвалға чүшүрүлдум, У мени қутқузди.
L’Eterno protegge i semplici; io ero ridotto in misero stato, egli mi ha salvato.
7 Һәй җеним, қайтидин хатирҗәм бол; Чүнки Пәрвәрдигар сехийлик, меһриванлиқ көрсәтти;
Ritorna, anima mia, al tuo riposo, perché l’Eterno t’ha colmata di beni.
8 Чүнки Сән җенимни өлүмдин, көзлиримни яшлардин, Аяқлиримни путлишиштин қутқузғансән.
Poiché tu hai liberata l’anima mia dalla morte, gli occhi miei da lacrime, i miei piedi da caduta.
9 Мән Пәрвәрдигар алдида тирикләрниң зиминида маңимән: –
Io camminerò nel cospetto dell’Eterno, sulla terra dei viventi.
10 Ишәнгиним үчүн мундақ сөз қилғанмән: — «Мән қаттиқ хар қилинғанмән».
Io ho creduto, perciò parlerò. Io ero grandemente afflitto.
11 Җиддийләшкинимдин: — «адәмләрниң һәммиси ялғанчи!» — Дегәнмән.
Io dicevo nel mio smarrimento: Ogni uomo è bugiardo.
12 Маңа көрсәткән барлиқ яхшилиқлирини мән немә билән Пәрвәрдигарға қайтуримән?
Che renderò io all’Eterno? tutti i suoi benefizi son sopra me.
13 — Ниҗатлиқ қәдәһини қолумға алимән, Вә Пәрвәрдигарниң намини чақирип илтиҗа қилимән;
Io prenderò il calice della salvezza e invocherò il nome dell’Eterno.
14 Мән қилған қәсәмлиримни Пәрвәрдигар алдида ада қилимән; Бәрһәқ, Униң барлиқ хәлқи алдида уларни ада қилимән.
Io compirò i miei voti all’Eterno, e lo farò in presenza di tutto il suo popolo.
15 Пәрвәрдигарниң нәзиридә, Өз мөмин бәндилириниң өлүми қиммәтлик иштур!
Cosa di gran momento è agli occhi dell’Eterno la morte de’ suoi diletti.
16 Аһ Пәрвәрдигар, мән бәрһәқ Сениң қулуңдурмән; Мән Сениң қулуңдурмән, дедигиңниң оғли екәнмән; Сән мениң асарәтлиримни йәшкәнсән;
Sì, o Eterno, io son tuo servitore, son tuo servitore, figliuolo della tua servente; tu hai sciolto i miei legami.
17 Мән Саңа тәшәккүр қурбанлиқлирини сунимән, Пәрвәрдигарниң намини чақирип илтиҗа қилимән;
Io t’offrirò il sacrifizio di lode e invocherò il nome dell’Eterno.
18 Мән қилған қәсәмлиримни Пәрвәрдигар алдида ада қилимән; Бәрһәқ, Униң барлиқ хәлқи алдида уларни ада қилимән;
Io compirò i miei voti all’Eterno, e lo farò in presenza di tutto il suo popolo,
19 Пәрвәрдигарниң өйиниң һойлилирида, Сениң оттуруңда туруп, и Йерусалим, [Қәсәмлиримни ада қилимән]! Һәмдусана!
nei cortili della casa dell’Eterno, in mezzo a te, o Gerusalemme. Alleluia.