Пәнд-несиһәтләр 6
1 И оғлум, әгәр достуңға борун болған болсаң, Ят кишиниң қәрзини төләшкә қол беришип вәдә бәргән болсаң,
Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,
2 Әгәр өз сөзүңдин илинған болсаң, Өз вәдәң билән бағлинип қалсаң,
Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.
3 У йеқиниңниң қолиға чүшкәнлигиң үчүн, Амал қилип өзүңни униңдин қутқуз — Дәрһал йеқиниңниң йениға берип, өзүңни кәмтәр тутуп [шу иштин] халий қилишини өтүнүп сора.
Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.
4 Җәрән шикарчиниң қолидин қутулушқа тиришқандәк, Қуш овчиниң қолидин чиқишқа тиришқандәк, Қутулмиғичә ухлап ятма, Һәтта үгдәп арамму алма.
Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.
Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.
6 И һорун, чөмүлиниң йениға берип [униңдин үгән], Униң тирикчилик йоллириға қарап дана бол.
Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.
7 Уларниң башлиғи, әмәлдари, һөкүмдари йоқ болсиму,
Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,
8 Лекин улар язда жилниң еһтияҗи үчүн аш топливалиду, Һосул пәслидә озуқ тәйярливалиду.
Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.
9 И һорун, қачанғичә ухлап ятисән? Қачан орнуңдин турисән?
Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?
10 Сән: — Бирдәм көз жумувалай, бирдәм ухливалай, Бирдәм қолумни қоштуруп йетивалай, — дәйсән.
Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
11 Лекин ухлап ятқанда, мискинлик қарақчидәк келип сени басиду, Йоқсуллуқ худди қураллиқ булаңчидәк һуҗумға өтиду.
V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
12 Әрзимәс, пәйли бузуқ адәм һәммила йәрдә ялған ейтип, пәсликни сөзләйду.
Èlověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.
13 У көз қисип, Путлири билән ишарә қилип, Бармақлири билән көрситиду;
Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.
14 Көңлидә алдамчилиқла ятиду, У дайим рәзилликниң койида болиду, Һәммила йәрдә җедәл-маҗира терийду.
Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.
15 Шуңа униңға бекитилгән балаю-қаза уни туюқсиз басиду, У бирақла давалиғусиз янҗилиду.
A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.
16 Пәрвәрдигар нәпрәтлинидиған алтә нәрсә бар, Бәрһәқ, йәттә нәрсә Униңға жиркиничликтур.
Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:
17 Улар болса, Тәкәббурлуқ билән қарайдиған көз, Ялған сөзләйдиған тил, Бигуналарниң қенини төкүзидиған қол,
Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,
18 Сүйқәст ойлайдиған көңүл, Яманлиқ қилишқа тез жүгүрәйдиған путлар,
Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,
19 Ялған сөзләйдиған сахта гувачи, Бурадәр-қериндашлири арисиға бөлгүнчилик салғучи кишидур.
Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.
20 И оғлум, атаңниң әмригә әмәл қил; Анаңниң көрсәтмисидин чиқма.
Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
21 Уларниң сөзини қәлбиңгә теңип, Уларни бойнуңға марҗандәк қилип есивал.
Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.
22 Йолға чиққиниңда улар сени йетәкләйду, Ухлиғиниңда улар сени сақлайду, Уйқидин ойғанғиниңда улар сени хәвәрләндүриду.
Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,
23 Чүнки [Худаниң] пәрмани йоруқ чирақ, Униң муқәддәс қануни нурдур; Тәрбийәниң тәнбиһлири болса һаятлиқ йолидур.
(Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),
24 Улар сени бузуқ хотундин сақлиғучи, Ят хотунниң шерин сөзлиридин жирақ қилғучидур.
Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.
25 Униң гузәллигигә көңлүңни бағлимиғин, Униң қаш-көз ойнитиши сени әсиргә алмисун.
Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.
26 Чүнки бузуқ аяллар түпәйлидин адәмләр бир парчә нанғиму зар болиду, Ят адәмниң [зинахор] аяли болса кишиниң қиммәтлик җенини өзигә ов қиливалиду.
Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.
27 Отни қойнуңға салсаң, Өз кийимиңни көйдүрмәмсән?
Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?
28 Чоғниң үстидә дәссәп маңсаң путуңни көйдүрмәмсән?
Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?
29 Башқиларниң аяли билән бир орунда ятидиған киши шундақ болиду; Ким униңға тегип кәтсә ақивитидин қутулалмайду.
Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.
30 Ач қалғанда қосиғини тойғузуш үчүн оғрилиқ қилған кишини башқилар кәмситмәйду;
Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,
31 Шундақ туруқлуқ у тутулуп қалса, Егисигә йәттини төләшкә тоғра келиду; У өз өйидики һәммә нәрсисини тапшуриду.
Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:
32 Һалбуки, башқиларниң хотуни билән зина қилғучи униңдинму [бәттәр болуп], толиму ғәпләтликтур; Ундақ қилғучи өз-өзини һалак қилиду.
Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;
33 У зәхмәт йәйду, шәрмәндә болиду, Униң рәсваси һеч өчүрүлмәйду.
Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.
34 Чүнки күнләш оти әрни дәрғәзәпкә кәлтүриду, Интиқам алған күнидә у һеч рәһим қилмайду.
Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.
35 Төләм пули берәй десәңму у қобул қилмайду, Һәр қанчә соға-салам бәрсәңму уни бесиқтурғили болмайду.
Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.
