Пәнд-несиһәтләр 28
1 Яманлар һеч ким қоғлимисиму қачар; Бирақ һәққанийлар шир жүрәк батур келәр.
Utíkají bezbožní, ač jich žádný nehoní, ale spravedliví jako mladý lev smělí jsou.
2 Жутта гуналар көпәйсә, униң әмирлири көп алмишар, Лекин уни сориғучи йорутулған вә билимлик болса, жут аман-муқим узун турар.
Pro přestoupení země mnoho knížat jejích, ale pro člověka rozumného a umělého trvánlivé bývá panování.
3 Мискинләргә зулум селиватқан бир кәмбәғәл, Худди [зираәтләрни] ятқузуп денини қоймайдиған қара ямғурға охшайду.
Muž chudý, kterýž utiská nuzné, podoben jest přívalu zachvacujícímu, za čímž nebývá chleba.
4 Тәврат қанунидин ваз кәчкәнләр яманларни яхши дәп махтар; Бирақ қанунни тутқучилар уларға қарши күрәш қилар.
Kteří opouštějí zákon, chválí bezbožného, ale kteříž ostříhají zákona, velmi jsou jim na odpor.
5 Рәзилләр адаләтни чүшәнмәс; Бирақ Пәрвәрдигарни издигүчиләр һәммә ишни чүшинәр.
Lidé zlí nesrozumívají soudu, ti pak, kteříž hledají Hospodina, rozumějí všemu.
6 Пәзиләтлик йолда маңған мискин киши, Сахта, икки йүзлимә бай адәмдин яхшидур.
Lepší jest chudý, kterýž chodí v upřímnosti své, než převrácený na kterékoli cestě, ačkoli jest bohatý.
7 Тәврат-қануниға итаәт қилған жигит әқиллиқ оғулдур; Бирақ нан қепиларға һәмраһ болғучи атисини номусқа қалдурар.
Kdo ostříhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráči tovaryší, hanbu činí otci svému.
8 Җазанихорлуқ қилип жуқури өсүм арқилиқ байлиқлар тапқан киши, Ахирида буларни мискинләргә хәйрихаһлиқ қилғучиниң қолиға өткүзүш үчүн топлиғандур.
Kdo rozmnožuje statek svůj lichvou a úrokem, shromažďuje tomu, kdož by jej z milosti chudým rozděloval.
9 Кимки Тәврат-қанунини аңлимаймән дәп қулиқини йопурса, Һәтта дуалириму ләнити болуп қалар.
Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel zákona, i modlitba jeho jest ohavností.
10 Кимки дурусларни яман йолға аздурса, Өзи колиған орисиға өзи чүшәр; Бирақ пак-диянәтлик адәм яхшилиққа мирасхор болар.
Kdo zavodí upřímé na cestu zlou, do jámy své sám vpadne, ale upřímí dědičně obdrží dobré.
11 Бай дәрвәқә өзини дана санар; Бирақ йорутулған мискин уни һаман көрүп йетәр.
Moudrý jest u sebe sám muž bohatý, ale chudý rozumný vystihá jej.
12 Һәққанийлар ғаливийәтлик болса, Җаһанни тәнтәнә қаплар; Бирақ яманлар мәртивигә чиқса, халайиқ өзлирини қачурар.
Když plésají spravedliví, velmi to pěkně sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá člověk.
13 Өз гуналирини йошурған киши ронақ тапмас; Бирақ уларни тонуп иқрар қилип, улардин ваз кәчкән киши рәһим-шәпқәткә еришәр.
Kdo přikrývá přestoupení svá, nepovede se jemu šťastně; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství důjde.
14 [Пәрвәрдигардин] һәрдайим қорқуп жүргән киши шунчә бәхитликтур! Бирақ көңлини таш қилған балаю-апәткә қалар.
Blahoslavený člověk, kterýž se strachuje vždycky; ale kdož zatvrzuje srdce své, upadne ve zlé.
15 Һөкирәп турған шир, Яки [овни издәп] кезиватқан ейиқ қандақ болса, Йоқсул пухраларниң үстидики рәзил һакимму шундақтур.
Lev řvoucí a nedvěd hladovitý jest panovník bezbožný nad lidem nuzným.
16 Йорутулмиған әмир һаман зор бир залим болуп чиқар, Бирақ һарам байлиқларға нәпрәтләнсә, тәхтидә узун олтирар.
Kníže bez rozumu bývá veliký dráč, ale kdož v nenávisti má mrzký zisk, prodlí dnů.
17 Қан төккән киши қәриз билән һаңға қарап жүгүрәр; Уни һеч ким тосмисун!
Èlověka, kterýž násilí činí krvi lidské, ani nad jamou, když utíká, žádný ho nezadrží.
18 Сәмимий, диянәтлик йолда маңған қутулар; Икки йолда маңған сахта киши уларниң биридә һаман жиқилип чүшәр.
Kdo chodí upřímě, zachován bude, převrácený pak na kterékoli cestě padne pojednou.
19 Өз йеригә тиришип ишлигән деханниң нени йетип ашар; Бирақ бекар жүрүп хам хиялларни қоғлиған кишиниң йоқсуллуғи мол болар!
Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, nasycen bývá chudobou.
20 Растчил кишиниң бәхити көпийәр; Бирақ бай болушқа алдириған киши җазадин қечип қутулалмас.
Muž věrný přispoří požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny.
21 Биригә ян бесиш қәтъий болмас; Чүнки бәзиләр һәтта бир бурда нан үчүнму гуна өткүзәр.
Přijímati osobu není dobré; nebo mnohý pro kus chleba neprávě činí.
22 Нәпси тоймас киши байлиқларни көзләп алдирайду, У намратлиқниң өз бешиға чүшидиғинидин бехәвәрдур.
Èlověk závistivý chvátá k statku, nic nevěda, že nouze na něj přijde.
23 Башқиларниң хаталиқини очуқ әйиплигән киши, Һаман хушамәт қилғучиға қариғанда көпрәк илтипат тапар.
Kdo domlouvá člověku, potom spíše milost nalézá nežli ten, kterýž lahodí jazykem.
24 Ата-анисиниң тәәллуқатини оғрилап, «Бу һеч қандақ гуна әмәс» дегән киши, Һалак қилғучиниң шеригидур.
Kdo loupí otce svého a matku svou, a říká, že to není žádný hřích, tovaryš jest vražedlníka.
25 Нәпси тоймиғур киши җедәл-маҗира терийду; Бирақ Пәрвәрдигарға таянған киши әтлинәр.
Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude.
26 Өзиниң көңлигә ишәнгән киши ахмақтур; Бирақ даналиқ билән маңған ниҗат тапар.
Kdo doufá v srdce své, blázen jest; ale kdož chodí moudře, pomůže sobě.
27 Намратларға хәйрхаһлиқ қилидиған киши муһтаҗлиқ тартмас; Лекин һаҗәтмәнни көрсиму көрмәскә салған киши көплигән қарғишқа учрар.
Kdo dává chudému, nebude míti žádného nedostatku; kdož pak zakrývá oči své, bude míti množství zlořečení.
28 Яманлар мәртивигә чиқса, халайиқ өзлирини қачурар; Лекин улар завал тапса, һәққанийлар раваҗ тапар.
Když povstávají bezbožní, skrývá se člověk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.
