Пәнд-несиһәтләр 26
1 Язда қар йеғиш, Орма вақтида ямғур йеғиш қамлашмиғандәк, Иззәт-һөрмәт ахмаққа лайиқ әмәстур.
Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
2 Ләйләп учуп жүргән қучқачтәк, Учқан қарлиғач йәргә қонмиғандәк, Сәвәпсиз қарғиш кишигә зиян кәлтүрәлмәс.
Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
3 Атқа қамча, ешәккә нохта лазим болғинидәк, Ахмақниң дүмбисигә таяқ лайиқтур.
Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
4 Ахмақниң әхмиқанә гепи бойичә униңға җавап бәрмигин, Җавап бәрсәң өзүң униңға охшап қелишиң мүмкин.
Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
5 Ахмақниң әхмиқанә гепи бойичә униңға җавап бәргин, Җавап бәрмисәң у өзиниң ахмақлиғини әқиллиқ дәп чағлар.
Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
6 Өз путини кесивәткәндәк, Өз бешиға зулмәт тилигәндәк, Ахмақтин хәвәр йоллашму шундақ бир иштур.
Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
7 Токурниң карға кәлмигән путлиридәк, Ахмақниң ағзиға селинған пәнд-несиһәтму бекар болур.
Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
8 Салғиға ташни бағлап атқандәк, Ахмаққа һөрмәт билдүрүшму әхмиқанә иштур.
Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
9 Ахмақниң ағзиға селинған пәнд-несиһәт, Мәсниң қолиға санҗилған тикәндәктур.
Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
10 Өз йеқинлирини қарисиға зәхимләндүргән оқячидәк, Ахмақни яки удул кәлгән адәмни яллап ишләткән ғоҗайинму охшашла зәхимләндүргүчидур.
Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
11 Ишт айлинип келип өз қусуғини ялиғандәк, Ахмақ ахмақлиғини қайтилар.
Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
12 Өзини дана чағлап мәмнун болған кишини көрдүңму? Униңға үмүт бағлимақтин ахмаққа үмүт бағлимақ әвзәлдур.
Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
13 Һорун адәм: — «Ташқирида дәһшәтлик бир шир туриду, Кочида бир шир жүриду!» — дәп [өйдин чиқмас].
Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
14 Өз муҗуқида ечилип-йепилип турған ишиккә охшаш, Һорун кариватта йетип у яқ-бу яққа өрүлмәктә.
Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
15 Һорун қолини сунуп қачиға тиққини билән, Ғизани ағзиға селиштинму еринәр.
Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
16 Һорун өзини пәм билән җавап бәргүчи йәттә кишидинму дана санар.
Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
17 Кочида келиветип, өзигә мунасивәтсиз маҗираға арилашқан киши, Иштниң қулиқини тутуп созғанға охшаш хәтәргә дучар болар.
Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
18 Өз йеқинлирини алдап «Пәқәт чақчақ қилип қойдум!» дәйдиған киши, Отқашларни, оқларни, һәр хил әҗәллик қуралларни атқан тәлвигә охшайду.
Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
20 Отун болмиса от өчәр; Ғәйвәт болмиса, җедәл бесилар.
Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
21 Чоғлар үстигә чачқан көмүрдәк, От үстигә қойған отундәк, җедәлчи җедәлни улғайтар.
Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
22 Ғәйвәтхорниң сөзлири һәр хил назу-немәтләрдәк, Кишиниң қәлбигә чоңқур сиңдүрүләр.
Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
23 Ялқунлуқ ләвләр рәзил көңүлләргә қошулғанда, Сапал қачиға күмүч һәл бәргәнгә охшаштур.
Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
24 Адавәт сақлайдиған адәм өчини гәплири билән япсиму, Көңлидә қат-қат сүйқәст сақлайду.
Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
25 Униң сөзи чирайлиқ болсиму, ишинип кәтмигин; Қәлбидә йәттә қат ипласлиқ бардур.
Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
26 У өчмәнлигини чирайлиқ гәп билән япсиму, Лекин рәзиллиги җамаәтниң алдида ашкарилинар.
Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
27 Кишигә ора колиған өзи чүшәр; Ташни домилатқан кишини таш думилап қайтип келип уни янҗар.
Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
28 Сахта тил өзи зиянкәшлик қилған кишиләргә нәпрәтлинәр; Хушамәт қилғучи еғиз адәмни һалакәткә иштирәр.
Èlověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.
