Пәнд-несиһәтләр 24
1 Яманларға рәшк қилма, Улар билән барди-кәлди қилишни арзу қилма;
Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
2 Чүнки уларниң көңли зораванлиқнила ойлар; Уларниң ағзи азар йәткүзүшни сөзләр.
Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
3 Аилә болса даналиқ асасида бәрпа қилинар; Чүшиниш билән мустәһкәмлинәр.
Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
4 Билим билән өйниң ханилири һәр хил қиммәтлик, есил гөһәрләргә толдурулар.
Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
5 Дана адәм зор күчкә егидур; Билими бар адәм қудритини ашурар.
Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
6 Пухта несиһәтләр билән җәң қилғин; Ғәлибә болса Бирдин-бир Улуқ Мәслиһәтчи билән болар.
Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
7 Даналиқ әқилсиз адәмгә нисбәтән толиму егиз, чүшиниксиздур; [Чоңлар] шәһәр дәрвазиси алдиға жиғилғанда у зуван ачалмас.
Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
8 Әскиликни нийәтлигән адәм «сүйқәстчи» атилар.
Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
9 Ахмақлиқтин болған нийәт гунадур; Һакавур киши адәмләргә жиркиничликтур.
Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
10 Бешиңға еғир күн чүшкәндә җасарәтсиз болсаң, Күчсиз һесаплинисән.
Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
11 [Сәвәпсиз] өлүмгә тартилғанларни қутқузғин; Боғузлиниш хәвпидә турғанлардин ярдәм қолуңни тартма;
Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
12 Әгәр сән: «Бу иштин хәвиримиз йоқтур» десәң, Һәр адәмниң көңлини таразиға Салғучи буни көрмәсму? Җениңни һаят Сақлиғучи уни билмәсму? У һәр бир инсан балсиниң өз қилғанлири бойичә уларниң өзигә яндурмасму?
Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
13 И оғлум, һәсәл [тапсаң] истимал қил, у яхшидур. Һәрә көнигидин алған һәсәл болса татлиқ тетийду;
Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
14 Даналиқ билән тонушсаң, уму көңлүңгә шуниңдәк болар; Уни тапқиниңда җәзмән яхши көридиған күнүң болиду, Арзу-үмүтүң бекарға кәтмәс.
Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
15 И рәзил адәм, һәққанийниң өйигә йошурун һуҗум қилишни күтмә, Униң туралғусини булиғучи болма!
Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
16 Чүнки һәққаний йәттә қетим жиқилип чүшәр, Бирақ ахири йәнә орнидин турар. Лекин рәзил киши күлпәт ичигә путлишип чүшәр.
Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
17 Рәқибиң жиқилип кәтсә хуш болуп кәтмә, Дүшминиң путлишип чүшсә шатланма;
Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
18 Пәрвәрдигар буни көргәндә, Бу қилиғиңни яхши көрмәй, Бәлким ғәзивини рәқибиңгә чүшүрмәслиги мүмкин.
Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
19 Яманлар [раваҗ тапса], беарам болуп кәтмә; Рәзилләргә рәшк қилма.
Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
20 Чүнки яманларниң келәчики йоқтур, Униң чириғиму өчүрүләр.
Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
21 И оғлум, Пәрвәрдигардин қорққин, падишаниму һөрмәт қил. Қутратқучилар билән арилашма.
Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
22 Бундақ кишиләргә келидиған балаю-апәт уштумтут болар, [Пәрвәрдигар билән падишаниң] уларни қандақ йоқитидиғанлиғини биләмсән?
Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
23 Буларму ақиланиләрниң сөзлиридур: — Сот қилғанда бир тәрәпкә ян бесиш қәтъий болмас.
Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
24 Җинайәтчигә: «Әйипсиз сән» дәп һөкүм чиқарған кишигә, Хәлиқләр ләнәт ейтар; Әл-жутлар униңдин нәпрәтлинәр.
Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
25 Бирақ улар җинайәтчиниң гунайини ечип ташлиған кишидин хурсән болар, Улар униңға бәхит-саадәт тилишәр.
Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
26 Дурус җавап бәргүчи, Гояки кишиниң ләвлиригә сөйгүчидур.
Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
27 Авал сиртта ишлириңниң йолини һазирлап, Етиз-ериқлириңни тәйярла, Андин өйүңни салғин.
Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
28 Йеқиниңға қарши асассиз гувалиқ қилма; Ағзиңдин һеч ялғанчилиқ чиқарма.
Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
29 «У маңа қандақ қилған болса, мәнму униңға шундақ қилимән, Униң маңа қилғинини өзигә яндуримән», дегүчи болма.
Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
30 Мән һорунниң етизлиғидин өттим, Әқилсизниң үзүмзарлиғи йенидин маңдим,
Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
31 Мана, һәр йеридин тикәнләр өсүп чиққан, Хохилар йәр йүзини бесип кәткән, Қоруқ теми өрүлүп кәткән!
A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
32 Уларни көргәч, убдан ойландим; Көргинимдин савақ алдим: —
A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
33 Сән: «Йәнә бирдәм көзүмни жумувалай, Йәнә бирдәм ухливалай, Йәнә бирдәм пут-қолумни алмап йетивалай» — десәң,
Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
34 Намратлиқ булаңчидәк сени бесип келәр, Һаҗәтмәнлик қалқанлиқ әскәрдәк саңа һуҗум қилар.
V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
