Пәнд-несиһәтләр 23
1 Катта әрбаб билән һәмдәстихан болсаң, Алдиңдики ким екәнлигини убдан ойлан.
Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
2 Иштийиң яман болса, Гелиңға пичақ тәңләп турғандәк өзүңни тарт.
Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
3 Униң назу-немәтлирини тама қилма, Улар адәм алдайдиған тамақлардур.
Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
4 Бай болимән дәп өзүңни упратма; Өзүңниң зеһниңни бу ишқа қаратма.
Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
5 [Байлиқларға] көз тикишиң биләнла, улар йоқ болиду; Пул-мал дәрвәқә өзигә қанат ясап, Худди бүркүттәк асманға учуп кетәр.
K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
6 Ач көзниң ненини йемә, Униң есил назу-немәтлирини тама қилма;
Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
7 Чүнки униң көңли қандақ болғандәк, өзиму шундақ. У ағзида: — Қени, алсила, ичсилә! — десиму, Бирақ көңлидә сени ойлиғини йоқ.
Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
8 Йегән бир жутум таамниму қусуветисән, Униңға қилған чирайлиқ сөзлириңму бекарға кәткән болиду.
Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
9 Ахмаққа йол көрситип салма, Чүнки у әқил сөзлириңни көзгә илмас.
Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
10 Қедимдә бекиткән йәрниң пасил ташлирини йөткимә, Житимларниң етизлириғиму аяқ басма;
Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
11 Чүнки уларниң Һәмҗәмәт-Қутқузғучиси интайин күчлүктур; У Өзи улар үчүн үстүңдин дәва қилар.
Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
12 Несиһәткә көңүл қой, Илим-билимләргә қулақ сал.
Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
13 Балаңға тәрбийә бериштин еринмә; Әгәр таяқ билән урсаң, у өлүп кәтмәйду;
Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. (Sheol h7585)
15 И оғлум, дана болсаң, Мениң қәлбим қанчә хуш болар еди!
Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
16 Ағзиңда орунлуқ сөзләр болса, ич-ичимдин шатлинимән.
A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
17 Гуна садир қилғучиларға рәшк қилма, Һәрдайим Пәрвәрдигардин әймиништә турғин;
Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
18 Шундақ қилғиниңда җәзмән көридиған яхши күнүң болиду, Арзу-үмүтүң бекарға кәтмәс.
Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
19 И оғлум, сөзүмгә қулақ селип дана бол, Қәлбиңни [Худаниң] йолиға башлиғин.
Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
20 Мәйхорларға арилашма, Нәпси яман гөшхорлар билән барди-кәлди қилма;
Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
21 Чүнки һарақкәш билән нәпси яман ахирида йоқсуллуқта қалар, Ғәпләт уйқисиға патқанларға җәндә кийимни кийгүзәр.
Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
22 Сени тапқан атаңниң сөзини аңла, Анаң қериғанда униңға һөрмәтсизлик қилма.
Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
23 Һәқиқәтни сетивал, Уни һәргиз сетивәтмә. Даналиқ, тәрбийә вә йорутулушниму ал.
Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
24 Һәққаний балиниң атиси чоң хошаллиқ тапар; Дана оғулни тапқан атиси униңдин хурсән болар.
Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
25 Ата-анаңни сөйүндүрүп, Сени туққан анаңни хуш қил.
Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
26 И оғлум, қәлбиңни маңа тапшур; Көзлириңму һаятлиқ йоллиримға тикилсун!
Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
27 Чүнки паһишә аял чоңқур оридур, Бузуқ ят аял тар зиндандур;
Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
28 Улар қарақчидәк мөкүвелип, Инсанийәт арисидики вапасизларни көпәйтәр.
Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
29 Кимдә азап бар? Кимдә дәрд-әләм? Ким җедәл ичидә қалар? Ким налә-пәряд көтирәр? Ким сәвәпсиз ярилинар? Кимниң көзи қизирип кетәр?
Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
30 Дәл шарап үстидә узун олтарған, Әбҗәш шараптин тетишқа алдириған мәйхорлар!
Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
31 Шарапниң әҗайип қизиллиғиға, униң җамдики җулалиғиға, Кишиниң гелидин шундақ силиқ өткәнлигигә мәптун болуп қалма!
Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
32 Ахирида у зәһәрлик иландәк чеқивалиду, Оқ иландәк нәштирини санҗийду.
Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
33 Көз алдиңда ғәлитә мәнзириләр көрүниду, Ағзиңдин қалаймиқан сөзләр чиқиду.
Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
34 Худди деңиз-океанларда ләйләп қалғандәк, Йәлкәнлик кеминиң мома яғичи үстидә ятқандәк болисән.
A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
35 Сән чоқум: — Бириси мени урди, лекин мән яриланмидим! Бириси мени таяқ билән урди, бирақ ағриғини сәзмидим!» — дәйсән. Бирақ сән йәнә: «Һошумға кәлсәмла, мән йәнила шарапни издәймән! — дәйсән.
Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
