Пәнд-несиһәтләр 18
1 Көпчиликтин айрилип ялғуз жүргән киши һаман өз нәпсигә чоғ тартар; Һәр қандақ чин һекмәткә һаман җан-җәһли билән қарши чиқар.
Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
2 Ахмақ йорутулушқа қизиқмас; Қизиқидиғини пәқәт өз ойлиғанлирини көрситишла, халас.
Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
3 Яман киши кәлсә, нәпрәтму пәйда болар; Номуссиз иш иза-аһанәттин айрилмас.
Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
4 Адәмниң сөзлири чоңқур суларға охшар; Даналиқ булиқи ериқ сүйидәк өркәшләп ақар.
Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
5 Яманға ян бесишқа, Сорақта һәққанийға увал қилишқа қәтъий болмас.
Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
6 Ахмақниң ләвлири уни җедәлгә башлар; Униң ағзи «Мени думбала» дәп тәклип қилар.
Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
7 Ахмақниң ағзи өз бешиға һалакәттур; Униң ләвлири өз җениға қапқандур.
Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
8 Ғәйвәтхорниң сөзлири һәр хил назу-немәтләрдәк, Кишиниң қәлбигә чоңқур сиңдүрүләр.
Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
9 Ишида һорун болған кишиму, Бузғунчи билән үлпәтдаш болиду.
Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
10 Пәрвәрдигарниң нами мәзмут мунардур; Һәққанийлар униң ичигә жүгүрүп кирип жуқурида аман болар.
Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
11 Бай адәм мал-дуниясини «мустәһкәм шәһирим» дәп биләр; Нәзиридә өзини сақлайдиған егиз сепилдәк турар.
Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
12 Битчит болуштин авал, көңүлгә тәкәббурлуқ келәр; Авал кәмтәрлик болса, андин шөһрәт келәр.
Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
13 Сөзни аңлимай туруп, алдирап җавап бәргән, Ахмақлиғини көрситип өзини хиҗаләттә қалдурур.
Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
14 Тәндики ағриқ азавиға адәмниң өз роһи бәрдашлиқ бәргүзәр; Бирақ роһи сунған болса уни ким көтирәр?
Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
15 Йорутулғанниң қәлби билимгә еришмәктә, Ақиланиниң қулақлири билимни издимәктә.
Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
16 Соғат өз егисигә ишикни дағдам ечип берәр; Уни чоң әрбаблар алдиға йәткүзәр.
Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
17 Дәва қилғанда, авал сөзлигүчиниң сөзлири орунлуқ көрүнәр; Лекин қарши тәрәп соал қоюп ишни сүрүштүрәр.
Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
18 Чәк ташлаш җедәлләрни түгитәр; Ғоҗиларниң арисидики ишниму һәл қилар.
Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
19 Рәнҗигән қериндашниң көңлини елиш мустәһкәм шәһәрни елиштинму тәс; Җедәл-маҗира қорғанниң тақақ-балдақлириға охшаштур.
Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
20 Адәм [дурус] сөзлигәнлигидин қосиғи тоқ болар; Өз көңлидин чиққан сөзлиридин мол һосул алар.
Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
21 Һаят-мамат тилниң илкидидур; Кимки униң тәсирини әтиварлиса униң мевисидин йәр.
Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
22 Хотунни таллап алған киши яхшилиқ тапиду, У Пәрвәрдигарниң мәрһимитигә еришкән болиду.
Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
23 Мискинләр пәс авазда йелинип сөзләр; Бай болса қопаллиқ билән җавап берәр.
Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
24 Достни көп тутқан киши харап болар; Лекин қериндаштинму йеқин бағланған бир дост бардур.
Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.
