Пәнд-несиһәтләр 16
1 Көңүлдики нийәтләр инсанға тәвәдур; Бирақ тилниң җавави Пәрвәрдигарниң илкидидур.
Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
2 Инсан өзиниң һәммә қилған ишини пак дәп биләр; Лекин қәлбдики нийәтләрни Пәрвәрдигар таразиға селип тартип көрәр.
Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
3 Нийәт қилған ишлириңни Пәрвәрдигарға тапшурғин, Шундақ қилғанда планлириң пишип чиқар.
Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
4 Пәрвәрдигар барлиқ мәвҗудийәтниң һәр бирини мәлум мәхсәт билән апиридә қилған; Һәтта яманларниму балаю-апәт күни үчүн яратқандур.
Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
5 Тәкәббурлуққа толған көңүлләрниң һәр бири Пәрвәрдигарға жиркиничликтур; Қол тутушуп бирләшсиму, җазасиз қалмас.
Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
6 Муһәббәт-шәпқәт вә һәқиқәт билән гуналар кафарәт қилинип йепилар; Пәрвәрдигардин әйминиш адәмләрни яманлиқтин халий қилар.
Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
7 Адәмниң ишлири Пәрвәрдигарни хурсән қилса, У һәтта дүшмәнлириниму униң билән енақлаштурар.
Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
8 Һалал алған аз, Һарам алған көптин әвзәлдур.
Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
9 Инсан көңлидә өз йолини тохтитар; Амма қәдәмлирини тоғрилайдиған Пәрвәрдигардур.
Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
10 Һәтта падишаниң ләвлиригә қаритип әпсун оқулсиму, Униң ағзи тоғра һөкүмдин чәтнимәс.
Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
11 Адил тараза-мизанлар Пәрвәрдигарға хастур; Тараза ташлириниң һәммисини У ясиғандур.
Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
12 Падиша рәзиллик қилса жиркиничликтур, Чүнки тәхт һәққанийәт биләнла мәһкәм турар.
Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
13 Һәққаний сөзлигән ләвләр падишаларниң хурсәнлигидур; Улар дурус сөзлигүчиләрни яхши көрәр.
Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
14 Падишаһниң қәһри гоя өлүмниң әлчисидур; Бирақ дана киши [униң ғәзивини] тиничландурар.
Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
15 Падишаһниң чирайиниң нури кишигә җан киргүзәр; Униң шәпқити вақтида яққан «кейинки ямғур»дур.
V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
16 Даналиқ елиш алтун елиштин нәқәдәр әвзәлдур; Йорутулушни таллаш күмүчни таллаштин шунчә үстүндур!
Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
17 Дурус адәмниң егиз көтирилгән йоли яманлиқтин айрилиштур; Өз йолиға еһтият қилған киши җенини сақлап қалар.
Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
18 Мәғрурлуқ һалак болуштин авал келәр, Тәкәббурлуқ жиқилиштин авал келәр.
Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
19 Кәмтәр болуп мискинләр билән барди-кәлдидә болуш, Тәкәббурлар билән һарам мал бөлүшкәндин әвзәлдур.
Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
20 Кимки ишни пәм-парасәт билән қилса пайда тапар; Пәрвәрдигарға таянған болса, бәхит-саадәт көрәр.
Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
21 Көңли дана киши сәгәк атилар; Йеқимлиқ сөзләр адәмләрниң билимини ашурар.
Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
22 Пәм-парасәт өзигә егә болғанларға һаятлиқниң булиқидур; Әқилсизләргә тәлим бәрмәкниң өзи әқилсизликтур.
Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
23 Ақиланә кишиниң қәлби ағзидин әқил чиқирар; Униң ләвзигә билимни зиядә қилар.
Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
24 Йеқимлиқ сөзләр гоя һәсәлдур; Көңүлләрни хуш қилип тәнгә давадур.
Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
25 Адәм балисиға тоғридәк көрүнидиған бир йол бар, Лекин ақивити һалакәткә баридиған йоллардур.
Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
26 Ишлигүчиниң иштийи уни ишқа салар; Униң қарни униңға һайдакчилик қилар.
Èlověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
27 Муттәһәм киши яман гәпни колап жүрәр; Униң ләвлири лавулдап турған отқа охшар.
Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
28 Әгир адәм җедәл-маҗира туғдурғучидур; Ғәйвәтчи йеқин достларни айриветәр.
Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
29 Зораван киши йеқин адимини аздурар; Уни яман йолға башлап кирәр.
Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
30 Көзини жумувалған киши яман нийәтни ойлар; Левини чишлигән киши яманлиққа тәйярдур.
Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
31 Һәққанийәт йолида ақарған чач, Адәмниң шөһрәт таҗидур.
Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
32 Асан аччиқлимайдиған киши палвандин әвзәлдур; Өзини тутувалған шәһәр алғандинму үстүндур.
Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
33 Чәк етәккә ташланғини билән, Лекин нәтиҗиси пүтүнләй Пәрвәрдигардиндур.
Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
