Матта 22
1 Әйса уларға йәнә тәмсилләр билән мундақ деди:
I odpovídaje Ježíš, mluvil jim opět v podobenstvích, řka:
2 Әрш падишалиғи худди өз оғли үчүн той зияпитини тәйярлиған бир падишаға охшайду.
Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svadbu synu svému.
3 У чакарлирини той зияпитигә тәклип қилинғанларни чақиришқа әвәтипту, лекин улар келишкә унимапту.
I poslal služebníky své, aby povolali pozvaných na svadbu; a oni nechtěli přijíti.
4 У йәнә башқа чакарлирини әвәтип, уларға тапилап: «Чақирилғанларға: — Мана, мән зияпитимни тәйяр қилдим; мениң топақлирим, бордақ маллирим союлди, һәммә нәрсә тәйяр. Зияпәткә мәрһәмәт қилғай, дәйду, дәп ейтиңлар, — дәпту.
Opět poslal jiné služebníky, řka: Povězte pozvaným: Aj, oběd můj připravil jsem, volové moji a krmný dobytek zbit jest, a všecko hotovo. Pojďtež na svadbu.
5 Бирақ улар тәкливини етиварға алмай, бириси етизлиғиға кәтсә, йәнә бири содисиға кетипту.
Ale oni nedbavše na to, odešli, jiný do vsi své a jiný po kupectví svém.
6 Қалғанлири болса [падишаниң] чакарлирини тутувелип, хорлап өлтүрүветипту.
Jiní pak zjímavše služebníky jeho a posměch jim učinivše, zmordovali.
7 Падиша буни аңлап қаттиқ ғәзәплинип, әскәрлирини чиқирип, у қатилларни йоқитип, уларниң шәһиригә от қоюветипту.
A uslyšav to král, rozhněval se; a poslav vojska svá, zhubil vražedníky ty a město jejich zapálil.
8 Андин у чакарлириға: «Той зияпити тәйяр болди, лекин чақирилғанлар [меһманлиққа] мунасип кәлмиди.
Tedy řekl služebníkům svým: Svadba zajisté hotova jest, ale ti, kteříž pozváni byli, nebyli hodni.
9 Әнди силәр һәдә йолларға берип, удул кәлгән адәмләрниң һәммисини той зияпитигә тәклип қилиңлар» дәпту.
Protož jděte na rozcestí, a kteréžkoli naleznete, zovtež na svadbu.
10 Буниң билән чакарлар йолларға чиқип, яхши болсун, яман болсун, удул кәлгәнлиги адәмләрниң һәммисини жиғип әкәпту. Той соруни меһманлар билән лиқ толупту.
I vyšedše služebníci ti na cesty, shromáždili všecky, kteréžkoli nalezli, zlé i dobré. A naplněna jest svadba hodovníky.
11 Падиша меһманлар билән көрүшкили киргәндә, у йәрдә зияпәт кийими киймигән бир кишини көрүпту.
Tedy všed král, aby pohleděl na hodovníky, uzřel tam člověka neoděného rouchem svadebním.
12 Падиша униңдин: «Бурадәр, зияпәт кийими киймәй, бу йәргә қандақ кирдиң?» дәп сорапту, бирақ у киши җавап берәлмәй қапту.
I řekl jemu: Příteli, kteraks ty sem všel, nemaje roucha svadebního? A on oněměl.
13 Падиша чакарлириға: «Уни пут-қоллиридин бағлап, тешидики қараңғулуққа ачиқип ташлаңлар! У йәрдә жиға-зерәлар көтирилиду, чишлирини ғучурлитиду» дәпту.
Tedy řekl král služebníkům: Svížíce ruce jeho i nohy, vezměte ho, a uvrztež jej do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
14 Чүнки чақирилғанлар көп, лекин талланғанлар аздур.
Nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.
15 Буниң билән Пәрисийләр у йәрдин чиқип, қандақ қилип уни өз сөзи билән қапқанқа чүшүрүш һәққидә мәслиһәтләшти.
Tedy odšedše farizeové, radili se, jak by polapili jej v řeči.
16 Улар мухлислирини Һеродниң тәрәпдарлири билән биллә униң йениға әвәтип: — Устаз, силини сәмимий адәм, кишиләргә Худаниң йолини садиқлиқ билән үгитип келиватиду вә адәмләргә қәтъий йүз-хатирә қилмай һеч кимгә ян басмайду, дәп билимиз.
I poslali k němu učedlníky své s herodiány, řkouce: Mistře, víme, že pravdomluvný jsi a cestě Boží v pravdě učíš a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou.
17 Қени, қандақ ойлайла? [Рим императори] Қәйсәргә баҗ-селиқ тапшуруш Тәврат қануниға уйғунму-йоқ? — дейишти.
Protož pověz nám, co se tobě zdá: Sluší-li daň dáti císaři, čili nic?
18 Лекин Әйса уларниң рәзил нийитини билип: — Әй сахтипәзләр, мени немишкә синимақчисиләр?
Znaje pak Ježíš zlost jejich, řekl: Co mne pokoušíte, pokrytci?
19 Қени, баҗға тапшурулидиған бир тәңгә маңа көрситиңлар, — деди. Улар бир динар пулини әкәлди.
Ukažte mi peníz daně. A oni podali mu peníze.
20 У улардин: — Буниң үстидики сүрәт вә нам-исим кимниң? — дәп сориди.
I řekl jim: Èí jest tento obraz a svrchu napsání?
21 Қәйсәрниң, — дәп җавап бәрди улар. У уларға: — Ундақ болса, Қәйсәрниң һәққини Қәйсәргә, Худаниң һәққини Худаға тапшуруңлар, — деди.
Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dejtež, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.
22 Улар бу сөзни аңлап, һәйран болуп қелишти-дә, униң йенидин кетип қалди.
To uslyšavše, divili se, a opustivše jej, odešli.
23 Шу күни, «Өлгәнләр тирилмәйду» дәйдиған Садуқийлар униң алдиға келип қистап соал қойди:
V ten den přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho,
24 — Устаз, Муса [пәйғәмбәр Тәвратта]: «Бир киши пәрзәнтсиз өлүп кәтсә, униң ака яки иниси тул йәңгисини әмригә елип, қериндиши үчүн нәсил қалдуруши лазим» дәп тапилиған.
Řkouce: Mistře, Mojžíš pověděl: Umřel-li by kdo, nemaje dětí, aby bratr jeho právem švagrovství pojal ženu jeho a vzbudil símě bratru svému.
25 Бурун аримизда йәттә ака-ука бар еди. Чоңи өйләнгәндин кейин өлүп кәтти. Пәрзәнт көрмигәнликтин, аялини иккинчи қериндишиниң әмригә қалдурди.
I bylo u nás sedm bratrů. První pojav ženu, umřel, a nemaje semene, zůstavil ženu svou bratru svému.
26 Бирақ иккинчисидики әһвалму униңкигә охшаш болди, андин бу иш үчинчисидә таки йәттинчи қериндашқичә охшаш давамлашти.
Takž podobně i druhý, i třetí, až do sedmého.
27 Ахирда, у аялму өлүп кәтти.
Nejposléze pak po všech umřela i žena.
28 Әнди тирилиш күнидә бу аял йәттә ака-укиниң қайсисиниң аяли болиду? Чүнки уни һәммиси әмригә алған-дә!
Protož při vzkříšení kterého z těch sedmi bude žena? Nebo všickni ji měli.
29 Әйса уларға мундақ җавап бәрди: — Силәр нә муқәддәс язмиларни нә Худаниң қудритини билмигәнлигиңлар үчүн азғансиләр.
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Bloudíte, neznajíce Písem ani moci Boží.
30 Чүнки өлүмдин тирилгәндә инсанлар өйләнмәйду, әргә тәгмәйду, бәлки Худаниң әрштики пәриштилиригә охшаш болиду.
Však při vzkříšení ani se nebudou ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé Boží v nebi.
31 Әнди өлүмдин тирилиш мәсилиси һәққидә Худаниң силәргә ейтқан:
O vzkříšení pak mrtvých zdaliž jste nečtli, co jest vám povědíno od Boha, kterýž takto dí:
32 «Мән Ибраһим, Исһақ вә Яқупларниң Худасидурмән!» дегән шу сөзини оқумидиңларму? Худа өлүкләрниң әмәс, бәлки тирикләрниң Худасидур!».
Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův; a Bůhť není Bůh mrtvých, ale živých.
33 Бу сөзни аңлиған хәлиқ униң тәлимидин һәйрануһәс қелишти.
A slyševše to zástupové, divili se učení jeho.
34 Пәрисийләр униң Садуқийларниң ағзини тувақлиғанлиғини аңлап, бир йәргә җәм болушти.
Farizeové pak uslyšavše, že by k mlčení přivedl saducejské, sešli se v jedno.
35 Уларниң арисидики бир Тәврат-қанун устази уни синаш мәхситидә униңдин:
I otázal se ho jeden z nich zákoník nějaký, pokoušeje ho, a řka:
36 — Устаз, Тәврат қанунидики әң муһим әмир қайси? — дәп қистап сориди.
Mistře, které jest přikázání veliké v Zákoně?
37 У униңға мундақ деди: — «Пәрвәрдигар Худайиңни пүтүн қәлбиң, пүтүн җениң, пүтүн зеһниң билән сөйгин»
I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a ze vší duše své a ze vší mysli své.
38 — әң улуқ, биринчи орунда туридиған әмир мана шу.
To jest přední a veliké přikázání.
39 Униңға охшайдиған иккинчи әмир болса «Хошнаңни өзүңни сөйгәндәк сөй».
Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
40 Пүтүн Тәврат қануни вә пәйғәмбәрләрниң сөзлири бу икки әмиргә есилған һалда маңиду.
Na těch dvou přikázáních všecken Zákon záleží i Proroci.
41 Пәрисийләр җәм болуп турған вақитта, Әйса улардин:
A když se sešli farizeové, otázal se jich Ježíš,
42 — Мәсиһ тоғрисида қандақ ойлаватисиләр? У кимниң оғли? — дәп сориди. Давутниң оғли, — дейишти улар.
Řka: Co se vám zdá o Kristu? Èí jest syn? Řkou jemu: Davidův.
43 У уларға мундақ деди: Ундақта, немә үчүн [Зәбурда] Давут уни Роһта «Рәббим» дәп атап, —
Dí jim: Kterakž pak David v Duchu nazývá ho Pánem, řka:
44 «Пәрвәрдигар мениң Рәббимгә ейттики: — «Мән сениң дүшмәнлириңни айиғиң астида дәссәткичә, Оң йенимда олтарғин!» — дәйду?
Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, dokavadž nepodložím nepřátel tvých, aby byli za podnože noh tvých?
45 Давут [Мәсиһни] шундақ «Рәббим» дәп атиған турса, әнди у қандақму Давутниң оғли болиду?
Poněvadž tedy David Pánem ho nazývá, i kterakž syn jeho jest?
46 Вә һеч ким униңға җававән бир еғизму сөз қайтуралмиди; шу күндин етиварән, һеч ким униңдин соал сорашқиму петиналмиди.
A nižádný nemohl jemu odpovědíti slova, aniž se odvážil kdo více od toho dne jeho se nač tázati.
