< Маркус 10 >
1 У у йәрдин қозғилип, Йәһудийә өлкиси тәрәплиридин өтүп, Иордан дәриясиниң у қетидики районларғиму барди. Топ-топ адәмләр йәнә униң әтрапиға олишивалған еди. У адити бойичә уларға тәлим беришкә башлиди.
Jesus saiu daquele lugar e foi para a região da Judeia e da Transjordânia. Uma vez mais as pessoas se juntaram para vê-lo, e ele os ensinava como sempre fazia.
2 Бәзи Пәрисийләр униң йениға келип уни қилтаққа чүшүрүш мәхситидә униңдин: — Бир адәмниң аялини талақ қилиши Тәврат қануниға уйғунму? — дәп сориди.
Alguns fariseus também estavam lá. Eles procuraram testar Jesus, perguntando-lhe: “De acordo com a nossa lei, um homem pode mandar embora a sua esposa?”
3 Лекин у җававән: — Муса [пәйғәмбәр] силәргә немә дәп буйруған? — деди.
Ele lhes respondeu: “O que Moisés lhes disse para fazer?”
4 Улар: — Муса [пәйғәмбәр] кишиниң аялини бир парчә талақ хети йезипла талақ қилишиға рухсәт қилған, — дейишти.
Eles responderam: “Moisés permitiu que um homem desse para a sua esposa um certificado de divórcio e a mandasse embora.”
5 Әйса уларға: — Таш жүрәклигиңлардин у силәргә бу әмирни пүткән;
Então, Jesus lhes disse: “Moisés fez essa regra apenas por causa da dureza do coração de vocês.
6 лекин Худа аләм апиридә болғинида [инсанларни] «Әр вә аял қилип яратти».
No entanto, no começo, desde a criação, Deus fez o homem e a mulher.
7 «Шу сәвәптин әр киши ата-анисидин айрилиду, аяли билән бирлишип
É por isso que um homem deixa a casa do seu pai e da sua mãe e se une em casamento a sua esposa,
8 иккилиси бир тән болиду». Шундақ екән, әр-аял әнди икки тән әмәс, бәлки бир тән болиду.
e os dois se tornam um corpo apenas. Eles já não são dois, mas um.
9 Шуниң үчүн, Худа қошқанни инсан айримисун, — деди.
Que não se separe o que Deus uniu.”
10 Улар өйгә қайтип келип киргәндә, мухлислири униңдин бу һәқтә сориди.
Quando voltaram para casa, os discípulos perguntaram a Jesus sobre esse assunto.
11 У уларға: — Аялини талақ қилип, башқа бирини әмригә алған киши аялиға гуна қилип зина қилған болиду.
Ele lhes disse: “Qualquer homem que se divorcia de sua esposa e casa novamente comete adultério contra ela.
12 Ерини қоюветип, башқа әргә тәккән аялму зина қилған болиду, — деди.
E se a esposa se divorcia do seu marido e casa novamente, ela também comete adultério.”
13 Қолуңни тәккүзгәйсән дәп, кишиләр кичик балилирини униң алдиға елип келивататти. Бирақ мухлислар елип кәлгәнләрни әйиплиди.
Algumas pessoas trouxeram os seus filhos para que Jesus pudesse abençoá-los, mas os discípulos repreenderam essas pessoas e tentaram afastar as crianças.
14 Буни көргән Әйса аччиқлинип, мухлислириға: Балилар алдимға кәлсун, уларни тосмаңлар. Чүнки Худаниң падишалиғи дәл мошундақларға тәвәдур.
Quando Jesus viu o que estavam fazendo, ficou muito indignado e lhes disse: “Deixem as crianças virem até mim! Não as proíbam, pois o Reino de Deus pertence aos que são como essas crianças.
15 Мән силәргә шуни бәрһәқ ейтип қояйки, Худаниң падишалиғини сәбий балидәк қобул қилмиса, униңға һәргиз кирәлмәйду, — деди.
Eu lhes digo que isto é verdade: quem não receber o Reino de Deus como uma criança, nunca entrará nele.”
16 Шуниң билән у балиларни қучиғиға елип, уларға қоллирини тәккүзүп бәхит тилиди.
Ele abraçou as crianças, colocou as suas mãos sobre elas e as abençoou.
17 У йолға чиққанда, бириси униң алдиға жүгүрүп келип, униң алдида тизлинип униңдин: — И яхши устаз, мән қандақ қилсам мәңгүлүк һаятқа мираслиқ қилимән? — дәп сориди. (aiōnios )
Quando Jesus começava a sua jornada, um homem veio correndo e se ajoelhou diante dele. Ele perguntou: “Bom mestre, o que eu devo fazer para garantir a vida eterna?” (aiōnios )
18 Лекин Әйса униңға: — Мени немишкә яхши дәйсән? Пәқәт биридин, йәни Худадин башқа һеч ким яхши әмәстур.
“Por que você diz que eu sou bom?”, Jesus lhe perguntou. “Somente Deus é bom.
19 Сән Тәвраттики «Зина қилма, қатиллиқ қилма, оғрилиқ қилма, ялған гувалиқ бәрмә, хиянәт қилма, ата-анаңни һөрмәт қил» дегән пәрһиз-пәрзләрни билисән, — деди.
Você conhece os mandamentos: não mate, não cometa adultério, não roube, não dê falso testemunho contra ninguém, não engane, honre o seu pai e a sua mãe.”
20 У адәм җававән: — Устаз, буларниң һәммисигә кичигимдин тартип әмәл қилип келиватимән, — деди.
O homem respondeu: “Mestre, eu obedeço a todos esses mandamentos desde que era pequeno.”
21 Әйсаниң униңға қарап муһәббити қозғалди вә униңға: — Сәндә йәнә бир иш кәм. Берип пүтүн мал-мүлкиңни сетип, пулини йоқсулларға бәргин вә шундақ қилсаң, әрштә ғәзнәң болиду; андин келип крестни көтирип маңа әгәшкин! — деди.
Jesus olhou para ele com amor e disse: “Só falta uma coisa para você fazer: vá e venda tudo o que você possui. Dê o dinheiro aos pobres e você terá seu tesouro no céu. Depois, venha e me siga.”
22 Лекин мошу сөзни аңлап, униң чирайи тутулуп, қайғуға чөмүп у йәрдин кәтти. Чүнки униң мал-дунияси наһайити көп еди.
Nesse momento, a expressão do rosto do homem mudou. Ele se sentiu muito triste, pois era muito rico.
23 Андин Әйса чөрисигә сәпселип қарап, мухлислириға: — Мал-дунияси көпләрниң Худаниң падишалиғиға кириши немидегән тәсликтә болиду-һә! — деди.
Jesus olhou em volta e disse aos seus discípulos: “É muito difícil que os ricos entrem no Reino do Céu!”
24 Мухлислар униң сөзлиригә интайин һәйран болушти, лекин Әйса уларға йәнә җававән: — Балилирим, мал-мүлүккә таянғанлар үчүн Худаниң падишалиғиға кириш немидегән тәс-һә!
Os discípulos ficaram chocados com o que ele disse. Mas Jesus continuou: “Meus filhos, é difícil entrar no Reino de Deus.
25 Төгиниң йиңниниң көзидин өтүши бай адәмниң Худаниң падишалиғиға киришидин асандур! — деди.
É mais fácil um camelo passar pelo buraco de uma agulha do que um rico entrar no Reino de Deus.”
26 Улар буни аңлап интайин бәк һәйран болушуп, бир-биридин: Ундақта, ким ниҗатқа еришәләйду? — дәп сорашти.
Os discípulos ficaram ainda mais confusos. Eles perguntaram uns para os outros: “Então, quem na terra pode ser salvo?”
27 Әйса уларға қарап: — Бу иш инсан билән вуҗудқа чиқиши мүмкин әмәс, лекин Худа үчүн мүмкин әмәс болмайду; чүнки Худаға нисбәтән һәммә иш мүмкин болиду, — деди.
Olhando para eles, Jesus respondeu: “De um ponto de vista humano é impossível. Mas, não para Deus, porque para Deus tudo é possível.”
28 Буниң билән Петрус униңға: — Мана, биз болсақ, һәммини ташлап саңа әгәштуқ!? — дегили турди.
Pedro disse: “Nós deixamos tudo para seguir o senhor.”
29 Әйса униңға җававән мундақ деди: — Мән силәргә бәрһәқ шуни ейтип қояйки, мән үчүн вә хуш хәвәр үчүн өйи, ака-укилири, ача-сиңиллири, атиси, аниси, аяли, балилири яки йәр-зиминлиридин ваз кәчкәнләрниң һәммиси
Jesus disse: “Eu lhes digo que isto é verdade: quem deixar para trás sua casa, seus irmãos ou suas irmãs, sua mãe ou seu pai, seus filhos ou suas terras por mim e pelo evangelho,
30 бу заманда буларниң йүз һәссисигә, йәни өй, ака-ука, ача-сиңил, ана, балилар вә йәр-зиминларға (зиянкәшликләр қошулған һалда) муйәссәр болмай қалмайду вә келидиған замандиму мәңгүлүк һаятқа еришмәй қалмайду. (aiōn , aiōnios )
receberá, no devido tempo, cem vezes mais casas, irmãos e irmãs, filhos e terras, assim como perseguições. E no mundo que está por vir, receberá a vida eterna. (aiōn , aiōnios )
31 Лекин шу чағда нурғун алдида турғанлар арқиға өтиду, нурғун арқида турғанлар алдиға өтиду.
Porém, muitos que agora são os primeiros serão os últimos. E muitos que são os últimos serão os primeiros.”
32 Улар Йерусалимға чиқидиған йолда еди, Әйса һәмминиң алдида кетивататти. [Мухлислири] бәк һәйран еди һәмдә униңға әгәшкәнләрму қорқунуч ичидә кетивататти. Әйса он иккәйләнни йәнә өз йениға тартип, уларға өз бешиға чүшидиғанлирини уқтурушқа башлап:
Eles continuaram o seu caminho para Jerusalém, com Jesus andando na frente deles. Os discípulos estavam apreensivos e os outros que seguiam com eles estavam com medo. Então, Jesus chamou os seus discípulos para um lado e começou a lhes explicar o que aconteceria com ele. Ele lhes disse:
33 — Мана биз һазир Йерусалимға чиқип кетиватимиз. Инсаноғли баш каһинлар вә Тәврат устазлириға тапшурулиду. Улар уни өлүмгә мәһкүм қилиду вә ят әлликләргә тапшуриду.
“Nós iremos para Jerusalém, e o Filho do Homem será entregue aos chefes dos sacerdotes e aos educadores religiosos. Eles o condenarão à morte e o entregarão aos pagãos.
34 Улар болса уни мәсқирә қилип, қамчилап, униң үстигә төкүриду вә уни өлтүриду. Лекин үч күндин кейин у қайта тирилиду, — деди.
Eles irão zombar dele, cuspir nele, chicoteá-lo e, finalmente, o matarão. Mas, após três dias, ele ressuscitará.”
35 Зәбәдийниң оғуллири Яқуп билән Юһанна униң алдиға келип: — Устаз, сәндин немә тилисәк орундап бәрсәң, дәп өтүнимиз, — дейишти.
Depois, Tiago e João, os filhos de Zebedeu, se aproximaram de Jesus e disseram: “Mestre, nós queremos que você faça por nós o que vamos lhe pedir.”
36 У уларға: — Силәргә немә қилип беришимни халайсиләр? — деди.
Jesus perguntou: “Então, o que vocês querem me pedir?”
37 — Сән шан-шәривиңдә болғиниңда, биримизни оң йениңда, биримизни сол йениңда олтарғузғайсән, — дейишти улар.
Eles lhe disseram: “Quando você for vitorioso e sentar em seu trono, garanta que iremos sentar ao seu lado, um a sua direita e o outro a sua esquerda.”
38 Әйса уларға җававән: — Немә тәләп қилғанлиғиңларни билмәйватисиләр. Мән ичидиған қәдәһни ичәләмсиләр? Мән қобул қилидиған чөмүлдүрүшни силәрму қобул қилаламсиләр?
Jesus replicou: “Vocês não sabem o que estão me pedindo. Vocês conseguem beber do cálice que eu bebo? Vocês podem ser batizados com o batismo de dor que eu sofrerei?”
39 — Қилалаймиз, — дейишти улар. Әйса уларға: — Дәрвәқә, мән ичидиған қәдәһимни силәрму ичисиләр вә мән қобул қилидиған чөмүлдүрүлүш билән чөмүлдүрүлисиләр.
Eles disseram: “Sim, nós conseguimos.” Jesus lhes falou: “Vocês beberão do cálice que eu bebo e serão batizados como eu serei batizado.
40 Бирақ оң яки сол йенимда олтиришқа несип болуш мениң илигимдә әмәс; бәлки кимләргә тәйярланған болса, шуларға берилиду, — деди.
Mas, não sou eu quem escolhe quem se sentará a minha direita ou a minha esquerda. Esses lugares estão reservados para aqueles para quem eles foram preparados.”
41 Буниңдин хәвәр тапқан [қалған] он [мухлис] Яқуп билән Юһаннадин хапа болушқа башлиди.
Quando os outros dez discípulos ouviram isso, ficaram irritados com Tiago e João.
42 Лекин Әйса уларни йениға чақирип, мундақ деди: — Силәргә мәлумки, ят әлләр үстидики һөкүмран дәп һесапланғанлар қол астидики хәлиқ үстидин буйруқвазлиқ қилип һакимийәт жүргүзиду, вә һоқуқдарлири уларни ғоҗайинларчә идарә қилиду.
Jesus os reuniu e lhes disse: “Vocês sabem que aqueles que governam as nações oprimem seu povo. Os governantes agem como tiranos.
43 Бирақ силәрниң араңларда бундақ иш болмайду; бәлки силәрдин ким мәртивилик болушни халиса, у силәрниң хизмитиңларда болсун;
Mas entre vocês não pode ser assim. Quem quiser ser importante deve ser o servo dos outros,
44 вә ким араңларда биринчи болушни истисә, у һәммә адәмниң қули болсун.
e quem quiser ser o primeiro entre vocês deve ser o escravo de todos os outros.
45 Чүнки Инсаноғлиму дәрвәқә шу йолда көпчилик мениң хизмитимдә болсун демәй, бәлки көпчиликниң хизмитидә болай вә җенимни пида қилиш бәдилигә нурғун адәмләрни һөрлүккә чиқирай дәп кәлди.
Pois mesmo o Filho do Homem não veio para ser servido, mas para servir e dar a sua vida para resgatar muita gente.”
46 Улар Йерихо шәһиригә кәлди. [Әйса] мухлислири вә зор бир топ адәмләр билән биллә Йериходин чиққан вақитта, Тимайниң Бартимай исимлиқ қариғу оғли йол бойида олтирип, тиләмчилик қиливататти.
Jesus e os seus discípulos passaram por Jericó. E quando eles estavam saindo da cidade, acompanhados por uma grande multidão, Bartimeu, filho de Timeu, um mendigo cego, estava sentado na beira da estrada.
47 У «Насарәтлик Әйса»ниң у йәрдә екәнлигини аңлап: — И Давутниң оғли Әйса, маңа рәһим қилғайсән! — дәп товлашқа башлиди.
Quando ele ouviu dizer que era Jesus de Nazaré quem estava passando, começou a gritar: “Jesus, Filho de Davi, por favor, tenha pena de mim!”
48 Нурғун адәмләр уни «Үн чиқарма» дәп әйиплиди. Лекин у: — И Давутниң оғли, маңа рәһим қилғайсән, — дәп техиму үнлүк товлиди.
Muitas pessoas disseram para ele ficar quieto, mas isso só fez com que ele gritasse ainda mais alto: “Jesus, Filho de Davi, por favor, tenha pena de mim!”
49 Әйса тохтап: Уни чақириңлар, — деди. Шуниң билән улар қариғуни чақирип униңға: — Жүрәклик бол! Орнуңдин тур, у сени чақириватиду! — дейишти.
Jesus parou e disse: “Digam para que ele venha aqui.” Então, eles o chamaram, dizendo: “Boas notícias! Levante-se! Ele está chamando você.”
50 У адәм чапинини селип ташлап, орнидин дәс туруп Әйсаниң алдиға кәлди.
Bartimeu saltou, jogou a sua capa para um lado e correu até Jesus.
51 Әйса җававән униңдин: — Сән мени немә қил дәйсән? — дәп сориди. Қариғу: — И егәм, қайта көридиған болсамиди! — деди.
“O que você quer me pedir?”, Jesus lhe perguntou. Ele disse a Jesus: “Mestre, eu quero poder ver novamente!”
52 Әйса униңға: — Йолуңға қайтсаң болиду, етиқатиң сени сақайтти, — девиди, у шуан көрәләйдиған болди вә йол бойи Әйсаға әгишип маңди.
“Você pode ir. A sua fé em mim o curou.” Imediatamente, Bartimeu conseguiu enxergar de novo e seguiu Jesus pelo caminho.