Аюп 29
1 Аюп баянини давамлаштуруп мундақ деди: —
Ještě dále Job vedl řeč svou, a řekl:
2 «Аһ, әһвалим илгәрки айлардикидәк болсиди, Тәңри мәндин хәвәр алған күнләрдикидәк болсиди!
Ó bych byl jako za časů předešlých, za dnů, v nichž mne Bůh zachovával,
3 У чағда Униң чириғи бешимға нур чачқан, Униң йоруқлуғи билән қараңғулуқтин өтүп кәткән болаттим!
Dokudž svítil svící svou nad hlavou mou, při jehož světle chodíval jsem v temnostech,
4 Бу ишлар мән қиран вақтимда, Йәни Тәңри чедиримда маңа сирдаш [дост] болған вақитта болған еди!
Tak jako jsem byl za dnů mladosti své, dokudž přívětivost Boží byla v stanu mém,
5 Һәммигә Қадир мән билән биллә болған, Мениң яш балилирим әтрапимда болған;
Dokudž ještě Všemohoucí byl se mnou, a všudy vůkol mne dítky mé,
6 Мениң басқан қәдәмлирим сериқ майға чөмүлгән; Йенимдики таш мән үчүн зәйтун май дәрияси болуп аққан;
Když šlepěje mé máslem oplývaly, a skála vylévala mi prameny oleje,
7 Шәһәр дәрвазисиға чиққан вақтимда, Кәң мәйданда орнум тәйярланғанда,
Když jsem vycházel k bráně skrze město, a na ulici strojíval sobě stolici svou.
8 Яшлар мени көрүпла әйминип өзлирини чәткә алатти, Қерилар болса орнидин туратти,
Jakž mne spatřovali mládenci, skrývali se, starci pak povstávali a stáli.
9 Шаһзадиләрму гәптин тохтап, Қоли билән ағзини етивалатти.
Knížata choulili se v řečech, anobrž ruku kladli na ústa svá.
10 Ақсүйәкләрму тиничлинип, Тилини таңлийиға чапливалатти.
Hlas vývod se tratil, a jazyk jejich lnul k dásním jejich.
11 Қулақ сөзүмни аңлисила, маңа бәхит тиләйтти, Көз мени көрсила маңа яхши гувалиқ берәтти.
Nebo ucho slyše, blahoslavilo mne, a oko vida, posvědčovalo mi,
12 Чүнки мән маңа һимайә бол дәп йелинған езилгүчиләрни, Панаһсиз қалған житим-йесирларниму қутқузуп тураттим.
Že vysvobozuji chudého volajícího, a sirotka, i toho, kterýž nemá spomocníka.
13 Һалак болай дегән киши маңа бәхит тиләйтти; Мән тул хотунниң көңлини шатландуруп нахша яңратқузаттим.
Požehnání hynoucího přicházelo na mne, a srdce vdovy k plésání jsem vzbuzoval.
14 Мән һәққанийлиқни тон қилип кийивалдим, У мени өз гәвдиси қилди. Адаләтлигим маңа йепинча һәм сәллә болған.
V spravedlnost jsem se obláčel, a ona ozdobovala mne; jako plášť a koruna byl soud můj.
15 Мән корға көз болаттим, Токурға пут болаттим.
Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému.
16 Йоқсулларға ата болаттим, Маңа натонуш кишиниң дәвасиниму тәкшүрүп чиқаттим.
Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se.
17 Мән адаләтсизниң һиңгайған чишлирини чеқип ташлайттим, Олҗисини чишлиридин елип кетәттим.
A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež.
18 Һәм: «Мениң күнлирим қумдәк көп болуп, Өз угамда раһәт ичидә өлимән» дәйттим;
A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny.
19 Һәм: «Йилтизим суларғичә тартилип бариду, Шәбнәм пүтүн кечичә шехимға чаплишип ятиду;
Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých.
20 Шөһритим һәрдайим мәндә йеңилинип туриду, Қолумдики оқяйим һәрдайим йеңи болуп туриду» дәйттим.
Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se.
21 Адәмләр маңа қулақ салатти, күтүп туратти; Несиһәтлирини аңлай дәп сүкүт ичидә туратти.
Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé.
22 Мән гәп қилғандин кейин улар қайта гәп қилмайтти, Сөзлирим уларниң үстигә шәбнәм болуп чүшәтти.
Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má.
23 Улар ямғурларни күткәндәк мени күтәтти, Кишиләр [вақтида яққан] «кейинки ямғур»ни қарши алғандәк сөзлиримни ағзини ечип ичәтти!
Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému.
24 Үмүтсизләнгинидә мән уларға қарап күлүмсирәйттим, Йүзүмдики нурни улар йәргә чүшурмәйтти.
Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali.
25 Мән уларға йолини таллап көрситип берәттим, Уларниң арисида каттиваш болуп олтираттим, Қошунлири арисида турған падишадәк яшайттим, Бирақ буниң билән матәм тутидиғанларға тәсәлли йәткүзгүчиму болаттим».
Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje.
