< Амос 2 >
1 Пәрвәрдигар мундақ дәйду: —«Моабниң үч гунайи, бәрһәқ төрт гунайи үчүн, униңға чүшидиған җазани яндурмаймән, Чүнки у Едомниң падишасиниң устиханлирини көйдүрүп һак қиливәтти.
Näin sanoo Herra: kolmen ja neljän Moabin vian tähden en tahdo minä heitä säästää, että he ovat Edomin kuninkaan luut tuhaksi polttaneet.
2 Һәм Мән Моаб үстигә от әвәтимән, От Кериотниң ордилирини жутувалиду; Вә Моаб чуқан-сүрәнләр билән, қия-чиялар билән, канай садаси билән өлиду.
Vaan minä tahdon tulen Moabiin lähettää; sen pitää Kerijotissa huoneet kuluttaman; ja Moab on metelissä kuoleva, huudossa ja vaskitorven helinässä.
3 Вә Мән уларниң һакимини арисидин үзүп ташлаймән, Униң әмирлирини униң билән биллә өлтүрүветимән, — дәйду Пәрвәрдигар.
Ja minä tahdon tuomarin temmata pois häneltä, ja tappaa kaikki hänen päämiehensä ynnä hänen kanssansa, sanoo Herra.
4 Пәрвәрдигар мундақ дәйду: — «Йәһуданиң үч гунайи, бәрһәқ төрт гунайи үчүн, униңға чүшидиған җазани яндурмаймән, Чүнки улар Пәрвәрдигарниң Тәврат-қанунини кәмситти, Униңдики бәлгүлимиләргә әмәл қилмиди; Уларниң сахтилиқлири өзлирини адаштуруп қойди; уларниң ата-бовилириму буларға әгишип маңған еди.
Näin sanoo Herra: kolmen ja neljän Juudan vian tähden en tahdo minä säästää, että he katsovat Herran lain ylön, ja ei pitäneet hänen säätyjänsä, ja antavat itseänsä valheella vietellä, jota heidän isänsä ovat seuranneet.
5 Һәм Мән Йәһуда үстигә от әвәтимән, От Йерусалимниң ордилирини жутувалиду.
Vaan minä tahdon tulen Juudaan lähettää; sen pitää Jerusalemin huoneet kuluttaman.
6 Пәрвәрдигар мундақ дәйду: — Исраилниң үч гунайи, бәрһәқ төрт гунайи үчүн, уни җазасидин қайтурмаймән, Чүнки улар һәққанийларни күмүчкә сетивәтти, Йоқсул адәмни бир җүп чоруққа сетивәтти;
Näin sanoo Herra: kolmen ja neljän Israelin vian tähden en minä tahdo säästää, että he vanhurskaat rahaan ja köyhät kenkäpariin myyneet ovat.
7 Улар намратларниң бешидики чаң-топилирини бош қоювәтмәйду, Аҗиз мөминләрниң несивисини қайривалиду; Ата-бала иккиси Мениң муқәддәс намимни булғап, охшаш бир қизниң йениға тәң бариду.
He tallaavat vaivaisen maan tomuun, ja estävät raadollisia joka paikassa; poika ja isä makaa yhden vaimon kanssa, jolla he minun pyhän nimeni häpäisevät.
8 Улар [қизларни] һәммә қурбангаһниң йениға елип берип, Қәризгә рәнигә қойған кийим-кечәкләр үстидә улар билән ятиду; Улар өз илаһиниң өйидә җәриманә билән алған шарапни ичмәктә.
Ja jokaisen alttarin tykönä he pitoa pitävät panttivaatteista, ja juovat viinaa sakkorahoista epäjumalainsa huoneessa.
9 Бирақ Мән Аморийларни уларниң алдидин һалак қилғанмән, Аморийлар кедир дәриғидәк егиз, дуб дәриғидәк күчлүк болған болсиму, Мән үстидин униң мевисини, астидин йилтизлирини һалак қилдим.
Ja minä olen kuitenkin Amorilaisen heidän edestänsä kadottanut, jonka korkeus oli niinkuin sedripuiden korkeus, ja joka oli niin vahva kuin tammet; ja minä turmelin ylhäältä hänen hedelmänsä, ja hänen juurensa alhaalta.
10 Һәм Аморийларниң зиминини егилишиңлар үчүн, Силәрни Мисир зиминидин елип чиқип, Қириқ жил чөл-баяванда йетәклидим.
Minä olen se, joka teitä Egyptin maalta toin, ja johdattain teitä korvessa neljäkymmentä ajastaikaa, että te Amorilaisten maan omistitte.
11 Силәрниң оғуллириңлардин бәзилирини пәйғәмбәр болушқа, Жигитлириңлардин бәзилирини «Назарий» болушқа турғуздум. Шундақ әмәсму, и Исраил балилири? — дәйду Пәрвәрдигар.
Ja olen teidän lapsistanne prophetat herättänyt, ja teidän nuorukaisistanne nasiirit; eikö se niin ole, te Israelin lapset? sanoo Herra.
12 Бирақ силәр Назарийларға шарап ичкүздуңлар, Һәм пәйғәмбәрләргә: «пәйғәмбәрлик қилмаңлар» — дәп буйрудуңлар.
Mutta te annoitte nasiirein viinaa juoda, ja prophetaita te haastoitte, sanoen: ei teidän pidä ennustaman.
13 Мана, Мән силәрни басимән, Худди лиқ өнчә бесилған һарву йәрни басқандәк, силәрни бесип туримән;
Katso, minä tahdon teitä niin ahdistaa kuin kuorma on kiinnitetty, eloja täynnä;
14 Һәм чапқурларниңму қачар йоли йоқайду, Палван өз күчини ишлитәлмәйду, Зәбәрдәс батур өз җенини қутқузалмайду.
Että se, joka nopia on, ei pidä pääsemän pakenemaan, eikä väkevä mitään voiman; ja ei urhoollisen pidä voiman henkeänsä vapahtaa.
15 Оқяни тутқучи тик туралмайду; Йәлтапан қачалмайду, Атқа мингүчи өз җенини қутқузалмайду.
Ja ei joutsimiesten pidä seisoman, ja joka nopia on juoksemaan, ei pidä pääsemän; ja joka hevosella ajaa, ei pidä henkeänsä vapahtaman.
16 Палванлар арисидики әң җигәрлик батурму шу күнидә ялаңач қечип кетиду, — дәйду Пәрвәрдигар.
Ja joka väkeväin seassa kaikkein miehuullisin on, sen pitää alasti pakeneman sillä ajalla, sanoo Herra.