< मत्ती 18 >
1 उस वक़्त शागिर्द ईसा के पास आ कर कहने लगे, “पस आस्मान की बादशाही में बड़ा कौन है?”
Pea ʻi he ʻaho ko ia naʻe haʻu ai ʻae kau ākonga kia Sisu, ʻonau pehē, “Ko hai ʻoku lahi ʻi he puleʻanga ʻoe langi?”
2 उसने एक बच्चे को पास बुलाकर उसे उनके बीच में खड़ा किया।
Pea ui ʻe Sisu ha tamasiʻi siʻi ke ʻalu ange kiate ia, ʻo ne tuku ia ki honau haʻohaʻonga,
3 और कहा, “मैं तुम से सच कहता हूँ कि अगर तुम तौबा न करो और बच्चों की तरह न बनो तो आस्मान की बादशाही में हरगिज़ दाख़िल न होगे।
ʻO ne pehē, “ʻOku ou tala moʻoni atu kiate kimoutolu, Kapau ʻe ʻikai liliu ʻakimoutolu, ke tatau mo e tamaiki iiki, ʻe ʻikai te mou hū ki he puleʻanga ʻoe langi.
4 पस जो कोई अपने आपको इस बच्चे की तरह छोटा बनाएगा; वही आसमान की बादशाही में बड़ा होगा।
Ko ia ia te ne fakavaivaiʻi ia ʻo hangē ko e tamasiʻi siʻi ni, ko ia pe ʻoku lahi ʻi he puleʻanga ʻoe langi.
5 और जो कोई ऐसे बच्चे को मेरे नाम पर क़ुबूल करता है; वो मुझे क़ुबूल करता है।”
Pea ko ia te ne maʻu ha tamasiʻi siʻi pehē ʻi hoku hingoa, ʻoku ne maʻu au.
6 “लेकिन जो कोई इन छोटों में से जो मुझ पर ईमान लाए हैं; किसी को ठोकर खिलाता है उसके लिए ये बेहतर है कि बड़ी चक्की का पाट उसके गले में लटकाया जाए और वो गहरे समुन्दर में डुबो दिया जाए।
“Ka ko ia te ne fakahalaʻi ha tokotaha ʻiate kinautolu ni ʻoku siʻi ʻoku tui kiate au, ʻe lelei hake kiate ia ʻo ka ne taupungaʻi ʻaki ia ʻae maka momosi ʻi hono kia, pea lōmakiʻi ia ʻi he loto moana.
7 ठोकरों की वजह से दुनिया पर अफ़्सोस है; क्यूँकि ठोकरों का होना ज़रूर है; लेकिन उस आदमी पर अफ़्सोस है; जिसकी वजह से ठोकर लगे।”
ʻE malaʻia ʻa māmani koeʻuhi ko e ngaahi fakahala! He kuo pau ʻe hoko ʻae ngaahi fakahala; kae malaʻia ʻae tangata ko ia ʻe hoko ai ʻae fakahala!
8 “पस अगर तेरा हाथ या तेरा पाँव तुझे ठोकर खिलाए तो उसे काट कर अपने पास से फेंक दे; टुंडा या लंगड़ा होकर ज़िन्दगी में दाख़िल होना तेरे लिए इससे बेहतर है; कि दो हाथ या दो पाँव रखता हुआ तू हमेशा की आग में डाला जाए। (aiōnios )
“Ko ia, kapau ʻoku fakahalaʻi koe ʻe ho nima pe ko ho vaʻe, tutuʻu ia, ʻo liʻaki ia ʻiate koe: ʻoku lelei kiate koe haʻo hū ki he moʻui ʻoku ke ketu pe [nima ]mutu, ʻi hoʻo maʻu ʻae nima ʻe ua mo e vaʻe ʻe ua, kae lī koe ki he afi taʻengata. (aiōnios )
9 और अगर तेरी आँख तुझे ठोकर खिलाए तो उसे निकाल कर अपने से फेंक दे; काना हो कर ज़िन्दगी में दाख़िल होना तेरे लिए इससे बेहतर है कि दो आँखें रखता हुआ तू जहन्नुम कि आग में डाला जाए।” (Geenna )
Pea kapau ʻoku fakahalaʻi koe ʻe ho mata, kapeʻi ia, ʻo liʻaki ʻiate koe: ʻoku lelei kiate koe haʻo hū ki he moʻui ʻoku ke mata taha, ʻi hoʻo maʻu ʻae mata ʻe ua, kae lī koe ki he afi ʻo heli. (Geenna )
10 “ख़बरदार! इन छोटों में से किसी को नाचीज़ न जानना। क्यूँकि मैं तुम से कहता हूँ; कि आसमान पर उनके फ़रिश्ते मेरे आसमानी बाप का मुँह हर वक़्त देखते हैं।
“Vakai ke ʻoua naʻa mou manukiʻi ha tokotaha ʻiate kinautolu ni ʻoku siʻi; he ʻoku ou tala atu kiate kimoutolu, ʻOku mamata maʻuaipē ʻi he langi hā nau ʻāngelo ki he fofonga ʻo ʻeku Tamai ʻaia ʻoku ʻi he langi.
11 क्यूँकि इब्न — ए — आदम खोए हुओं को ढूँडने और नजात देने आया है।”
Pea kuo hoko mai ʻae Foha ʻoe tangata ke fakamoʻui ʻaia naʻe hē.
12 “तुम क्या समझते हो? अगर किसी आदमी की सौ भेड़ें हों और उन में से एक भटक जाए; तो क्या वो निनानवें को छोड़कर और पहाड़ों पर जाकर उस भटकी हुई को न ढूँडेगा?
“Ko e hā homou loto? Kapau ʻoku maʻu ʻe ha tangata ʻae sipi ʻe teau, pea ʻalu hē pe hanau taha, ʻikai ʻoku ne tuku ʻae hivangofulu ma hiva, pea ʻalu ki he ngaahi moʻunga, ʻo kumi ʻaia kuo hē?
13 और अगर ऐसा हो कि उसे पाए; तो मैं तुम से सच कहता हूँ; कि वो उन निनानवें से जो भटकी हुई नहीं इस भेड़ की ज़्यादा ख़ुशी करेगा।
Pea kapau te ne ʻilo ia, ko ʻeku tala moʻoni atu kiate kimoutolu, ʻoku lahi ʻene fiefia [ʻi ]he sipi ko ia, ʻi he hivangofulu ma hiva naʻe ʻikai ʻalu hē.
14 इस तरह तुम्हारा आसमानी बाप ये नहीं चाहता कि इन छोटों में से एक भी हलाक हो।”
Pea pehē, ʻoku ʻikai ko e finangalo ʻo hoʻomou Tamai ʻoku ʻi he langi, ke malaʻia ha tokotaha ʻiate kinautolu ni ʻoku siʻi.
15 “अगर तेरा भाई तेरा गुनाह करे तो जा और अकेले में बात चीत करके उसे समझा; और अगर वो तेरी सुने तो तूने अपने भाई को पा लिया।
“Ko ia, kapau ʻe fai angahala kiate koe ʻe ho kāinga, ʻalu ʻo fakahā ʻene kovi kiate ia, ʻa koe pē mo ia: kapau ʻe tokanga ia kiate koe, kuo ke fakalelei mo ho kāinga.
16 और अगर न सुने, तो एक दो आदमियों को अपने साथ ले जा, ताकि हर एक बात दो तीन गवाहों की ज़बान से साबित हो जाए।
Pea kapau ʻe ʻikai te ne tokanga [kiate koe], pea ke [toki ]ʻave ha tokotaha pe ha toko ua kehe, koeʻuhi ʻe fakapapau ʻae lea kotoa pē mei he ngutu ʻoe fakamoʻoni ʻe toko ua pe toko tolu.
17 और अगर वो उनकी भी सुनने से इन्कार करे, तो कलीसिया से कह, और अगर कलीसिया की भी सुनने से इन्कार करे तो तू उसे ग़ैर क़ौम वाले और महसूल लेने वाले के बराबर जान।”
Pea kapau ʻe taʻetokanga ia kiate kinautolu, fakahā[ia ]ki he siasi: pea kapau ʻe taʻetokanga ia ki he siasi, tuku ke tatau ia kiate koe mo e tangata hiteni mo e tānaki tukuhau
18 “मैं तुम से सच कहता हूँ; कि जो कुछ तुम ज़मीन पर बाँधोगे वो आसमान पर बँधेगा; और जो कुछ तुम ज़मीन पर खोलोगे; वो आसमान पर खुलेगा।
“Ko ʻeku tala moʻoni atu kiate kimoutolu, Ko e meʻa ko ia te mou nonoʻo ʻi māmani, ʻe nonoʻo ia ʻi he langi: pea ko e meʻa ko ia te mou veteki ʻi māmani, ʻe veteki ia ʻi he langi.
19 फिर मैं तुम से कहता हूँ; कि अगर तुम में से दो शख़्स ज़मीन पर किसी बात के लिए जिसे वो चाहते हों इत्तफ़ाक़ करें तो वो मेरे बाप की तरफ़ से जो आसमान पर है, उनके लिए हो जाएगी।
“Pea ʻoku ou tala atu foki kiate kimoutolu, Kapau ʻe loto taha hamou toko ua ʻi māmani ʻi ha meʻa ʻe taha te na kole, ʻe fai ia kiate kinaua ʻe heʻeku Tamai ʻoku ʻi he langi.
20 क्यूँकि जहाँ दो या तीन मेरे नाम से इकट्ठे हैं, वहाँ मैं उनके बीच में हूँ।”
He ko e potu ko ia ʻoku fakataha ai ʻae toko ua pe ʻae toko tolu ʻi hoku huafa, te u ʻi ai au mo kinautolu.”
21 उस वक़्त पतरस ने पास आकर उससे कहा “ऐ ख़ुदावन्द, अगर मेरा भाई मेरा गुनाह करता रहे, तो मैं कितनी मर्तबा उसे मु'आफ़ करूँ? क्या सात बार तक?”
Pea naʻe toki haʻu ai ʻa Pita kiate ia, ʻo ne pehē, “ʻEiki, ʻe liunga fiha ʻae angahala ʻa hoku tokoua kiate au mo ʻeku fakamolemole ia? Ke liunga fitu?”
22 ईसा ने उससे कहा, “मैं तुझ से ये नहीं कहता कि सात बार, बल्कि सात दफ़ा के सत्तर बार तक।”
Pea pehē ʻe Sisu kiate ia, “ʻOku ʻikai te u pehē kiate koe, Ke liunga fitu [pē ]kae liunga fitungofulu lau ʻe fitu.
23 “पस आसमान की बादशाही उस बादशाह की तरह है जिसने अपने नौकरों से हिसाब लेना चाहा।
Ko ia ʻoku fakatatau ai ʻae puleʻanga ʻoe langi ki ha tuʻi, naʻe loto ke fakamaauʻi ʻene kau tamaioʻeiki.
24 और जब हिसाब लेने लगा तो उसके सामने एक क़र्ज़दार हाज़िर किया गया; जिस पर उसके दस हज़ार चाँदी के सिक्के आते थे।
Pea kamata fai ʻe ia ʻae fakamaau, pea ʻomi kiate ia ʻae tokotaha naʻe totonu ke ne totongi [ki he tuʻi ]ʻae taleniti ʻe mano.
25 मगर चूँकि उसके पास अदा करने को कुछ न था; इसलिए उसके मालिक ने हुक्म दिया कि, ये और इसकी बीवी और बच्चे और जो कुछ इसका है सब बेचा जाए और क़र्ज़ वसूल कर लिया जाए।
Ka ko e meʻa ʻi he ʻikai haʻa ne meʻa ke totongi ʻaki, naʻe fekau ʻe heʻene ʻeiki ke fakatau ia, mo hono uaifi, mo ʻene fānau, mo ia kotoa pē naʻe ʻaʻana, ʻo totongi ʻaki.
26 पस नौकर ने गिरकर उसे सज्दा किया और कहा, ‘ऐ ख़ुदावन्द मुझे मोहलत दे, मैं तेरा सारा क़र्ज़ा अदा करूँगा।’
Pea fakatōmapeʻe ʻae tamaioʻeiki, ʻo hū kiate ia, ʻo ne pehē, ‘ʻEiki, ke ke faʻa kātaki kiate au, pea te u totongi kotoa pē kiate koe.’
27 उस नौकर के मालिक ने तरस खाकर उसे छोड़ दिया, और उसका क़र्ज़ बख़्श दिया।”
Pea toki manavaʻofa ʻae ʻeiki ki he tamaioʻeiki ko ia, ʻo ne tukuange ia, ʻo ne fakamolemole kiate ia ʻae totongi.
28 “जब वो नौकर बाहर निकला तो उसके हम ख़िदमतों में से एक उसको मिला जिस पर उसके सौ चाँदी के सिक्के आते थे। उसने उसको पकड़ कर उसका गला घोंटा और कहा, ‘जो मेरा आता है अदा कर दे!’
Ka naʻe ʻalu ʻae tamaioʻeiki ko ia, ʻo ne ʻilo ʻae tokotaha ʻo ʻene kaungā tamaioʻeiki, naʻe totonu ke totongi ʻaki kiate ia ʻae tenali ʻe teau: pea ne puke ʻe ia ia, ʻo kuku hono kia, ʻo pehē, ‘Totongi mai kiate au ʻaia ʻoku ʻaʻaku.’
29 पस उसके हमख़िदमत ने उसके सामने गिरकर मिन्नत की और कहा, मुझे मोहलत दे; मैं तुझे अदा कर दूँगा।
Pea fakatōmapeʻe ʻa ʻene kaungā tamaioʻeiki ki hono vaʻe, ʻo ne kole kiate ia, ʻo pehē, ‘Ke ke faʻa kātaki kiate au, pea te u totongi kotoa pē kiate koe.’
30 उसने न माना; बल्कि जाकर उसे क़ैदख़ाने में डाल दिया; कि जब तक क़र्ज़ अदा न कर दे क़ैद रहे।
Ka naʻe ʻikai te ne fai; ka naʻe ʻalu ia, ʻo tuku ia ki he fale fakapōpula, kaeʻoua ke ne totongi ʻaia naʻe totonu.
31 पस उसके हमख़िदमत ये हाल देखकर बहुत ग़मगीन हुए; और आकर अपने मालिक को सब कुछ जो हुआ था; सुना दिया।
Ka ʻi he mamata ʻa ʻene kaungā tamaioʻeiki ki he meʻa kuo fai, naʻa nau mamahi lahi, pea ʻalu ʻo fakahā ki honau ʻeiki ʻaia kotoa pē kuo fai.
32 इस पर उसके मालिक ने उसको पास बुला कर उससे कहा, ‘ऐ शरीर नौकर; मैं ने वो सारा क़र्ज़ तुझे इसलिए मु'आफ़ कर दिया; कि तूने मेरी मिन्नत की थी।
Pea ui ia ʻe heʻene ʻeiki, ʻo ne pehē kiate ia, ‘ʻAe tamaioʻeiki angakovi ko koe, ne u fakamolemolea koe ʻi he totongi kotoa pē ko ia, ko e meʻa ʻi hoʻo kole kiate au:’
33 क्या तुझे ज़रूरी न था, कि जैसे मैं ने तुझ पर रहम किया; तू भी अपने हमख़िदमत पर रहम करता?’
Pea ʻikai naʻe taau mo koe hoʻo manavaʻofa foki ki ho kaungā tamaioʻeiki, ʻo hangē ko ʻeku manavaʻofa kiate koe?
34 उसके मालिक ने ख़फ़ा होकर उसको जल्लादों के हवाले किया; कि जब तक तमाम क़र्ज़ अदा न कर दे क़ैद रहे।”
Pea ʻita ai ʻene ʻeiki, ʻo ne tuku atu ia ki he kau fakamamahi, kaeʻoua ke ne totongi ʻaia kotoa pē naʻe totonu.
35 “मेरा आसमानी बाप भी तुम्हारे साथ इसी तरह करेगा; अगर तुम में से हर एक अपने भाई को दिल से मु'आफ़ न करे।”
“ʻE fai pehē foki ʻe heʻeku Tamai ʻi he langi kiate kimoutolu, ʻo kapau ʻe ʻikai te mou taki taha fakamolemolea mei hono loto ʻae ngaahi angahala ʻo hono kāinga.”