< यसा 37 >

1 जब हिज़क़ियाह बादशाह ने ये सुना तो अपने कपड़े फाड़े और टाट ओढ़कर ख़ुदावन्द के घर में गया।
Kane Ruoth Hezekia owinjo wachno, noyiecho lepe morwako pien gugru mi odhi e hekalu mar Jehova Nyasaye.
2 और उसने घर के दीवान इलियाक़ीम और शबनाह मुंशी और काहिनों के बुज़ुर्गों को टाट उढ़ा कर आमूस के बेटे यसा'याह नबी के पास भेजा।
Ne ooro Eliakim ma jatend od ruoth, gi Shebna jagoro kod jodolo madongo ir janabi Isaya wuod Amoz ka giduto girwako piende gugru.
3 और उनहोंने उससे कहा कि हिज़क़ियाह यूँ कहता है कि आज का दिन दुख और मलामत और तौहीन का दिन है क्यूँकि बच्चे पैदा होने पर हैं और विलादत की ताक़त नहीं।
Negiwachone niya, “Ma e gima Hezekia wacho: Odiechiengni en odiechieng kuyo, siem kod wichkuot machalo gi nyithindo ma ndalogi mar nywol osechopo to onge teko minywologigo.
4 शायद ख़ुदावन्द तेरा ख़ुदा रबशाक़ी की बातें सुनेगा जिसे उसके आक़ा शाह — ए — असूर ने भेजा है कि ज़िन्दा ख़ुदा की तौहीन करे; और जो बातें ख़ुदावन्द तेरे ख़ुदा ने सुनीं, उनपर वह मलामत करेगा। फिर तू उस बक़िये के लिए जो मौजूद है दूआ कर।
Nyalo bedo ni Jehova Nyasaye ma Nyasachi biro winjo weche Rabshake jatend lweny, ma jatende ma ruodh Asuria oseoro mondo oyany Nyasaye mangima, kendo obiro kwere kuom weche mane Jehova Nyasaye ma Nyasachu osewinjo kowacho. Kuom mano, in Isaya, lamne ji mane otony ma pod ngima.”
5 तब हिज़क़ियाह बादशाह के मुलाज़िम यसा'याह के पास आए।
Kane jodong Ruoth Hezekia nobiro ir Isaya,
6 और यसा'याह ने उनसे कहा, तुम अपने आक़ा से यूँ कहना, ख़ुदावन्द यूँ फ़रमाता है कि तू उन बातों से जो तूने सुनी हैं, जिनसे शाह — ए — असूर के मुलाज़िमों ने मेरी तकफ़ीर की है, परेशान न हो।
Isaya nowachonegi niya, “Nyisuru ruodhu ni, ‘Jehova Nyasaye wacho kama: Kik ibed maluor kuom weche misewinjo, wechego ma ruodh Asuria oseyanyago.
7 देख मैं उसमें एक रूह डाल दूँगा, और वह एक अफ़वाह सुनकर अपने मुल्क को लौट जाएगा, मैं उसे उसी के मुल्क में तलवार से मरवा डालूँगा।
Winji! Abiro goyo chunye gi kihondko ma kowinjo wach moro to noring odog e pinygi, to kuno ema nachiwe mondo onege gi ligangla.’”
8 इसलिए रबशाक़ी लौट गया और उसने शाह — ए — असूर को लिबनाह से लड़ते पाया, क्यूँकि उसने सुना था कि वह लकीस से चला गया है।
Kane Rabshake jatend lweny owinjo ni ruodh Asuria osewuok Lakish, ne oringo oa kanyo moyudo ka ruoth kedo gi jo-Libna.
9 और उसने कूश के बादशाह तिरहाक़ा के ज़रिए' सुना कि वह तुझ से लड़ने को निकला है; और जब उसने ये सुना, तो हिज़क़ियाह के पास क़ासिद भेजे और कहा,
Senakerib noyudo wach ni Tirhaka ja-Kush ruodh Misri obiro monje. Kane owinjo wachno, nooro joote ir Hezekia kowacho kama:
10 शाह — ए — यहूदाह हिज़क़ियाह से यूँ कहना, कि तेरा ख़ुदा जिस पर तेरा यक़ीन है, तुझे ये कह कर धोखा न दे कि येरूशलेम शाह — ए — असूर के क़ब्ज़े में न किया जाएगा।
“Wachne Hezekia ruodh Juda kama: Kik iyie nyasaye migeno kuomeno wuondi kowacho ni, ‘Jerusalem ok nochiw e lwet ruodh Asuria.’
11 देख तूने सुना है कि असूर के बादशाहों ने तमाम मुल्कों को बिलकुल ग़ारत करके उनका क्या हाल बनाया है; इसलिए क्या तू बचा रहेगा?
Adier isewinjo gik ma ruodhi mag Asuria osetimo ni pinjeruodhi duto kotiekogi chuth. In to iparo ni ibiro tony?
12 क्या उन क़ौमों के मा'बूदों ने उनको, या'नी जूज़ान और हारान और रसफ़ और बनी अदन को जो तिलसार में थे, जिनको हमारे बाप — दादा ने हलाक किया, छुड़ाया।
Bende nyiseche mag ogendini mane kwerena oketho pinygi kaka nyiseche mag Gozan, Haran, Rezef kod jo-Eden man Tel Assar nokonyogi?
13 हमात का बादशाह, और अरफ़ाद का बादशाह, और शहर सिफ़वाइम और हेना' और 'इवाह का बादशाह कहाँ है।
Tinde ere ruodh Hamath, gi ruodh Arpad gi ruodh dala maduongʼ mar Sefarvaim, kata ruodh Hena kod Iva?”
14 हिज़क़ियाह ने क़ासिदों के हाथ से ख़त लिया और उसे पढ़ा और हिज़क़ियाह ने ख़ुदावन्द के घर जाकर उसे ख़ुदावन्द के सामने फैला दिया।
Hezekia noyudo baruwano mane joote okelone mosome. Bangʼe nodhi e hekalu mar Jehova Nyasaye, moyaro baruwano e nyim Jehova Nyasaye.
15 और हिज़क़ियाह ने ख़ुदावन्द से यूँ दुआ की,
Kendo Hezekia nolamo Jehova Nyasaye kowacho kama:
16 ऐ रब्ब — उल — अफ़वाज, इस्राईल के ख़ुदा करूबियों के ऊपर बैठनेवाले; तू ही अकेला ज़मीन की सब सल्तनतों का ख़ुदा है, तू ही ने आसमान और ज़मीन को पैदा किया।
Yaye Jehova Nyasaye Maratego, ma Nyasach Israel, modak e kind kerubi, in kendi e Nyasaye mar pinjeruodhi duto manie piny, kendo in ema ne ichweyo polo gi piny.
17 ऐ ख़ुदावन्द कान लगा और सुन; ऐ ख़ुदावन्द अपनी आँखें खोल और देख; और सनहेरिब की इन सब बातों को जो उसने ज़िन्दा ख़ुदा की तौहीन करने के लिए कहला भेजी हैं, सुनले
Chik iti, yaye Jehova Nyasaye mondo iwinji, yaw wangʼi, yaye Jehova Nyasaye mondo ine; kendo winjie weche duto ma Senakerib oseoro joge kayanyigo in Nyasaye mangima.
18 ऐ ख़ुदावन्द, दर — हक़ीक़त असूर के बादशाहों ने सब क़ौमों को उनके मुल्कों के साथ तबाह किया,
“En adier, yaye Jehova Nyasaye, ni ruodhi mag Asuria osetieko ogendini mangʼenygi ma giweyo pinjegi gunda.
19 और उनके मा'बूदों को आग में डाला, क्यूँकि वह ख़ुदा न थे बल्कि आदमियों की दस्तकारी थे, लकड़ी और पत्थर; इसलिए उन्होंने उनको हलाक किया है।
Gisewito nyisechegi e mach mi gitiekogi, nikech ne ok gin nyiseche to ne gin mana yien kod kidi molos gi lwet dhano.
20 इसलिए अब ऐ ख़ुदावन्द हमारे ख़ुदा, हम को उसके हाथ से बचा ले, ताकि ज़मीन की सब सल्तनतें जान लें कि तू ही अकेला ख़ुदावन्द है।
Yaye Jehova Nyasaye, ma Nyasachwa, koro reswa e lwet Senakerib mondo pinjeruodhi duto manie piny ongʼe ni in kendi e Jehova Nyasaye, ma Nyasaye.”
21 तब यसा'याह बिन आमूस ने हिज़क़ियाह को कहला भेजा, कि ख़ुदावन्द इस्राईल का ख़ुदा यूँ फ़रमाता है चूँकि तूने शाह — ए — असूर सनहेरिब के ख़िलाफ़ मुझ से दुआ की है,
Eka Isaya wuod Amoz ne ooro wach ne Hezekia kama: “Ma e gima Jehova Nyasaye, ma Nyasach Israel, wacho: Nikech uselama kuom wach mar Senakerib ruodh Asuria,
22 इसलिए ख़ुदावन्द ने उसके हक़ में यूँ फ़रमाया है, कि 'कुँवारी दुख़्तर — ए — सिय्यून ने तेरी तहक़ीर की और तेरा मज़ाक़ उड़ाया है। येरूशलेम की बेटी ने तुझ पर सिर हिलाया है।
ma e wach ma Jehova Nyasaye osewacho kuom Senakerib: “Nyar Sayun Mangili ochayi kendo jari. Nyar Jerusalem kino wiye koneni kiringo.
23 तूने किस की तौहीन — ओ — तक्फ़ीर की है? तूने किसके ख़िलाफ़ अपनी आवाज़ बलन्द की और अपनी आँखें ऊपर उठाई? इस्राईल के क़ुददूस के ख़िलाफ़।
En ngʼa misejaro kendo yanyo? Koso en ngʼa ma isegone koko, kijowo wangʼi gi sunga? Donge en mana Jal Maler mar Israel.
24 तूने अपने ख़ादिमों के ज़रीए से ख़ुदावन्द की तौहीन की और कहा कि मैं अपने बहुत से रथों को साथ लेकर पहाड़ों की चोटियों पर बल्कि लुबनान के बीच हिस्सों तक चढ़ आया हूँ, और मैं उसके ऊँचे ऊँचे देवदारों और अच्छे से अच्छे सनोबर के दरख़्तों को काट डालूँगा, और मैं उसके चोटी पर के ज़रखे़ज़ जंगल में जा घुसूंगा।
Kokalo kuom jooteni usegango weche mag ayany kuom Ruoth Nyasaye. Bende usewacho niya, ‘Gi gechena mangʼeny mag lweny, aseidho gode maboyo mag Lebanon mi achopo ewi got mabor moloyo. Asetongʼo yiendene mag sida maboyo kendo mabeyo. Asechopo nyaka e chuny bungu ma iye mogik kuma yien odiche.
25 मैंने खोद खोद कर पानी पिया है और मैं अपने पाँव के तल्वे से मिस्र की सब नदियाँ सुखा डालूँगा।
Asekunyo sokni e pinje mamoko mi amodho pige man kuno. Asemiyo aore duto mag Misri bende oduono ka anyonogi gi tienda.’
26 क्या तूने नहीं सुना कि मुझे ये किए हुए मुद्दत हुई; और मैंने पिछले दिनों से ठहरा दिया था? अब मैंने उसी को पूरा किया है कि तू फ़सीलदार शहरों को उजाड़ कर खण्डर बना देने के लिए खड़ा हो।
“Donge usewinjo ni an ema ne achano chon mondo gigo otimre? Ne achanogi chon to koro amiyo gitimore, kendo an ema ne achano mondo imuk mier madongo mochiel motegno mondo olokre pidhe mag kite.
27 इसी वजह से उनके बाशिन्दे कमज़ोर हुए और घबरा गए, और शर्मिन्दा हुए; और मैदान की घास और पौध, छतों पर की घास, खेत के अनाज की तरह हो गए जो अभी बढ़ा न हो।
Joge teko orumonegi, mi gibuok kendo gidongʼ gi wichkuot. Gichalo gi cham manie puodho, kata ka maua mangʼich mathiewo, kata ka lum madongo ewi tado, to ner kapok odongo.
28 मैं तेरी निशस्त और आमद — ओ — रफ़्त और तेरा मुझ पर झुंझलाना जानता हूँ।
“To angʼeyo kama idakie, bende angʼeyo sa ma idonjo kata sa ma iwuok, kata kaka iwuoyo marach kuoma.
29 तेरे मुझ पर झुंझलाने की वजह से और इसलिए कि तेरा घमण्ड मेरे कानों तक पहुँचा है, मैं अपनी नकेल तेरी नाक में और अपनी लगाम तेरे मुँह में डालूँगा, और तू जिस राह से आया है मैं तुझे उसी राह से वापस लौटा दूँगा।
Nikech iwuoyo kuoma marach kendo wechegi maricho osechopo e ita, abiro keto chuma e umi kod mbedona e dhogi, kendo abiro miyo idog gi yo mane ibirogo.
30 और तेरे लिए ये निशान होगा कि तुम इस साल वह चीज़ें जो अज़ — ख़ुद उगती हैं, और दूसरे साल वह चीज़ें जो उनसे पैदा हों खाओगे; और तीसरे साल तुम बोना और काटना और बाग़ लगा कर उनका फल खाना।
“Ma ema nobedni ranyisi, yaye Hezekia: “E higa mokwongoni unucham gik matwi kendgi kendo e higa mar ariyo unucham orowe moloth bangʼ keyo e higa mokwongono. To e higa mar adek, unuchwo kodhi kendo unuka cham, bende unupidh mzabibu mi ucham olembegi.
31 और वह बक़िया जो यहूदाह के घराने से बच रहा है, फिर नीचे की तरफ जड़ पकड़ेगा और ऊपर की तरफ़ फल लाएगा;
Jo-Juda modongʼ biro chalo gi yath matero tiendene piny kendo nyago olemo e bedene.
32 क्यूँकि एक बक़िया येरूशलेम में से और वह जो बच रहे हैं। सिय्यून पहाड़ से निकलेंगे; रब्ब — उल — अफ़वाज की ग़य्यूरी ये कर दिखाएगी।
Nimar joma nok modongʼ nowuog Jerusalem, kendo oganda mar joma otony nowuogi koa e Got Sayun. Jehova Nyasaye Maratego, notim ma kuom tekone owuon.
33 “इसलिए ख़ुदावन्द शाह — ए — असूर के हक़ में यूँ फ़रमाता है कि वह इस शहर में आने या यहाँ तीर चलाने न पाएगा; वह न तो सिपर लेकर उसके सामने आने और न उसके सामने दमदमा बाँधने पाएगा।
“Kuom mano ma e gima Jehova Nyasaye wacho ewi ruodh Asuria: “Ok nodonji e dala maduongʼni kata diro asere. Ok nomonj dalano kotingʼo kuot kata lwore gi jolweny mondo omonje.
34 बल्कि ख़ुदावन्द फ़रमाता है कि जिस रास्ते से वह आया उसी रास्ते से लौट जाएगा, और इस शहर में आने न पाएगा।
Enodogi mana gi yo mane obirogo; kendo ok enodonj e dala maduongʼni,” Jehova Nyasaye ema owacho.
35 क्यूँकि मैं अपनी ख़ातिर और अपने बन्दे दाऊद की ख़ातिर, इस शहर की हिमायत करके इसे बचाऊँगा।”
“Abiro kedone dala maduongʼni kendo rese, nikech nyinga kod nying Daudi jatichna!”
36 फिर ख़ुदावन्द के फ़रिश्ते ने असूरियों की लश्करगाह में जाकर एक लाख पिच्चासी हज़ार आदमी जान से मार डाले; और सुबह को जब लोग सवेरे उठे, तो देखा कि वह सब पड़े हैं।
Eka malaika mar Jehova Nyasaye ne owuok mi odhi onego ji alufu mia achiel gi piero aboro gabich e kambi mar jo-Asuria. Kane ji ochiewo gokinyi negiyudo mana ringre joma otho!
37 तब शाह — ए — असूर सनहेरिब रवानगी करके वहाँ से चला गया और लौटकर नीनवाह में रहने लगा।
Omiyo Senakerib ruodh Asuria noweyo lweny moloro kambi kendo nodok Nineve kuma nodakie.
38 और जब वह अपने मा'बूद निसरूक के मंदिर में इबादत कर रहा था तो अदरम्मलिक और शराज़र, उसके बेटों ने उसे तलवार से क़त्ल किया और अरारात की सर ज़मीन को भाग गए। और उसका असरहद्दून उसकी जगह बादशाह हुआ।
Chiengʼ moro achiel kane olemo e hekalu mar Nisrok nyasache, yawuote miluongo ni Adramelek gi Shareza nonege gi ligangla, bangʼe negiringo gidhi e piny Ararat. Kendo Esarhadon wuode nobedo ruoth kare.

< यसा 37 >