< आमाल 21 >

1 जब हम उनसे बमुश्किल जुदा हो कर जहाज़ पर रवाना हुए, तो ऐसा हुआ की सीधी राह से कोस टापू में आए, और दूसरे दिन रूदुस में, और वहाँ से पतरा शहर में।
Kut wilkas nu selos ac oayak. Ke kut kal suwosla liki acn we kut sun acn Cos, ac len tok ah kut oai Rhodes, ac sifil kalla nu Patara.
2 फिर एक जहाज़ सीधा फ़ीनिके को जाता हुआ मिला, और उस पर सवार होकर रवाना हुए।
Ke kut sun acn we, kut konauk lah oasr oak soko ac som nwe Phoenicia, na kut sroang wela.
3 जब कुप्रुस शहर नज़र आया तो उसे बाएँ हाथ छोड़कर सुरिया को चले, और सूर शहर में उतरे, क्यूँकि वहाँ जहाज़ का माल उतारना था।
Kut kal nwe ke kut liyauk acn Cyprus, na kut ut layen nu eir in Cyprus ac kalla nu Syria. Kut srola Tyre, yen ma koanon oak uh ah titila we.
4 जब शागिर्दों को तलाश कर लिया तो हम सात रोज़ वहाँ रहे; उन्हों ने रूह के ज़रिए पौलुस से कहा, कि येरूशलेम में क़दम न रखना।
Kut konauk kutu mwet lulalfongi in acn we, ac muta yorolos ke wik se. Ke ku lun Ngun Mutal elos fahkang nu sel Paul elan tia som nu Jerusalem.
5 और जब वो दिन गुज़र गए, तो ऐसा हुआ कि हम निकल कर रवाना हुए, और सब ने बीवियों बच्चों समेत हम को शहर से बाहर तक पहुँचाया। फिर हम ने समुन्दर के किनारे घुटने टेककर दुआ की।
Na ke safla wik sac, kut mukuiyak in som. Elos nukewa, wi mutan kialos ac tulik natulos, wi kut som liki siti uh nu wekof ah, ac kut nukewa sikukmutunteiyak ac pre.
6 और एक दूसरे से विदा होकर हम तो जहाज़ पर चढ़े, और वो अपने अपने घर वापस चले गए।
Kut wilkas nu sin sie sin sie, na kut sroak nu fin oak uh, ac elos folokla nu yen selos.
7 और हम सूर से जहाज़ का सफ़र पूरा कर के पतुलिमयिस सूबा में पहुँचे, और भाइयों को सलाम किया, और एक दिन उनके साथ रहे।
Ke kut kalot liki acn Tyre kut sun acn Ptolemais, ac kut paing mwet lulalfongi in acn we, ac muta yorolos len se.
8 दूसरे दिन हम रवाना होकर क़ैसरिया में आए, और फ़िलिप्पुस मुबश्शिर के घर जो उन सातों में से था, उतर कर उसके साथ रहे,
In len tok ah kut som ac sun acn Caesarea, ac kut tuh muta in lohm sel Philip, mwet fahkak ke Pweng Wo, su sie sin mwet itkosr ma tuh solla mwet kasru in Jerusalem.
9 उस की चार कुँवारी बेटियाँ थीं, जो नबुव्वत करती थीं।
Oasr mutan fusr lolap akosr natul, su wi pac fahkak kas lun God.
10 जब हम वहाँ बहुत रोज़ रहे, तो अगबुस नाम एक नबी यहूदिया से आया।
Kut muta we ke kutu len, na mwet palu se pangpang Agabus el tuku Judea me.
11 उस ने हमारे पास आकर पौलुस का कमरबन्द लिया और अपने हाथ पाँव बाँध कर कहा, रूह — उल — क़ुद्दूस यूँ फ़रमाता है “कि जिस शख़्स का ये कमरबन्द है उस को यहूदी येरूशलेम में इसी तरह बाँधेगे और ग़ैर क़ौमों के हाथ में सुपुर्द करेंगे।”
El tuku nu yorosr, eisla ma losyen infulwal Paul ac sifacna sang kapriya paol ac nial kac. Na el fahk, “Pa inge ma Ngun Mutal fahk: Mwet Jew in acn Jerusalem elos ac fah kapriya mwet se la mwe lohl se inge uh in lumah se inge, na elos ac fah eisalang nu inpoun mwet pegan.”
12 जब ये सुना तो हम ने और वहाँ के लोगों ने उस की मिन्नत की, कि येरूशलेम को न जाए।
Ke kut lohng ma inge, kut ac mwet wiasr in acn sac, tukeni kwafe na sel Paul elan tia som nu Jerusalem.
13 मगर पौलुस ने जवाब दिया, कि तुम क्या करते हो? क्यूँ रो रो कर मेरा दिल तोड़ते हो? में तो येरूशलेम में ख़ुदावन्द ईसा मसीह “के नाम पर न सिर्फ़ बाँधे जाने बल्कि मरने को भी तैयार हूँ।”
A el topuk ac fahk, “Mea kowos oru an ku kowos tung ouingan, ac aktoasrye insiuk? Nga akola tari in kapiri in acn Jerusalem, ac nga akola pac in misa we ke sripen Leum Jesus.”
14 जब उस ने न माना तो हम ये कह कर चुप हो गए “कि ख़ुदावन्द की मर्ज़ी पूरी हो।”
Kut tia ku in furokla nunak lal ah, pwanang kut tari fuhleak ac fahk, “Kut pre tuh ma lungse lun Leum in orek.”
15 उन दिनों के बाद हम अपने सफ़र का सामान तैयार करके येरूशलेम को गए।
Tukun kut muta we ke kutu pacl, kut apweni ma lasr ac som nu Jerusalem.
16 और क़ैसरिया से भी कुछ शागिर्द हमारे साथ चले और एक पुराने शागिर्द मनासोन कुप्रीस के रहने वाले को साथ ले आए, ताकि हम उस के मेहमान हों।
Kutu sin mwet lulalfongi ma tuku Caesarea me elos wi kut pac som, ac pwenkutla nu ke lohm sin mwet se ma kut ac muta yoro ah — inel pa Mnason, sie mwet Cyprus, su nuna sie mwet lulalfongi emeet me.
17 जब हम येरूशलेम में पहुँचे तो ईमानदार भाई बड़ी ख़ुशी के साथ हम से मिले।
Ke kut sun acn Jerusalem, mwet lulalfongi in acn we arulana engan in paing kut.
18 और दूसरे दिन पौलुस हमारे साथ या'क़ूब के पास गया, और सब बुज़ुर्ग वहाँ हाज़िर थे।
Ke len tok ah Paul el wi kut som in osun yorol James; ac mwet kol nukewa lun church muta we.
19 उस ने उन्हें सलाम करके जो कुछ ख़ुदा ने उस की ख़िदमत से ग़ैर क़ौमों में किया था, एक एक कर के बयान किया।
Paul el paingulos, na el fahkak ke ma nukewa ma God El kasrel in oru ke pacl el orekma inmasrlon mwet pegan uh.
20 उन्होंने ये सुन कर ख़ुदा की तारीफ़ की फिर उस से कहा, ऐ भाई तू देखता है, कि यहूदियों में हज़ारों आदमी ईमान ले आए हैं, और वो सब शरी'अत के बारे में सरगर्म हैं।
Tukun elos lohng ma el fahk, elos nukewa kaksakin God. Na elos fahk, “Paul, mwet lili lasr, kom ku in liye lah tausin puspis sin mwet Jew elos wela lulalfongi, ac elos arulana moniyuk in akos Ma Sap uh.
21 और उन को तेरे बारे में सिखा दिया गया है, कि तू ग़ैर क़ौमों में रहने वाले सब यहूदियों को ये कह कर मूसा से फिर जाने की ता'लीम देता है, कि न अपने लड़कों का ख़तना करो न मूसा की रस्मों पर चलो।
Fwackyang tari nu selos lah kom luti mwet Jew nukewa su muta in facl sin mwet pegan uh elos in sisla Ma Sap lal Moses, ac kom fahk tuh elos in tia kosrala tulik natulos, ku fahsr tukun ouiya lun mwet Jew uh.
22 पस, क्या किया जाए? लोग ज़रूर सुनेंगे, कि तू आया है।
Kalem lah elos lohng tari lah kom sun acn inge. Na mea ac orek uh?
23 इसलिए जो हम तुझ से कहते हैं वो कर; हमारे यहाँ चार आदमी ऐसे हैं, जिन्हों ने मन्नत मानी है।
Pa inge ma kut lungse kom in oru uh. Oasr mwet akosr inmasrlosr su orala wulela ku nu sin God.
24 उन्हें ले कर अपने आपको उन के साथ पाक कर और उनकी तरफ़ से कुछ ख़र्च कर, ताकि वो सिर मुंडाएँ, तो सब जान लेंगे कि जो बातें उन्हें तेरे बारे में सिखाई गई हैं, उन की कुछ असल नहीं बल्कि तू ख़ुद भी शरी'अत पर अमल करके दुरुस्ती से चलता है।
Welulos som ac tukeni wi alu in aknasnas, ac sang molin kalkul lalos, na elos fah ku in mangsrasrala. Kom fin oru ouinge, na mwet nukewa ac fah etu lah tiana pwaye kas elos lohng mu kom fahk uh, ac lah kom moul fal nu ke Ma Sap lal Moses uh.
25 मगर ग़ैर क़ौमों में से जो ईमान लाए उनके बारे में हम ने ये फ़ैसला करके लिखा था, कि वो सिर्फ़ बुतों की क़ुर्बानी के गोश्त से और लहू और गला घोंटे हुए जानवरों और हरामकारी से अपने आप को बचाए रखें।
A funu mwet pegan ma wela lulalfongi uh, kut supwala leta se nu selos ac fahk lah kut wotela mu elos in tia kang kutena mwe mongo ma kisala nu sin ma sruloala, ku kutena srah, ku kosro ma loksakiyuki, ac elos in liyalosyang liki ouiya fohkfok lun mwet kosro.”
26 इस पर पौलुस उन आदमियों को लेकर और दूसरे दिन अपने आपको उनके साथ पाक करके हैकल में दाख़िल हुआ और ख़बर दी कि जब तक हम में से हर एक की नज़्र न चढ़ाई जाए तक़द्दुस के दिन पूरे करेंगे।
Na Paul el eis mwet akosr inge, ac ke len tok ah el orala alu in aknasnas yorolos. Na el som nu in Tempul ac akkalemye len lula in safla pacl in aknasnas uh, na fah pacl in orek kisa ke kais sie selos.
27 जब वो सात दिन पूरे होने को थे, तो आसिया के यहूदियों ने उसे हैकल में देखकर सब लोगों में हलचल मचाई और यूँ चिल्लाकर उस को पकड़ लिया।
Tusruktu ke fahsr in safla len in aknasnas itkosr ah, na kutu mwet Jew su tuku Asia me elos liyalak Paul in Tempul uh. Elos purakak insien mwet puspis, ac sruokilya Paul.
28 कि “ऐ इस्राईलियो; मदद करो ये वही आदमी है, जो हर जगह सब आदमियों को उम्मत और शरी'अत और इस मुक़ाम के ख़िलाफ़ ता'लीम देता है, बल्कि उस ने यूनानियों को भी हैकल में लाकर इस पाक मुक़ाम को नापाक किया है।”
Na elos wowoyak ac fahk, “Mwet Israel, kasrekut! Pa inge mwet se forfor yen nukewa ac luti nu sin mwet nukewa in lain mwet Israel, ac lain Ma Sap lal Moses, ac lain Tempul se inge. Ac inge el use pac mwet pegan nu in Tempul uh ac akfohkfokyela acn mutal se inge!” (
29 (उन्होंने उस से पहले त्रुफ़िमुस इफ़िसी को उसके साथ शहर में देखा था। उसी के बारे में उन्होंने ख़याल किया कि पौलुस उसे हैकल में ले आया है)।
Elos fahk ma inge mweyen elos tuh liyalak Trophimus, sie mwet Ephesus ke el welul Paul in siti uh, ac elos nunku mu Paul el usalak nu in Tempul.)
30 और तमाम शहर में हलचल मच गई, और लोग दौड़ कर जमा हुए, और पौलुस को पकड़ कर हैकल के दरवाज़े के फाटक से बाहर घसीट कर ले गए, और फ़ौरन दरवाज़े बन्द कर लिए गए।
Fohs lulap sikyak in siti sac nufon, ac mwet uh kasreni nu sie, sruokilya Paul ac amakunulla liki Tempul uh. Na elos sulaklak na kaliya srungul ke Tempul.
31 जब वो उसे क़त्ल करना चहते थे, तो ऊपर सौ फ़ौजियों के सरदार के पास ख़बर पहुँची “कि तमाम येरूशलेम में खलबली पड़ गई है।”
Ke un mwet uh srike in unilya Paul, supweyukla kas nu sin leum lun mwet mweun Rome uh, fahk mu acn Jerusalem nufon arulana fohsak.
32 वो उसी वक़्त सिपाहियों और सूबेदारों को ले कर उनके पास नीचे दौड़ा आया। और वो पलटन के सरदार और सिपाहियों को देख कर पौलुस की मार पीट से बाज़ आए।
In pacl sacna leum sac el eis kutu mwet mweun wi mwet kol lalos, ac sulaklak na oatui nu yen lokoalok uh orek we. Ke mwet uh liyal wi mwet mweun uh, elos tila onel Paul.
33 इस पर पलटन के सरदार ने नज़दीक आकर उसे गिरफ़्तार किया “और दो ज़ंजीरों से बाँधने का हुक्म देकर पूछने लगा, ये कौन है, और इस ने क्या किया है?”
Leum sac som nu yorol Paul, sruokilya ac sap kapiri el ke sein lukwa. Na el siyuk, “Su mwet se inge, ac mea el orala uh?”
34 भीड़ में से कुछ चिल्लाए और कुछ पस जब हुल्लड़ की वजह से कुछ हक़ीक़त दरियाफ़्त न कर सका, तो हुक्म दिया कि उसे क़िले में ले जाओ।
Kutu mwet uh wowoyak fahk sie ma, ac kutu fahk kutepacna ma. Yokla fohs uh, oru leum sac tia ku in konauk na pwaye lah mea sikyak uh. Na el sap mwet lal uh in usalak Paul nu ke nien muta ku lun mwet mweun.
35 जब सीढ़ियों पर पहुँचा तो भीड़ की ज़बरदस्ती की वजह से सिपाहियों को उसे उठाकर ले जाना पड़ा।
Elos usal nwe sun nien fan nu inkul selos uh, na mwet mweun uh sraklalak usal, mweyen arulana upa kasrkusrak lun mwet uh.
36 क्यूँकि लोगों की भीड़ ये चिल्लाती हुई उसके पीछे पड़ी “कि उसका काम तमाम कर।”
Elos nukewa tuku tokol wowoyak ac fahk, “Unilya!”
37 “और जब पौलुस को क़िले के अन्दर ले जाने को थे? उस ने पलटन के सरदार से कहा क्या मुझे इजाज़त है कि तुझ से कुछ कहूँ? उस ने कहा तू यूनानी जानता है?
Ke mwet mweun uh akola in usalak Paul nu inkul uh, na Paul el kasla nu sin leum sac ac fahk, “Nga ku in fahk ma se nu sum?” Leum sac siyuk, “Kom etu kas Greek?
38 क्या तू वो मिस्री नहीं? जो इस से पहले ग़ाज़ियों में से चार हज़ार आदमियों को बाग़ी करके जंगल में ले गया।”
Fin angan, kalem lah tia kom pa mwet Egypt se ma tuh oru fohs se nwe pwanla tausin akos mwet akmas nu yen mwesis ah!”
39 पौलुस ने कहा “मैं यहूदी आदमी किलकिया के मशहूर सूबा तरसुस शहर का बाशिन्दा हूँ, मैं तेरी मिन्नत करता हूँ कि मुझे लोगों से बोलने की इजाज़त दे।”
Na Paul el fahk, “Nga mwet Jew se. Nga isusla Tarsus, sie siti pwengpeng in acn Cilicia. Nunak munas, lela ngan kaskas nu sin mwet uh.”
40 जब उस ने उसे इजाज़त दी तो पौलुस ने सीढ़ियों पर खड़े होकर लोगों को इशारा किया। जब वो चुप चाप हो गए, तो इब्रानी ज़बान में यूँ कहने लगा।
Leum sac fuhlela elan kaskas, na Paul el tu fin nien fan uh, ac kolak paol mwet uh in misla. Ke elos misla, Paul el kaskas nu selos in kas Aramaic.

< आमाल 21 >