< Від Луки 2 >

1 І трапилося тими днями, — вийшов нака́з царя А́вгуста переписати всю землю.
Lino mulayo mazuba, kwakasika akuti oyo siza Agasitasi wakatamuna mulumbe kulayilila kuti kubalwa kwachitwe kwabantu boonse bapona munyika.
2 Цей пе́репис перший відбувся тоді, коли вла́ду над Си́рією мав Квірі́ній.
Oku kwakali kubalwa kutanzi kwakachitwa chiindi kkwiniliyasi nakali mwendelezyi wa Siliya.
3 І всі йшли записатися, кожен у місто своє.
Aboobo muntu woonse wakiinka kudolopo lyakwe kuti akalembesye kubalwa
4 Пішов теж і Йо́сип із Галілеї, із міста Назарету, до Юдеї, до міста Давидового, що зветься Вифлеє́м, бо похо́див із дому та з роду Давидового,
Josefa alakwe wakinka atala kuzwa ku Galile, kuzwa kudolopo lya Nazaleta, kuya kuJudiy, kuya kudolopo lyaDavida, oyo utegwa Betelehema, nkaambo wakali wang'anda a lunyungu lwaDavida.
5 щоб йому записатись із Марією, із ним зару́ченою, що була́ вагітна́.
Wakayinka ooko kuti akalembesye aantomwe a Meli, ooyo ngwakatuminide alumwi wakali aatambu.
6 І сталось, як були́ вони там, то настав їй день породити.
Lino kwakasika kuti biyo nibakachiliko oko, ichindi chakasika chakwe kuti atumbuke mwana wakwe.
7 І породила вона свого Пе́рвенця Сина, і Його сповила́, і до я́сел поклала Його́, — бо в за́їзді місця не стало для них.
Wakatumbuka mwana mulombe, mwana mutanzi wakwe, alimwi wakamuputila mumalembo akasala malamfu alimwi wamulazika muchata, nkaambo tekwakalikwe busena bulabo munga'nda yabenzu.
8 А в тій стороні були́ пастухи, які пильнували на полі, і нічно́ї пори вартували отару свою.
Kwakaliwo bembeli mubusena obo bakalikukkala mumyuunda, kabalo kulinda butanga bwabo mansiku.
9 Аж ось а́нгол Господній з'явивсь коло них, і слава Господня ося́яла їх. І вони перестра́шились стра́хом великим,
Mungelo wamulami wakaboneka kuli mbabo, alimwi abulemu bwaMwami bwaka yubununwa alimbababo, alimwi bakazula akuyowa kupati.
10 Та а́нгол промовив до них: „Не лякайтесь, бо я ось благовіщу́ вам радість велику, що станеться лю́дям усім.
Mpawo mungelo wakamba wakati, “Mutayowinkambo ndamwetela makani mabotu ayo atazo yete kukondwa kupati kubantu boonse.
11 Бо сьогодні в Давидовім місті народився для вас Спаситель, Який є Христос Господь.
Sunu mufuli wazyalilwa ndinywe mudolopo lyaDavida nguKKilisto mwami!
12 А ось вам ознака: Дитину сповиту ви зна́йдете, що в я́слах лежатиме“.
Echi nchichitondezyo chitakapegwe kuli ndinywe. Mulojana mwana kaputilidwe mulembo likasalaalimwi kalede luchaata.”
13 І ось ра́птом з'явилася з а́нголом сила велика небесного війська, що Бога хвалили й казали:
Mpawo mpawo kwakaliwo antomwe abangelo biingi loko bazwa kujulu, kulumbaizya Leza alimwi kabati,
14 „Слава Богу на висоті, і на землі спокій, у людях добра воля!“
“Bulemu kuli Leza usumpukide, alimwi ngakube luumuno munyika akati kabantu amwi amoyo ngwaboteledwe.” Amwi malembo achiindi achi Greeki alakupeleta kusiyenesiyene oko kubona kwaamba kwamabala abili akonzya kwaamba zilikumamanino amabala mache a muchala 14, yabili nkili njiyandisigwa. Kubona kwaamba nkoku.” chiyandisisyo chibotu kubantu kana akati kabantu alumwi awoyo we (LEZA) ngwabo teledwe
15 І сталось, коли анголи́ відійшли від них в небо, пастухи зачали́ говори́ти один о́дному: „Ходім до Вифлеєму й побачмо, що́ сталося там, про що́ сповістив нас Господь“.
Kwakaba kuti awo bangelo kabali bayinka kuzwa alimbabo kuya kujulu, bembeli bakati kuli umwi awumwi, “ngatwiinke lino ku Betelehema alimwi tukabone echi chintu chachitika, echo Mwami nchatuyubnwida.
16 І прийшли, поспішаючи, і знайшли там Марію та Йо́сипа, та Дитинку, що в я́слах лежала.
Bakafwambanina nkuko alumwi bakujana Malia, Josefa, amwana oyo wakalede muchata
17 А побачивши, розповіли́ про все те, що́ про Цю Дитину було́ їм зві́щено.
Kuzwawo abo nibakabamubona, bakazibisya ezyo zimbakali babuzigwa bo atala amwana.
18 І всі, хто почув, дивувались тому, що́ їм пастухи говорили.
Boonse abo bakamvwa bakagamba kuli zezyo zyakambwa abembeli.
19 А Марія оці всі слова́ зберігала, розважаючи, у серці своїм.
Pesi Maliya wakali kuyeya a makani ngakali wamvwa, wakalondolawo mumoyo wakwe.
20 Пастухи ж повернулись, прославляючи й хвалячи Бога за все, що почули й побачили, так як їм було сказано.
Bembeli bakabweda kabalumbaizya akutembawula Leza kuli zyoonse ezyo zibakamvwa akubona, mbuli mbubaka mbilwa.
21 Коли ж ви́повнились вісім день, щоб обрізати Його, то Ісусом назвали Його, як був а́нгол назвав, перше ніж Він в утро́бі зачався.
Elyo kwakiinda mazuba masanu aatatu, elyo nakabalulwa, wakuzikwa wategwa Jsu, izina ndyakapedwe amungelo musule katana mintwa mwida
22 А коли — за Зако́ном Мойсея — минулися дні їхнього очи́щення, то до Єрусалиму прине́сли Його, щоб поставити Його перед Господом,
Elyo ilangililwa mweelwe yamazuba akulisalazya kwabo nakiinda, mbuli mumulawo waMozesi, bo bakamweta kuchikombelo kuJelusalema kulomupeda kumwaami.
23 як у Зако́ні Господнім написано: „Кожне дитя чоловічої ста́ті, що розкриває утро́бу, має бути посвя́чене Господу“,
Mbuli mbukulembedwe mumulawu wamwami, “woonse mwana mulombe ujula ida ulo bikkwa kumbali kuMwami.”
24 і щоб жертву скла́сти, як у Зако́ні Господньому сказано, — „пару горлича́т або двоє голубеня́т“.
Abobo bakapa chipaizyo mbuli ezyo zyakambidwe mumulawu wamwana, “inziba zibili nabana bankuilimba.
25 І ото був в Єрусалимі один чоловік, йому ймення Семе́н, — люди́на праведна та благочести́ва, — що потіхи чекав для Ізраїля. І Святий Дух був на ньому.
Amubone kwakali mwalumi muJelusalema ula zina litegwa Simiyoni, alumwi oyo mwalumi wakali luleme a kulipeda. Wakali kalangilila kumbilizigwa kwabaIzilayeli, alubo muuya usalala wakala tala anguwe.
26 І від Духа Святого йому було зві́щено смерти не бачити, перше ніж побачить Христа Господнього.
Zyakali zyayubununwa kuli nguwe amuya usalala kutitakozobona lufu katanakubona uNanikidwewaMwami.
27 І Дух у храм припрова́див його. І як внесли Дитину Ісуса батьки́, щоб за Нього вчинити звича́єм зако́нним,
Kazulwidwa aMuuya, Simiyoni waka sika muchikombelo. Elyo bazyali bakanjizya mukati mwana Jeso, kulo muchitila mbuli chiyanza chabo chamulawo.
28 тоді взяв він на руки Його, хвалу Богу віддав та й промовив:
Wakamubweza mumaboko aakwe alimwi walumbaizya Leza, alimwi wakati,
29 „Нині відпускаєш раба Свого́, Владико, за словом Твоїм із ми́ром,
“Lino leka mulandawako ayiinde mulumuno, mwami, mbuli ijwi lyako.
30 бо побачили очі мої Спасі́ння Твоє,
Nkaambo menso angu abona lufutuko lwako,
31 яке Ти приготува́в перед всіма наро́дами,
olo mbwakambilwa abuliwo bwabantu boonse.
32 Світло на просвіту поганам і на славу наро́ду Твого Ізраїля!“
“Mumuni wachiyubunuzyo kuli bamasi alimwi bulemu kubantu bako izilayeli.”
33 І дивувалися ба́тько Його й мати тим, що про Нього було́ розповіджене.
Wisi abanyina, bakagambilwa aatala azintu zyakalikwaambulwa aatala amwana wabo.
34 А Семен їх поблагословив та й прорік до Марії, Його матері: „Ось призначений Цей багатьо́м на падіння й устава́ння в Ізраїлі, і на знак спереча́ння, —
Simiyoni wakabalongezya mpawo wakati kuli banyina, “Amulange mwana ooyu ulisalidwe kuti kube kuwa akusumpulwa kwabamwi bantu biingi muli Izirayeli achitondeezyo chikakidwe -
35 і меч душу проши́є самій же тобі, — щоб відкрились думки́ сердець багатьох!“
alimwi ipanga liyoyasa muuya wako - kuchitila kuti myoyo myiingi ikayubununwe.”
36 Була й Анна пророчиця, дочка́ Фануїлова з племени Аси́рового, — вона дожила́ до глибокої старости, живши з мужем сім ро́ків від свого дівува́ння,
Musinsimi mwanakazi uutegwa Ana wakaliwo. Wakali mwana musimbi waFanuwelo kuzwa kumukowa wa Asha. Wakali wapona amulumi wakwe minyaka ili musanu ayibili kuzwa kubusimbi bwakwe.
37 удова ро́ків вісімдесяти й чотирьох, що не відлучалась від храму, служачи Богові вдень і вночі поста́ми й моли́твами.
Alimwi wakali mukamufu kwamwinyaka ili makumi musanu aatatu atune. Takwe nakazwide muchikombelo pesi wakali kubelekela kulyimya a kukomba mansiku, asikati.
38 І години тієї вона надійшла, Бога сла́вила та говорила про Нього всім, хто визво́лення Єрусалиму чекав.
Kuli ndilelyo wola wakaswena afwifwi kuli mbabo almwi wakatalika kupa kulumba kuli Leza, alimwi wakambula alubo aatala amwana kubantu boonse abo bakali kulindila kufutulwa kwaJelusalema.
39 А як виконали за Зако́ном Господнім усе, то вернулись вони в Галілею, до міста свого Назарету.
Eelyo aabo boonse nibakamanisya nzibakeelede kuchitambuli mulawo wamwami, bakabweeda ku Galilii, kudolopo lyabo lya Nazaleta.
40 А Дитина росла та зміцнялася духом, набираючись мудрости. І благодать Божа на Ній пробува́ла.
Mwana wakakomena alimwi wakasima, kuyungizya mubusongo, alimwi luzyalo lwaleza lwakali aanguwe
41 А батьки́ Його щорічно ходили до Єрусалиму на свято Пасхи.
Bazyali bakwe bakali kwiinka munyaka umwi awumwi ku Jelusalema kupobwe lya kwindilila.
42 І коли мав Він дванадцять ро́ків, вони за звича́єм на свято пішли.
Awo nakaba aminyaka kkumi ayibili, bakabweda lubo mbuli chiindi chachiyanza chabo kupobwe.
43 Як дні ж свята скінчи́лись були, і вертались вони, молодий Ісус в Єрусалимі лиши́вся, а Йо́сип та мати Його не знали того.
Nibakakkala mazuba azulide aa pobwe, bakabweda kumunzi. Pesi mulombe Jeso wakasyala ku Jelusalema alimwi bazyali bakwe tebakazipe.
44 Вони ду́мали, що Він із подорожніми йде; пройшли день дороги, та й стали шукати Його поміж ро́дичами та знайо́мими.
Bakayelela kuti wakali akabunga ako nkibakayobwenda aako, mpawo bo bakenda musinzo wazuba limwi. Mpawo bakasanguna kumulangula akati kanzubo zyabo abeenzinyina.
45 Але, не знайшовши, вернулися в Єрусалим, та й шукали Його.
Eelyo nibakamubula, bakabweda ku Jelusalema alimwi bakatalika kumuyandula nkuko.
46 І сталось, що третього дня відшукали у храмі Його, як сидів серед учителів, і вислу́хував їх, і запитував їх.
Zyakachitika kuti musule lyamazuba aatatu bakasanguna kumuyandula mung'anda ya Leza, kakkede akati kabayisyi, kalokubaswilizya akubabuzya mibuzyo.
47 Усі ж, хто слухав Його, дивувалися розумові та Його відповідям.
Boonse bakamumvwa bakagamba kukumvwisisisya kwakwe akunsandulo zyakwe
48 І як вони Його вгледіли, то здивувались, а мати сказала до Нього: „Дитино, — чому так Ти зробив нам? Ось Твій батько та я із журбо́ю шукали Тебе“.
Elyo nibakamubona bakakankabala. Banyina bakati kulinguwe, “Mwanaangu, nkambonzi nwatujata enzila eyi? Langa, wuso andime twalikukuyandula achakutankalinkana.”
49 А Він їм відказав: „Чого ж ви шукали Мене? Хіба ви не знали, що повинно Мені бути в тому, що належить Моєму Отцеві?“
Wakati kulimbabo, “Nkambonzi nimwalikundiyandula? Temwazi na kuti ndeelede kuba mungánda yandeende?”
50 Та не зрозуміли вони того сло́ва, що Він їм говорив.
Pesi bo tebakamvwisisya nzyakalikwamba awayo majwi.
51 І пішов Він із ними, і прибув у Назарет, і був їм слухня́ний. А мати Його зберігала оці всі слова́ в своїм серці.
Elyo wakabweda kumunzi kulimbabo kuNazaleta alimwi wakali kulibombya kuli mbabo. Banyina bakalondola zyoonse ezi mumoyo wabo.
52 А Ісус зростав мудрістю, і віком та благодаттю, у Бога й людей.
Pesi Jeso wakaya kunembo akukomena mubusongo a muchiimo, alimwi wakayungizya kuluzyalo kuli Leza aku bantu

< Від Луки 2 >