Hiob 13
1 “Mʼani ahunu yeinom nyinaa, mʼaso ate, na ate aseɛ nso.
Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.
2 Deɛ wonim no, me nso menim; wo nsene me.
Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.
3 Nanso mepɛ sɛ mekasa kyerɛ Otumfoɔ no na me ne Onyankopɔn toatoa adwene wɔ mʼasɛm ho.
Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.
4 Mode atorɔ mmom na afɔre me ho; mo nyinaa moyɛ ayaresafoɔ a mo ho nni mfasoɔ!
Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.
5 Sɛ mobɛyɛ komm koraa a ɛno na ɛbɛyɛ nyansa ama mo!
Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.
6 Afei montie mʼano asɛm; montie mʼanoyie.
Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.
7 Mobɛka amumuyɛsɛm ama Onyankopɔn anaa? Mobɛka nnaadaasɛm ama no anaa?
Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?
8 Mobɛkyea mo aso ama no? Mobɛka Onyankopɔn asɛm ama no anaa?
Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?
9 Sɛ ɔhwehwɛ mo mu a, ɛbɛsi mo yie anaa? Mobɛtumi adaadaa no sɛdeɛ modaadaa nnipa no anaa?
Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?
10 Sɛ mokyeaa mo aso wɔ kɔkoam a, sɛdeɛ ɛteɛ biara, ɔbɛka mo anim.
V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.
11 Nʼanimuonyam mmɔ mo hu anaa? Ne ho suro nntɔ mo so anaa?
Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?
12 Mo kasatɔmmɛ yɛ mmɛbuo a ɛte sɛ nsõ; mo anoyie yɛ dɔteɛ.
Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.
13 “Monyɛ dinn, na menkasa; na deɛ ɛbɛyɛ me biara mmra me so.
Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.
14 Adɛn enti na mede me ho to amaneɛ mu na mede me nkwa to me nsam?
Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?
15 Ɛwom sɛ ɔkumm me deɛ, nanso ne so na mʼani bɛda; ampa ara mɛdi mʼakwan ho adanseɛ wɔ nʼanim.
By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.
16 Nokorɛm, yei na ɛbɛyɛ me nkwagyeɛ, ɛfiri sɛ deɛ ɔnsuro Onyankopɔn no rentumi nkɔ nʼanim!
Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.
17 Montie me nsɛm yi yie; monyɛ aso mma deɛ meka.
Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.
18 Afei a masiesie me nkurobɔ yi, menim sɛ mɛdi bem.
Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.
19 Obi bɛtumi abɔ me kwaadu anaa? Sɛ ɛte saa deɛ a, anka mɛyɛ komm na mawu.
Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?
20 “Ao Onyankopɔn, yɛ saa nneɛma mmienu yi pɛ ma me, na afei meremfa me ho nsuma wo:
Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:
21 Yi wo nsa firi me so kɔ akyirikyiri, na gyae wo ho hu a wode hunahuna me no.
Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.
22 Afei samena me na mɛba, anaa ma menkasa na bua me.
Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.
23 Mfomsoɔ ne bɔne dodoɔ ahe na mayɛ? Kyerɛ me me mfomsoɔ ne me bɔne.
Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.
24 Adɛn enti na wode wʼanim asie me na wodwene sɛ meyɛ wo ɔtamfoɔ?
Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?
25 Wobɛyɛ ahahan a mframa rebɔ no ayayadeɛ anaa? Wobɛtaa ntɛtɛ a awoɔ anaa?
Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?
26 Wotwerɛ soboɔ a ɛyɛ yea tia me, na woka me mmabunuberɛ mu bɔne nyinaa gu me so.
Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,
27 Wode nkyehoma gu me nan; wohwɛ mʼanammɔnkwan nyinaa so yie na wode ahyɛnsodeɛ ayeyɛ mʼanammɔn mu.
A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;
28 “Enti onipa nkwa sa te sɛ biribi a aporɔ, te sɛ atadeɛ a nweweboa adie.
Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.
