Nnwom Mu Dwom 1
1 Salomo nnwom mu dwom.
Píseň nejpřednější z písní Šalomounových.
2 Ma ɔmfa nʼano mfewano no mfew mʼano, efisɛ wo dɔ no yɛ anigye sen bobesa.
Ó by mne políbil políbením úst svých; nebo lepší jsou milosti tvé nežli víno.
3 Wʼaduhuam yi hua a ɛyɛ anigye; wo din te sɛ aduhuam a wɔahwie. Na ɛnyɛ nwonwa sɛ mmabaa no dɔ wo!
Pro vůni masti tvé jsou výborné, mast rozlitá jméno tvé; protož tě mladice milují.
4 Fa me kɔ, ma yɛnyɛ ntɛm! Ma ɔhene mfa me nkɔ ne pia mu. Nnamfonom: Yebedi ahurusi na yɛn ani agye wo ho. Yɛbɛkamfo wo dɔ asen bobesa. Ababaa: Sɛ wɔkamfo wo a, na ne kwan so ara ne no!
Táhniž mne, a poběhnem za tebou. Uvedltě mne král do pokojů svých, plésati a veseliti se v tobě budeme, a vychvalovati milosti tvé více než víno; upřímí milují tě.
5 Mibiri de, nanso me ho yɛ fɛ, Yerusalem mmabea, mobiri te sɛ Kedar ntamadan, te sɛ, Salomo ntamadan mu ntwamtam!
Jsemť černá, ale milostná, ó dcery Jeruzalémské, tak jako stanové Cedarští, jako opony Šalomounovy.
6 Nhwɛ me haw sɛ mibiri nti, efisɛ owia na ayɛ me saa. Me na mmabarima bu fuw me, enti wɔma me kɔhwɛɛ bobe nturo so; na amma manhwɛ mʼankasa me bobeturo.
Nehleďte na mne, žeť jsem snědá, nebo jsem obhořela od slunce. Synové matky mé rozpálivše se proti mně, postavili mne, abych ostříhala vinic, a vinice své nehlídala jsem.
7 Kyerɛ me, me dɔfo, faako a wode wo nguankuw kɔ adidi na owigyinae nso, faako a woma wo nguan home. Adɛn nti na ɛsɛ sɛ meyɛ sɛ ɔbea a wakata nʼanim wɔ wo nnamfonom nguankuw ho?
Oznam mi ty, kteréhož miluje duše má, kde paseš? Kde dáváš odpočinutí o poledni? Nebo proč mám býti tak jako poběhlá při stádích tovaryšů tvých?
8 Sɛ wunnim a, mmea mu ɔhoɔfɛfo koraa, fa ɔkwan a nguan fa so so na fa wo mpapomma kɔ adidi wɔ nguanhwɛfo no ntamadan ho.
Jestliže nevíš, ó nejkrašší mezi ženami, vyjdi po šlepějích ovcí, a pas kozlátka svá podlé obydlí pastýřů.
9 Me dɔfo, mede wo toto ɔpɔnkɔbere a wɔde hama asa no wɔ Farao nteaseɛnam baako ho no ho.
Jízdě v vozích Faraonových připodobňuji tě, ó milostnice má.
10 Asokaa ama wʼafono ho ayɛ fɛ, na abohemaa a woasina agu wo kɔn mu no fata wo.
Líce tvá okrášlena jsou ozdobami, a hrdlo tvé halžemi.
11 Yɛbɛyɛ sikakɔkɔɔ asokaa a wɔde dwetɛ asisi mu ama wo.
Ozdob zlatých naděláme tobě s proměnami stříbrnými.
12 Bere a ɔhene te ne didipon ho no, nʼaduhuam hua no gyee hɔ.
Dotud, dokudž král stolí, nardus můj vydává vůni svou.
13 Me dɔfo ayɛ me sɛ kurobow toa a ɛda me nufu ntam.
Svazček mirry jest mi milý můj, na prsech mých odpočívaje.
14 Me dɔfo ayɛ me sɛ nhwiren boa a ayɛ frɔmfrɔm wɔ En-Gedi bobeturo mu.
Milý můj jest mi hrozen cyprový na vinicích v Engadi.
15 Me dɔfo, wo ho yɛ fɛ! Ao, ahoɔfɛ ni! Wʼaniwa aba te sɛ mmorɔnoma.
Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí.
16 Me dɔfo, wo ho yɛ fɛ! Ao, ahoɔfɛ ni! Yɛn mpa so yɛ akɔnnɔakɔnnɔ.
Aj, jak jsi ty krásný, milý můj, jak utěšený! I to lůže naše zelená se.
17 Yɛn fi mpuran yɛ sida; yɛn nsɛmso yɛ ɔpepaw.
Trámové domů našich jsou z cedrů, a pavlače naše z boroví.
