Hiob 6
1 Na Hiob buae se,
Odpovídaje pak Job, řekl:
2 “Sɛ wobetumi akari mʼawerɛhowdi na me haw nso wɔde agu nsania so a,
Ó kdyby pilně zváženo bylo hořekování mé, a bída má na váze aby spolu vyzdvižena byla.
3 anka emu bɛyɛ duru asen nwea a ɛwɔ po mu nyinaa, enti ɛnyɛ nwonwa sɛ me nsɛm ayɛ hagyahagya.
Jistě že by se nad písek mořský těžší ukázala, pročež mi se i slov nedostává.
4 Otumfo agyan no wɔ me mu, me honhom nom ano bɔre no; wɔahyehyɛ Onyankopɔn ahunahuna nyinaa atia me.
Nebo střely Všemohoucího vězí ve mně, jejichž jed vysušil ducha mého, a hrůzy Boží bojují proti mně.
5 Wuram afurum su wɔ bere a wanya sare ana, na nantwi nso su wɔ bere a wanya nʼaduan ana?
Zdaliž řve divoký osel nad mladistvou travou? Řve-liž vůl nad picí svou?
6 So wodi aduan a nkyene nni mu? Na ɔdɛ bi wɔ nkesua mu fufu mu ana?
Zdaliž jedí to, což neslaného jest, bez soli? Jest-liž chut v věci slzké?
7 Mempɛ sɛ mede me nsa ka; aduan a ɛte saa no bɔ me yare.
Ach, kterýchž se ostýchala dotknouti duše má, ty jsou již bolesti těla mého.
8 “Ao sɛ me nsa bɛka mʼabisade, sɛ Onyankopɔn bɛyɛ nea mʼani da so no ama me,
Ó by se naplnila žádost má, a aby to, čehož očekávám, dal Bůh,
9 sɛ Onyankopɔn bɛpɛ sɛ ɔdwerɛw me sɛ ɔbɛtwe ne nsa na wakum me,
Totiž, aby se líbilo Bohu setříti mne, vztáhnouti ruku svou, a zahladiti mne.
10 ɛne anka mɛkɔ so anya saa awerɛkyekye yi, a ɛyɛ anigye a mewɔ wɔ ɔyaw a entwa da yi mu, ne Ɔkronkronni no nsɛm a mimmuu so yi.
Neboť mám ještě, čím bych se potěšoval, (ačkoli hořím bolestí, aniž mne Bůh co lituje), že jsem netajil řečí Nejsvětějšího.
11 “Ahoɔden bɛn na mewɔ a enti ɛsɛ sɛ minya anidaso? Daakye nneɛma pa bɛn nti na ɛsɛ sɛ minya ntoboase?
Nebo jaká jest síla má, abych potrvati mohl? Aneb jaký konec můj, abych prodlel života svého?
12 Mewɔ ahoɔden sɛ ɔbo ana? Me honam yɛ kɔbere mfrafrae ana?
Zdali síla má jest síla kamenná? Zdali tělo mé ocelivé?
13 So mewɔ tumi bi a mede bɛboa me ho saa bere yi a nkonimdi apare me yi ana?
Zdaliž pak obrany mé není při mně? Aneb zdravý soud vzdálen jest ode mne,
14 “Obiara a ɔbɔ nʼadamfo ayamye sɛn no gyaw Otumfo no ho suro.
Proti tomu, jehož lítostivost k bližnímu mizí, a kterýž bázeň Všemohoucího opustil?
15 Nanso ahotoso nni me nuanom mu sɛ nsuwansuwa a eyiri na ɛyow, sɛ nsuwansuwa a eyiri
Bratří moji zmýlili mne jako potok, pominuli jako prudcí potokové,
16 bere a sukyerɛmma renan na mparuwbo nso redan nsu,
Kteříž kalní bývají od ledu, a v nichž se kryje sníh.
17 nanso owiabere mu no ɛsen bio na ɔhyew nti nsu no tu yera.
V čas horka vysychají; když sucho bývá, mizejí z místa svého.
18 Akwantufo man fi wɔn akwan so; wɔforo kɔ nsase a awuwu so ma wowuwu.
Sem i tam roztěkají se od toku svého obecného, v nic se obracejí a hynou.
19 Tema akwantufo hwehwɛ nsu, Seba aguadifo akwantufo de anidaso hwehwɛ nsu.
To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich,
20 Wɔn ho yeraw wɔn, efisɛ na wɔwɔ awerehyɛmu; woduu hɔ, na wɔn anidaso yɛ ɔkwa.
Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou.
21 Afei, wo nso woakyerɛ sɛ wo so nni mfaso; wuhu biribi a ɛyɛ hu na wusuro.
Tak zajisté i vy byvše, ne jste; vidouce potření mé, děsíte se.
22 So maka pɛn se, ‘Me nti momma biribi, sɛ mumfi mo ahode mu ntua me ti so sika,
Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne?
23 sɛ munnye me mfi mʼatamfo nsam, ne atirimɔdenfo nkyehama mu ana?’
Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne?
24 “Monkyerɛkyerɛ me, na mɛyɛ komm; monkyerɛ me mfomso a mayɛ.
Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění.
25 Nokwareka yɛ yaw, na mo adwenkyerɛ no kosi dɛn?
Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše?
26 So mokyerɛ sɛ mubesiesie sɛ nea meka no, na moafa mʼahometew nsɛm sɛ mframa ana?
Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého?
27 Mpo mobɛbɔ ayisaa so ntonto, na mode mo adamfo adi nsesagua.
Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému.
28 “Afei momfa ahummɔbɔ nhwɛ me. Metumi adi atoro wɔ mo anim ana?
A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším.
29 Montɔ mo bo ase, mummu ntɛnkyew; monsan nnwen ho, efisɛ eyi fa me pɛpɛyɛ ho.
Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé.
30 Amumɔyɛsɛm wɔ mʼano ana? Minnim papa ne bɔne ntam nsonoe ana?
A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd?
