Hiob 4
1 Na Temanni Elifas buaa Hiob se,
Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2 “Sɛ obi pɛ sɛ ɔne wo kasa a, worennya ntoboase ana? Hena na wobetumi aka nʼano ato mu?
Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti?
3 Dwene sɛnea wakyerɛkyerɛ nnipa bebree, sɛnea woahyɛ nsa a emu ayɛ mmerɛw no den.
Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.
4 Wo nsɛm ahyɛ wɔn a wɔahintiw no den; woahyɛ nkotodwe a ayɛ mmerɛw mu den.
Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval.
5 Na afei a ɔhaw aba no, wʼaba mu abu; adwira wo, na wo werɛ ahow.
Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi.
6 So ɛnsɛ sɛ wo nyamesuro yɛ wʼahotoso na wʼakwan a ɛho nni asɛm no yɛ wʼanidaso ana?
Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým?
7 “Dwene ho: Wɔasɛe obi a ne ho nni asɛm pɛn ana? Ɛhefa na wɔsɛee obi a ɔyɛ pɛ?
Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou?
8 Sɛnea mahu no, wɔn a wofuntum bɔne ne wɔn a wodua ɔhaw no twa so aba.
Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali.
9 Onyankopɔn home ano, wɔsɛe; nʼabufuw turuw a wɔyera.
Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají.
10 Gyata betumi abobɔ mu na wɔaworo so, nanso wɔabubu gyata akɛse no se.
Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají.
11 Gyata annya hanam a owu, na gyatabere mma no bɔ hwete.
Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají.
12 “Wɔbɛkaa kokoamsɛm bi kyerɛɛ me na mʼaso tee no sɛ asomsɛm.
Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho.
13 Wɔ anadwo daeso basabasa mu, bere a nnipa adeda nnahɔɔ no,
V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi,
14 ehu ne nketenkete kyeree me ɛmaa me nnompe nyinaa wosowee.
Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé.
15 Honhom bi twaa mʼani so, na me ho nwi sɔre gyinae.
Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém.
16 Egyinae, nanso, manhu nʼabɔsu. Biribi begyinaa mʼanim, na metee nne bɔkɔɔ bi a ɛrebisa se,
Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas:
17 ‘Onipa desani betumi ateɛ asen Onyankopɔn? Na mpo ɔhoɔdenfo betumi ayɛ kronkron asen ne Yɛfo ana?
Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil?
18 Sɛ Onyankopɔn ntumi mfa ne ho nto nʼankasa asomfo so, sɛ ɔka nʼabɔfo mfomso kyerɛ wɔn a,
Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku.
19 na nkantom wɔn a wɔtete dɔte afi mu, wɔn a wɔn fapem sisi mfutuma mu na wɔdwerɛw wɔn ntɛm so sen abubummaba!
Čím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol.
20 Efi anɔpahema kosi anwummere wobubu wɔn mu nketenkete; na wɔyera korakora a obiara nhu wɔn bio.
Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou.
21 So wommiamia wɔn ntamadan ahama mu, a ɛno nti wowuwu a wonni nyansa ana?’
Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.
