Hiob 38
1 Afei, Awurade fi ahum mu buaa Hiob se,
Tedy odpověděl Hospodin Jobovi z vichru, a řekl:
2 “Hena ne nea ɔde nsɛm a nimdeɛ nni mu kata me nhyehyɛe so?
Kdož jest to, jenž zatemňuje radu řečmi neumělými?
3 Hyɛ wo ho den sɛ ɔbarima; mebisa wo nsɛm, na wubebua me.
Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
4 “Bere a metoo asase fapem no, na wowɔ he? Sɛ wote ase, ka ɛ.
Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum.
5 Hena na osusuw ne tenten ne ne trɛw? Ampa ara wunim! Hena na ɔtwee susuhama faa ani?
Kdo rozměřil ji, víš-li? Aneb kdo vztáhl pravidlo na ni?
6 Dɛn so na egyina, anaa hena na ɔtoo ne tweatibo no,
Na čem podstavkové její upevněni jsou? Aneb kdo založil úhelný kámen její,
7 bere a anɔpa nsoromma bɔɔ mu too dwom, na abɔfo nyinaa de anigye teɛɛ mu no?
Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?
8 “Hena na ɔkaa po hyɛɛ apon akyi, bere a epue fii ɔyafunu mu,
Aneb kdo zavřel jako dveřmi moře, když vyšlo z života, a zjevilo se?
9 bere a mede omununkum yɛɛ nʼadurade na mede sum kabii kyekyeree no,
Když jsem mu položil oblak za oděv, a mrákotu místo plének jeho,
10 bere a metoo ɔhye maa no na misisii nʼapon ne nʼadaban,
Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře,
11 bere a mekae se, ‘Ɛha ara na wubedu na worentra ha; ɛha na wʼahantan asorɔkye no bɛso no?’
I řekl jsem: Až potud vycházeti budeš, a dále nic, tu, pravím, skládati budeš dutí vlnobití svého.
12 “So woahyɛ mmara ama adekyee da? Na woakyerɛ ahemadakye nso afa,
Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její,
13 sɛ ɛnkɔka asase ano na ontu amumɔyɛfo mfi so?
Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli?
14 Asase fa ne bɔbea sɛ dɔte a ɛhyɛ nsɔwano ase; na ɛsow tebea da wɔn ho adi te sɛ atade.
Tak aby proměnu přijímala jako vosk pečetní, oni pak aby nedlouho stáli jako roucho,
15 Wɔde amumɔyɛfo hann akame wɔn, na wɔn abasa a wɔama so no mu abu.
A aby bezbožným zbraňováno bylo světla jejich, a rámě vyvýšené zlámáno bylo?
16 “So woapɛɛpɛɛ mu ahu nea po aniwa wɔ anaa woanantew ne bun mu pɛn?
Přišel-lis až k hlubinám mořským? A u vnitřnosti propasti chodil-lis?
17 So wɔde owu apon akyerɛ wo? Woahu owu sunsuma apon ana?
Jsou-li tobě zjeveny brány smrti? A brány stínu smrti viděl-lis?
18 Woate wiase a ɛda hɔ tamaa no ase ana? Sɛ wunim eyinom nyinaa a, ka kyerɛ me.
Shlédl-lis širokosti země? Oznam, jestliže ji znáš všecku.
19 “Ɔkwan bɛn na ɛkɔ hann atenae? Na ɛhe na sum te?
Která jest cesta k obydlí světla, a které místo temností,
20 Wubetumi de wɔn akɔ wɔn sibea? Wunim akwan a ɛkɔ wɔn atenae?
Že bys je pojal v meze jeho, poněvadž bys srozumíval stezkám domu jeho?
21 Ampa ara wunim, efisɛ na wɔawo wo dedaw. Woanyin yiye!
Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má?
22 “Woakɔ sukyerɛmma adekoradan mu da anaa woahu mparuwbo adekoradan
Přišel-lis až ku pokladům sněhu? A poklady krupobití viděl-lis,
23 a makora so ama ahohia bere, ɔsa ne akodi nna?
Kteréž chovám k času ssoužení, ke dni bitvy a boje?
24 Ɔkwan bɛn na ɛkɔ faako a anyinam fi ba, anaa faako a apuei mframa fi na ɛbɔ fa asase so?
Kterými se cestami rozděluje světlo, kteréž rozhání východní vítr po zemi?
25 Hena na otwaa ɛka maa osuhweam, ne ɔkwan maa aprannaa mmubomu,
Kdo rozdělil povodní tok, a cestu blýskání hromovému,
26 sɛ ɛbɛtɔ agu asase a obiara nte so so, nweatam a obiara nni so,
Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka,
27 na ama asase kesee a ɛda mpan afɔw na sare afifi wɔ so?
Aby zapájel místa planá a pustá, a k zrůstu přivodil trávu mladistvou?
28 Osu wɔ agya ana? Hena na ɔyɛ agya ma obosu a ɛsosɔ?
Má-liž déšť otce? A kdo plodí krůpěje rosy?
29 Hena yafunu mu na sukyerɛmma fi? Hena na ɔwoo sukyerɛmma mporoporowa fi soro
Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí?
30 bere a nsu kyen dan sɛ ɔbo, na bun ani kyen?
Až i vody jako v kámen se proměňují, a svrchek propasti zamrzá.
31 “Wubetumi de hama akyekyere Akokɔbeatan ne ne mma? Wubetumi asan Nyankrɛnte hama ana?
Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati?
32 Wubetumi de anɔpa nsoromma aba wɔ ne bere mu anaasɛ wubetumi ayi sisi ne ne mma afi hɔ?
Můžeš-li vyvoditi hvězdy polední v čas jistý, aneb Arktura s syny jeho povedeš-li?
33 So wunim mmara a ɛfa ɔsoro ho? Wubetumi de Onyankopɔn ahenni aba asase so ana?
Znáš-li řád nebes? Můžeš-li spravovati panování jejich na zemi?
34 “Wubetumi ama wo nne adu omununkum so na wode nsu akata wo ho ana?
Můžeš-li pozdvihnouti k oblaku hlasu svého, aby hojnost vod přikryla tebe?
35 Wutumi ma anyinam twa? Wɔka kyerɛ wo se, ‘Yenni’ ana?
Ty-liž vypustíš blýskání, aby vycházela? Zdaliž řeknou tobě: Aj teď jsme?
36 Hena na ɔde nyansa ma koma anaasɛ ɔde ntease hyɛ adwene mu?
Kdo složil u vnitřnostech lidských moudrost? Aneb kdo dal rozumu stižitelnost?
37 Hena na ɔwɔ nyansa a wɔde kan omununkum? Hena na obetumi akyea ɔsoro nsu nkotoku,
Kdo vypravovati bude o nebesích moudře? A láhvice nebeské kdo nastrojuje,
38 bere a mfutuma ayɛ den ama dɔte atɔwatɔw keka bɔ mu.
Aby svlažená země zase stuhnouti mohla, a hrudy se v hromadě držely?
39 “Wokɔ ahayɛ ma gyatabere ma gyata didi mee
Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž,
40 bere a wobutubutuw wɔn abon ano anaasɛ wɔtetɛw adɔtɔ ase?
Když se stulují v peleších svých, ustavičně z skrýší číhajíce?
41 Hena na ɔma kwaakwaadabi aduan bere a ne mma su frɛ Onyankopɔn na wonni aduan nti wokyinkyin?
Kdo připravuje krkavci pokrm jeho, když mladí jeho k Bohu silnému volají, a toulají se sem i tam pro nedostatek pokrmu?
