Hiob 34
1 Afei Elihu kae se,
Ještě mluvil Elihu, a řekl:
2 “Mo anyansafo, muntie me nsɛm; mo nimdefo monyɛ aso mma me.
Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
3 Efisɛ aso sɔ nsɛm hwɛ sɛnea tɛkrɛma ka aduan hwɛ no.
Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
4 Momma yɛnsese, nhu nea eye ma yɛn. Momma yɛn nyinaa mmɔ mu nsua nea eye.
Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
5 “Hiob ka se, ‘Me ho nni asɛm, nanso Onyankopɔn abu me ntɛnkyew.
Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
6 Ɛwɔ mu sɛ mʼasɛm da kwan mu, nanso wobu me ɔtorofo; ɛwɔ mu sɛ menyɛɛ bɔne biara, nanso ne bɛmma no ama me apirakuru a enwu da.’
Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
7 Onipa bɛn na ɔte sɛ Hiob a ɔnom animtiaabu sɛ nsu?
Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
8 Ɔne amumɔyɛfo nantew; na ɔne atirimɔdenfo nso bɔ.
A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
9 Efisɛ ɔka se, ‘Sɛ onipa bɔ mmɔden sɛ ɔbɛsɔ Onyankopɔn ani a onnya so mfaso biara.’
Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
10 “Enti mo mmarima a mowɔ ntease muntie me. Ɛmpare Onyankopɔn sɛ ɔbɛyɛ bɔne, sɛ Otumfo no bɛyɛ mfomso.
A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
11 Nnipa nneyɛe so na ɔhwɛ tua wɔn ka; nea ɛfata ne nneyɛe na ɔma ɛba ne so.
Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
12 Ɛmfata sɛ wɔde mfomso susuw Onyankopɔn, na ɛmfata sɛ wɔde ntɛnkyew susuw Otumfo.
A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
13 Hena na ɔde no sii asase so? Hena na ɔde wiase nyinaa hyɛɛ ne nsa?
Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
14 Sɛ ɛyɛɛ ne pɛ na oyii ne Honhom ne nʼahome a,
Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
15 anka adesamma nyinaa bɛbɔ mu ayera, na onipa bɛsan akɔ mfutuma mu.
Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
16 “Sɛ mowɔ nhumu a, muntie eyi; muntie nea meka.
Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
17 So obi a okyi atɛntrenee betumi adi nnipa so? Mubetumi abu Ɔtreneeni kɛse no fɔ ana?
Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Èili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
18 Ɛnyɛ Ɔno na ɔka kyerɛ ahemfo se, ‘Mo so nni mfaso,’ na ɔka kyerɛɛ atitiriw se, ‘Moyɛ atirimɔdenfo,’
Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
19 nea ɔnhwɛ mmapɔmma anim na onyiyi adefo ne ahiafo mu, efisɛ wɔn nyinaa yɛ ne nsa ano adwuma.
Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
20 Wowuwu mmere tiaa bi mu, wɔ anadwo dasu mu; nnipa no ho wosow na wɔsen kɔ; ahoɔdenfo totɔ a emfi nipa.
V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
21 “Nʼani hwɛ nnipa akwan; na ohu wɔn anammɔntu biara.
Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
22 Baabiara nni hɔ a aduru sum, sum kabii, a amumɔyɛfo betumi ahintaw.
Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
23 Ɛho nhia Onyankopɔn sɛ ɔbɛhwehwɛ nnipa mu bio, a enti ɛsɛ sɛ wɔba nʼanim begye atemmu.
Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
24 Ɔbobɔ abirɛmpɔn gu a ɔnyɛ nhwehwɛmu biara, na ɔde afoforo sisi wɔn anan mu.
Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
25 Efisɛ ohu wɔn nneyɛe, otu wɔn gu anadwo na wɔdwerɛw wɔn.
Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
26 Otua wɔn amumɔyɛsɛm so ka wɔ faako a obiara betumi ahu wɔn,
Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
27 efisɛ wɔman fii nʼakyi kɔe na wɔampɛ nʼakwan biara anhwɛ.
Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
28 Wɔmaa ahiafo sufrɛ duu nʼanim na ɛma ɔtee mmɔborɔni su.
Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
29 Nanso sɛ ɔyɛ komm a, hena na obetumi abu no fɔ? Sɛ ɔde nʼanim hintaw nso a, hena na obehu no? Nanso odi onipa ne ɔman so pɛpɛɛpɛ,
(Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
30 ɔmma onipa a onnim Nyame nni hene, sɛnea ɔrensum nnipa no mfiri.
Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
31 “Sɛ ɛba sɛ onipa ka kyerɛ Onyankopɔn se, ‘Mayɛ bɔne na merenyɛ bɔne bio.
Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
32 Kyerɛ me na minhu; na sɛ mayɛ bɔne a, merenyɛ saa bio.’
Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
33 So ɛsɛ sɛ Onyankopɔn gyina nea woka so tua wo ka, wɔ bere a woayɛ sɛ worennu wo ho ana? Ɛsɛ sɛ wusi gyinae, ɛnyɛ me; enti ka nea wunim kyerɛ me.
Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
34 “Nnipa a wɔwɔ ntease pae mu ka, nimdefo a wotie me ka kyerɛ me se,
Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
35 ‘Hiob nkasa nimdeɛ kwan so; aba biara nni ne kasa mu.’
Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
36 Ao, sɛ wɔsɔɔ Hiob hwɛ kɔɔ akyiri a anka eye, efisɛ oyiyii nsɛm ano sɛ omumɔyɛfo!
Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
37 Ɔde atuatew ka ne bɔne ho; ɔde ahantan bɔ ne nsam gu yɛn so na ɔma ne nsɛm a ɔka tia Onyankopɔn no dɔɔso.”
Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.
