< Mezmurlar 34 >

1 Davut'un mezmuru Avimelek'in önünde kendini deli gösterip kovulduğu, gittiği zaman Her zaman RAB'be övgüler sunacağım, Övgüsü dilimden düşmeyecek.
Davidův, když proměnil oblíčej svůj před Abimelechem; pročež jsa od něho vyhnán, odšel. Dobrořečiti budu Hospodinu každého času, vždycky chvála jeho v ústech mých.
2 RAB'le övünürüm, Mazlumlar işitip sevinsin!
V Hospodinu chlubiti se bude duše má, což uslyšíc tiší, budou se veseliti.
3 Benimle birlikte RAB'bin büyüklüğünü duyurun, Adını birlikte yüceltelim.
Zvelebujtež se mnou Hospodina, a jméno jeho společně vyvyšujme.
4 RAB'be yöneldim, yanıt verdi bana, Bütün korkularımdan kurtardı beni.
Hledal jsem Hospodina, a vyslyšel mne, a ze všech přístrachů mých vytrhl mne.
5 O'na bakanların yüzü ışıl ışıl parlar, Yüzleri utançtan kızarmaz.
Pročež k němu patřiti budou, a sbíhati se, a nebudou zahanbeny tváři jejich, ale řkou:
6 Bu mazlum yakardı, RAB duydu, Bütün sıkıntılarından kurtardı onu.
Tento chudý volal a Hospodin vyslyšel, i ze všech úzkostí jeho vysvobodil jej.
7 RAB'bin meleği O'ndan korkanların çevresine ordugah kurar, Kurtarır onları.
Vojensky se klade anděl Hospodinův okolo těch, kteříž se ho bojí, a zastává jich.
8 Tadın da görün, RAB ne iyidir, Ne mutlu O'na sığınan adama!
Okuste a vizte, jak dobrý jest Hospodin. Blahoslavený člověk, kterýž doufá v něho.
9 RAB'den korkun, ey O'nun kutsalları, Çünkü O'ndan korkanın eksiği olmaz.
Bojtež se Hospodina svatí jeho; neboť nemívají nedostatku ti, kdož se ho bojí.
10 Genç aslanlar bile aç ve muhtaç olur; Ama RAB'be yönelenlerden hiçbir iyilik esirgenmez.
Lvíčátka nedostatek a hlad trpívají, ale ti, kteříž hledají Hospodina, nemívají nedostatku ve všem dobrém.
11 Gelin, ey çocuklar, dinleyin beni: Size RAB korkusunu öğreteyim.
Poďtež, dítky, poslouchejte mne, bázni Hospodinově vyučovati vás budu.
12 Kim yaşamdan zevk almak, İyi günler görmek istiyorsa,
Který člověk žádostiv jest života, a miluje dny, aby užíval dobrých věcí?
13 Dilini kötülükten, Dudaklarını yalandan uzak tutsun.
Zdržuj jazyk svůj od zlého, a rty své od mluvení lsti.
14 Kötülükten sakının, iyilik yapın; Esenliği amaçlayın, ardınca gidin.
Odstup od zlého, a čiň dobré, hledej pokoje, a stíhej jej.
15 RAB'bin gözleri doğru kişilerin üzerindedir, Kulakları onların yakarışına açıktır.
Oči Hospodinovy obrácené jsou k spravedlivým, a uši jeho k volání jejich:
16 RAB kötülük yapanlara karşıdır, Onların anısını yeryüzünden siler.
Ale zůřivý oblíčej Hospodinův proti těm, kteříž páší zlé věci, aby vyplénil z země památku jejich.
17 Doğrular yakarır, RAB duyar; Bütün sıkıntılarından kurtarır onları.
Volají-li spravedliví, Hospodin vyslýchá, a ze všech jejich úzkostí je vytrhuje.
18 RAB gönlü kırıklara yakındır, Ruhu ezikleri kurtarır.
Nebo blízko jest Hospodin těm, kteříž jsou srdce skroušeného, a potřeným v duchu spomáhá.
19 Doğrunun dertleri çoktur, Ama RAB hepsinden kurtarır onu.
Mnohé úzkosti jsou spravedlivého, ale Hospodin ze všech jej vytrhuje.
20 Bütün kemiklerini korur, Hiçbiri kırılmaz.
Onť ostříhá všech kostí jeho, žádná z nich nebývá zlámána.
21 Kötü insanın sonu kötülükle biter, Cezasını bulur doğrulardan nefret edenler.
Bezbožníka zahubí zlost, a ti, kteříž nenávidí spravedlivého, zkaženi budou.
22 RAB kullarını kurtarır, O'na sığınanların hiçbiri ceza görmez.
Služebníků pak svých duše vykoupí Hospodin, a nebudou zkaženi, kteříž doufají v něho.

< Mezmurlar 34 >